Každou spolupráci beru od počátku hodně osobně

Lucie Weissová | 19. 9. 2023 | Vstoupit do diskuze

Miroslav Rája, stabilní D2, byl na titulní straně letního vydání magazínu Jsme Partners. Lucie Weissová se s ním sešla na greenu, na místě, kde to jako bývalý aktivní hráč golfu dobře zná. A mluvili spolu jak o jeho plánech na postup na Partnera, tak třeba o personální čistce.

Mirku, loni jste chtěl jít na Partnera, proč to nakonec neklaplo?
Ano, v plánu bylo povýšit v prvním kvartále roku 2022. Zároveň se mnou měl jít na pozici D2 Kamil Masný. Ačkoliv výsledky ke konci roku 2021 ukazovaly, že bychom to s hecem a strategií mohli oba zvládnout, bohužel to nevyšlo. V lednu jsme plán splnili, v únoru se k němu přiblížili a v březnu bychom to pravděpodobně dali, ale bylo by to těsné. Nechci se vymlouvat, ale naše čísla značně ovlivnil růst úrokových sazeb u hypoték a celková stagnace hypotečního byznysu. Dalším faktorem, který jsem vnímal u většiny lidí a klientů, bylo dění na Ukrajině. Tyto dvě neznámé přišly začátkem března roku 2022 a já si vyhodnotil, že o to nemá smysl bojovat. Také obhajoba by byla velmi těžká.

Aktuálně je nás na Partnerství zkrátka málo a musím s celým týmem zapracovat hlavně na personální stránce celého ředitelství. Do toho musím posílit část firmy z pohledu pravidla 50/70 a dořešit pár personálních bodů.

I tak ale podáváte stabilně dobré výsledky. Kdy to budete zkoušet znovu?
Za mě ty výsledky nejsou tak dobré. Skvělé jsme je měli třeba v prvních letech podnikání, když jsem začínal v lednu a k lednu 2009 jsem povýšil na pozici D1 s ředitelstvím o 100 lidech. Nebo následně, když jsem šel na D2 k říjnu 2011 s týmem 140 lidí, tedy stejně jako dnes. V roce 2011 jsme sice ve stejném počtu lidí dosahovali polovičního výkonu, ale přičítám to faktu, že v té době měli klienti mnohem menší finanční možnosti a celkový průměr na klienta byl mnohem menší než dnes. Mám ovšem radost, že v posledním období povýšily dvě nové M1, a to Radek Buchta a Sandra Adramanovská. A daří se rozvíjet i nové VIP CO a pobočky franšíz. Nálada v týmu je pozitivní.

Aktuální plán je tedy navýšit počet lidí v ředitelství, doplnit chybějící personální body a posílit část ředitelství ve zbylých 30 %. Zapracovat chci také na rozvoji nových regionů, kde nejsme nebo jsme na začátku. Možný termín bude k 1. červenci příštího roku.

V předešlých letech jste musel párkrát pročistit svůj tým. Nyní jste spokojený?
Hlavní čistka proběhla v období 2017–2020, kdy nás bylo v jedné chvíli okolo 90, což jsme zvedli na současný stav 140 lidí. Celých 90 % lidí je dnes stabilních a ví, proč tu jsou a proč podnikají. Musíme ale zapracovat na tom, abychom co nejdříve přiváděli nové lidi do úspěchu, aby co nejrychleji překonali počáteční porodní bolesti a byli úspěšní. Jak v penězích, tak i v posunu kariéry.

Jak takové rozloučení komunikujete?
Vždycky jinak. S každým člověkem, s nímž strávíte osobní i podnikatelský čas, je těžké se rozloučit. Pokud se však rozhodnete budovat tým, musíte mít v sobě srovnané, že tohle riziko k tomu patří, že ne všichni s vámi vydrží až do konce. Já jsem hodně vztahový člověk, takže pro mě každé rozloučení bylo historicky těžké. Někdo zastává názor, že je to jen byznys, že to není nic osobního. Já to mám opačně, beru každou spolupráci od počátku hodně osobně.

Ve vaší struktuře najdeme jak franšízy, tak manažery a VIPka. Jaký je váš profesní vztah – jste pravidelně v kontaktu, nebo už vás „nepotřebují“?
Strašně záleží, v jaké části ředitelství se každý člověk nebo franšíza nachází. Tím, že mám tři silná ředitelství a podnikatelsky vyspělé osobnosti, jako je Radek Skřivánek D1, František Pokorný D1 a Kamil Masný D1, kteří si řídí svou část podle svého, tak tam je to naprosto jiné vedení a komunikace než v části firmy, kde ještě takové podnikatelské osobnosti nemám. Dá se říci, že zde zastupuji pozice M1, M2, M3 a D1, ta zátěž je tam mnohem větší. S některými lidmi jsem v osobním kontaktu i víckrát za týden nebo denně řešíme mraky společných telefonátů.

Ve firmě působí i vaše manželka. Hovoříte doma o byznyse?
My jsme se s manželkou v byznysu poznali, a to na školení na Vysočině před 15 roky. Ona byla manažerkou M1 v Mostě, odkud také pochází. Já začínal na Vyškovsku. O práci se bavíme hodně, ale vlastně nám nepřipadne, že pracujeme. Manželka se mě hodně ptá na lidi z týmu, asi aby měla přehled, a občas mi pomůže s organizací větších akcí, které dělám.  Já jí na oplátku poradím, když si neví rady s klienty, takže taková příjemná souhra.

V minulosti jste řekl, že neumíte odpočívat ani zvolnit. Už jste se to naučil?
Je to pořád stejné, stále musím něco dělat. Kolikrát si s rodinou řekneme, že bychom si zasloužili nějaký odpočinek nebo dovolenou, jenže když se odněkud vrátíme, zjistíme, že jsme víc unavení, než když pracujeme... V tomto směru stále ještě hledáme vhodné nastavení, které nám dá správnou energii a odpočinek.

Jak se tedy udržujete v psychické pohodě?
Co se týká psychiky, tak se do nepohody snažím nedostávat. Věci řeším rychle, ideálně do hodiny, aby mě nestresovaly a mohl jsem se soustředit na další kroky. Nesnáším tak zvanou paralýzu, naštěstí u mě netrvá dlouho – den, max dva.

Od deseti let se věnujete golfu. Co vám tento sport dává?
Golf hraji i nehraji. Dlouhodobě mě trápily bolesti zad a v minulém roce mi zjistili výhřez dvou plotének, takže jsem se teď dával pár měsíců dohromady a vypadá to, že už snad bude klid. Ke golfu jsem přivedl jak manželku, tak obě děti a jsem strašně rád, že můžeme trávit společný čas u sportu, který od malička miluji. Nastalo sice období, kdy jsem golfové hole zavřel do skříně, ale byla to „daň“ za úspěch v podnikání a nelituji. Věřím, že tento rok bude golfově lepší než ten minulý a záda nezačnou znovu zlobit. A jak jste se ptala, tak při této aktivitě dokážu zvolnit a načerpat tu správnou energii.

Cesta Miroslava Ráji

2007: M2 – executive manager

2008: M3 – senior manager

2009: D1 – director

2011: D2 – senior director