Jan Pantůček: Podnikání je jako „powerbanka“

Lucie Weissová | 15. 12. 2021 | Vstoupit do diskuze

Pouze 1 rok a 7 měsíců od pozice D2 mu stačilo na to, aby se stal právoplatným Partnerem. Dobrá práce, Honzo!

Honzo, v první řadě ti moc gratuluju k povýšení do nejvyšších pater. Co to pro tebe znamená?
Děkuji. Splnil jsem si tím jeden ze svých životních cílů. Už od začátku spolupráce, kdy jsem s Petrem Kroupou plánoval svoji podnikatelskou kariéru, jsem vnímal, že pozice Partnera je vrchol, kterého chci dosáhnout. A po 15 a půl letech se to konečně podařilo.

Dělali jsme spolu rozhovor přesně před dvěma lety. Na poslední otázku jsi mi tehdy odpověděl, že se staneš Partnerem k 1. 7. 2021, což jsi splnil. Bylo to tak snadné, jak se na první pohled zdá?
Popravdě, kdybychom se trochu hecli, mohli jsme to zvládnout k 1. 4. 2021, chybělo nám 4500 BJ za kvartál. Jenže tenkrát nikdo z našeho týmu netušil, jak blízko jsme. O to snadnější to bylo hned v dalším kvartále. Musím však přiznat, že to vůbec nebyla moje zásluha. Poděkování primárně patří všem vedoucím, budovatelům, profíkům a také jejich týmům. To oni burcovali povýšení, sami si stanovili plány na druhý a třetí kvartál a všichni je také s přehledem dodrželi. Celou dobu mi někdo z týmu volal a zajímal se, jak na tom jsme a co může udělat navíc, abychom uspěli. Já v podstatě pouze spočítal jejich výsledky před kvartální uzávěrkou a oznámil celkové splnění. Tím chci říci, že to není pouze moje povýšení, ale opravdu nás všech. Jsem na ně velice pyšný a moc si jejich skvělé práce, pozitivního přístupu a také výsledků vážím. Ještě jednou díky, bando! (úsměv)

Už jsi to se svou bandou oslavil? Jak?
Myslím, že dostatečně. (úsměv) Hned po červencovém jmenování jsme slavili se všemi budovateli na třech firemních víkendech. Druhá vlna oslav přišla hned po uzávěrce třetího kvartálu, kdy nám končila obhajoba. Bylo super, že jsme už v den uzávěrky měli kritéria obhajoby natypované v systému. Proto jsme také následně se všemi vedoucími vyrazili na 3 dny na chatu, kde jsme to po našem oslavili, trochu zrelaxovali a také si popovídali o dalších plánech a společném fungování. Třetí, závěrečná, oslava celého týmu včetně všech profíků a životních partnerů nás čeká koncem prosince. Detaily akce ještě dolaďuji, ale mohu slíbit, že to bude opět velké. (úsměv)

Co se týká Partnerů, tak bylo celkem dlouho ticho po pěšině. Pak to odstartoval Honza Vodehnal, následoval Michal Krejčí, David Kundrt, teď ty a další adepti stojí ve frontě. Čím si takový „boom“ vysvětluješ?
Je to dané dobou. I já jsem důkaz, že kdo si počká, ten se dočká. Když si nalejeme čistého vína, musíme si uvědomit, že kritéria povýšení v kariérovém plánu jsou již od roku 2007 stejná. Průměrný výkon na poradce se však zdvojnásobil, což je dáno rostoucím majetkem a příjmy našich klientů. Produktová řada, kterou dnes můžeme psát, je mnohem širší a lépe ohodnocená. Automatická produkce rok od roku roste, přičemž v předchozích letech žádná nebyla. Skupiny, které dnes mohu použít k povýšení, jsou pestřejší a v některých případech i lépe ohodnocené než dříve atd. Poskládat si dnes povýšení a pohlídat výkon je prostě o mnoho snazší. Ale i tak to nezvládne každý. Úspěch podle mě čeká hlavně na ty, kteří své podnikání postaví na správných základech, což jsou silní a úspěšní lídři. Jejich získávání a výchova jsou ovšem stále stejně obtížné. A ne každý má dnes prioritu a vůli se právě získávání, resp. výchově lídrů dlouhodobě a intenzivně věnovat. Ti spolupracovníci, kteří to v následujících letech podstoupí, však mají velké předpoklady dlouhodobě uspět.

Neměla by se tedy podle tebe třeba zpřísnit kritéria?
To je těžká otázka. Nemyslím si, že cesta zpřísnění je správná. Všichni by měli mít na počátku stejnou šanci se prosadit. Spíše je to o nastavení kritérií tak, aby reflektovaly vývoj trhu, dokázaly porovnat pracovní nasazení a výsledky z pohledu času a přístupu. Ale jak říkám, je to obtížné a na dlouhou úvahu.

Říkal jsi mi, že Partnera vnímáš jako začátek. Co bude následovat?
Pro mě osobně se nic nemění. S týmem jsme si již stanovili očekávání a plány spolupráce na následující rok a já nehodlám odejít do „partnerského důchodu“. Myslím, že mám týmu i firmě stále co dát, a dokud bude z jejich strany poptávka, budu vždy připraven vydat ze sebe to nejlepší.

Když se ohlédneš za svou kariérou, který úsek považuješ za nejobtížnější a proč?
Záleží, jak se na to podíváš. Byl jsem vychovávaný, že sklenice je poloplná, tedy žádné období není těžké, když víš, že tě může posunout dále. Ale pokud mám říci alespoň jeden příklad, kdy jsem nebyl úplně v drajvu, tak to bylo na pozici ředitele, když mi vedení naznačilo, že nemám ve firmě co dělat. Na jejich obranu musím říci, že vycházeli primárně ze zpětných vazeb z mého týmu. A ty tenkrát bohužel nebyly dobré. Bylo to těžké období. V celé firmě docházelo k profesionalizaci a lidé přestávali věřit ve strukturální podnikání a v nábor. Hodně z nich po letech nechtělo budovat a jezdit na víkenďáky. Hledali cesty jak dál. Já jsem vždy vnímal manažerskou cestu jako vrchol podnikání a bylo pro mě těžké pochopit, že ne každý to vidí stejně. V tu dobu stálo mnoho lidí proti mně. O to více si dnes vážím toho, že se stejnými lidmi stále podnikám. Každý z nich si našel svoji cestu a i naše přátelství pokračuje. Dále jsem rád, že se ukázalo, že nábor a výchova lidí jsou stále top a jediná cesta, která vychovává skutečné lídry.

Vděčíš tedy za svůj úspěch svému týmu?
Určitě taky – bez nich bych byl pouze individualita. Jinak faktorů, které mě v životě ovlivnily, bylo mnoho. Od přísné, ale spravedlivé výchovy rodičů, kteří při mně vždy stáli, přes super vztah s mým bratrem, sportovní prostředí, jež podpořilo moji chuť vyhrávat a dalo mi základy týmové práce, až po obchodní a podnikatelské dovednosti, které jsem se od začátku učil od Petra Kroupy. Pozitivně mě ovlivnili také moji nejbližší spolupracovníci. Vidět, jak právě oni osobnostně i kariérově rostou, je pro mě největší odměna. A samozřejmě tím absolutně nejdůležitějším faktorem je podpora doma. V lednu to bude 20 let, kdy jsme se s mojí ženou Zuzkou dali do kupy. Z toho vyplývá, že za mnou stojí od úplného začátku podnikání. V průběhu těch necelých 16 podnikatelských let mě podporovala ve všech pracovních i životních rozhodnutích. Jsem jí vděčný.

Pokud se vrátím k tvým lidem, co jim „vtloukáš“ do hlavy?
Těch věcí je opravdu hodně. Nicméně v poslední době asi nejvíce používám přirovnání, že podnikání je jako „powerbanka“, tedy záložní zdroj. Když ji chci používat, musím ji nejprve dostatečně dlouhou dobu nabíjet dostatečným množstvím energie. O délce následného použití poté rozhodne, jak velkou kapacitu powerbanky mám. Podnikání funguje v podstatě stejně. Jen tou pomyslnou powerbankou je moje firma a její celkovou kapacitu určuje to, koho jsem si do spolupráce napřímo vybral a jak vysoko jsou jejich limity. Pak už záleží pouze na tom, kolik energie a jak dlouho do nich budu ochoten dát. Dám příklad: Když vychovám 6 VIP poradců, což mi zabere pár desítek měsíců, bude kapacita mojí firmy cca 6000 BJ. Když vychovám 6 D1, což zabere min. deset let a více, bude kapacita mojí firmy cca 60 000 BJ. Logicky z toho vyplývá, že záleží na finálním výběru přímých „monočlánků“ a také množství času a energie, které investuji. Dobrá zpráva je, že v obou případech jsem si schopen vybudovat časovou nezávislost. S tou finanční je tomu ovšem jinak. Pokud chcete být opravdu finančně nezávislí, musíte vychovat opravdu dobré lídry. A čím více času a energie teď do svých spolupracovníků vložíte, tím více času a peněz budete mít v budoucnu na plnění svých snů a cílů.

Poslední dva roky se nesou ve znamení rozpuku Partners. Která z novinek tě baví nejvíc?
Baví mě Partners jako celek a hlavně spolupráce s lidmi, kteří se na dalším posouvání trhu podílí. Líbí se mi všechny ty výzvy, které náš čekají. A absolutně nejvíc si vážím toho, že toho můžu být součástí. Jak vždycky říkám lidem: uvědomte si, co vlastně budujete a co spoluprací s námi získáváte. Pokud budete kdekoli jinde úspěšní, a to hlavně za podmínky, že se dostanete kariérově až na vrchol, získáváte podíl pouze na servisní organizaci. Jenže každou servisní organizaci tvoří jen síť poradců a to je hodnota, která může rychle zmizet. Naproti tomu u nás nemusíte dojít ani na vrchol, stačí být jen růstový, a máte možnost budovat si aktiva formou spoluúčasti na vzniku nových finančních institucí. A být „spolumajitelem“ banky, pojišťovny, penzijního fondu a dalších je brutální výhoda a zároveň jistota, kterou naši spolupracovníci oproti celému poradenskému trhu mají. To fakt nikde jinde nedostanete.

Když odbočím od práce. Zbývá ti vůbec nějaký čas pro sebe? Jak ho trávíš?
Je pravda, že v posledních letech jsem podnikáním trávil hodně času. Teď už to snad bude o trochu lepší. (úsměv) Přece jen těch snů a cílů mám ještě spousta. Těším se, že se začnu ještě více věnovat rodině a také se snad konečně vrhnu do výstavby našeho domu. Už to dost dlouho odkládám. Co se týče rodiny, chtěl bych s nimi více cestovat a od příštího podzimu také začít trénovat svoji starší dceru a vést ji více ke sportu.

Honzo, chtěl bys na závěr něco dodat?
Rád bych ještě jednou poděkoval všem ve svém okolí. Manželce a dcerám za podporu a trpělivost, rodičům za výchovu a lásku ke sportu, Petru Kroupovi za příležitost a podnikatelskou výchovu, spolupracovníkům za výsledky a „byznys“ přátelství a všem ostatním členům „Partners rodiny“ za super prostředí a spolupráci, která mě neuvěřitelně baví.