Fond Partners Rezerva dobývá trh

Tereza Píchalová | 17. 4. 2023 | Vstoupit do diskuze

Ondřej Slezáček, portfolio manažer Partners investiční společnosti, se detailně podíval na dosavadní vývoj fondu Partners Reserva. Že jde o velmi atraktivní alternativu ke klasickým spořicím produktům dokazuje nebývalý zájem klientů. Půl roku po svém vzniku už Rezerva spravuje majetek přesahující 1,6 miliardy korun.

Jak hodnotíte dosavadní zájem o fond Partners Rezerva? Jak vlastně vypadá jeho typický klient?

Dosavadní zájem o fond Partners Rezerva je obrovský. Po několika letech totiž i ty nejkonzervativnější produkty přinášejí atraktivní výnos (aktuálně přes 6 % p.a.) při velmi nízké úrovni rizika, a fond je tak výbornou alternativou ke spořicím účtům přinášející zajímavější potenciál zhodnocení. U fondu Partners Rezerva tvoří drtivou většinu klientů fyzické osoby s jednorázovou investicí, ale do fondu mohou a investují samozřejmě i právnické osoby.

Lze stručně přiblížit strategii fondu? A kolik peněz má nyní ve správě?

Fond nyní spravuje majetek přesahující 1,6 miliardy korun a jeho aktiva po takřka půl roce od jeho vzniku i nadále svižně rostou. Co do investiční strategie se jedná o fond využívající zejména nástroje peněžního trhu (např. bankovní vklady, státní pokladniční poukázky). V omezené míře pak fond využívá i dluhopisy s delší splatností či dluhopisy s variabilním kupónem, které přinášejí dodatečný výnosový potenciál nad úroveň nástrojů peněžního trhu při zachování extrémně nízké rizikovosti portfolia fondu.

Jaké jsou rozdíly tohoto fondu oproti uložení peněz na spořicí účty nebo termínované vklady?

Fond Partners Rezerva má určitě vyšší potenciál zhodnocení než klasický spořicí účet či termínovaný vklad. Likvidita je u tohoto fondu také velmi vysoká, kdy zpravidla do týdne po žádosti o zpětný odkup má klient peněžní prostředky zpět na svém bankovním účtu, což nelze říct o klasickém termínovaném vkladu, kde při předčasném zrušení podstupuje klient buď určitou výpovědní lhůtu nebo je určitým způsobem sankciován (např. srážkou z naběhlého úroku). Nevýhodou fondu je tzv. časový test (držení investice alespoň 3 roky nebo souhrnný limit 100 000 korun), kdy při jeho nedodržení musí klient případný prodej uvést v daňovém přiznání. Na druhou stranu výnosy z termínovaného vkladu či spořicího účtu jsou zdaněny vždy.

Nehrozí do budoucna, že zájem veřejnosti o tento typ fondu v budoucnu opadne, podobně jako jsme v minulosti sledovali u fondů peněžního trhu? Za předpokladu, pokud by došlo k výraznějšímu poklesu úrokových sazeb.

Pokud by došlo k prudkému poklesu úrokových sazeb, tak lze logicky očekávat, že atraktivita fondů peněžního trhu poklesne. Nicméně současné prostředí nahrává spíše tomu, že by vyšší úrokové sazby měly vydržet po delší dobu, byť o něco níže než na současných 7 % p.a. Po desetiletí deflačních tlaků spojených s expanzivní monetární politikou a obdobím extrémně nízkých či záporných úrokových sazeb totiž došlo v posledních letech k poměrně zásadní změně režimu, kdy např. vlivem deglobalizace či přechodu k nízkoemisní energetice lze naopak očekávat v následujících letech trvalejší inflační tlaky, které budou vyžadovat úrokové sazby na vyšších úrovních.

A ještě jeden dotaz: Kdy je vhodné zvolit tento fond, kdy naopak nějaký dluhopisový fond?

Pokud se klient rozhoduje mezi tzv. fondem peněžního trhu a dluhopisovým fondem, tak se bude v drtivé většině případů jednat buď o klienta s vysokou averzí k riziku nebo o klienta s krátkodobým investičním horizontem. Při rozhodování mezi těmito typy fondů bych tak více než kdy jindy akcentoval právě investiční horizont, kdy fond peněžního trhu je vhodný pro klienta s investičním horizontem 1–2 roky. Pro investiční horizont nad 2 roky bych určitě volil raději klasický dluhopisový fond, který má v delším čase vyšší potenciál díky možnému kapitálovému zhodnocení držených dluhopisů.