Bankovní služby zdarma? Mylná představa, odhalte skryté poplatky

21. 9. 2022 | Vstoupit do diskuze

Některé banky potřebují k tomu, aby sdělily výši svých poplatků, i ceníky o počtu 50 stran. Jiné si vystačí i se čtyřmi. Podle bankovního analytika skupiny Partners Michala Skalického je komplikovaný a rozsáhlý bankovní ceník vždy varováním. Co všechno je dnes zpoplatněno, aniž by se o tom příliš vědělo?

Bankovní služby zdarma? Mylná představa, odhalte skryté poplatky

Jsou podle vás ceníky bank přehledné?
Podle mého názoru je počet stran ceníku dobrým měřítkem toho, jak to s vámi banka myslí vážně. To znamená, jak moc transparentní banka je. Je překvapivé, že stále existují banky, jejichž ceníky mají přes 40 stran textu. I uvnitř banky musí být všem jasné, že mezi jejich klienty nebude jediný, který by něčemu takovému rozuměl, nebo by si dokonce něco takového chtěl číst. Jedna z největších bank ohlásila výnosy z poplatků a provizí ve výši tří miliard korun jen za první pololetí tohoto roku.

Přesto takové ceníky uplatňují. Proč?
Takto nastavená cenová politika vhání klienty do pasti malinkých poplatků. Třeba korunu za odchozí okamžitou domácí platbu nebo dvacet devět korun za další běžný účet. Nejabsurdnější na celé situaci je fakt, že i když jsou zisky bank z poplatků zcela nezpochybnitelné a dohledatelné v jejich výročních zprávách, klienti často v průzkumech svorně tvrdí, že žádné poplatky neplatí a jejich banka jim nabízí úplně vše zdarma. To bohužel nahrává opět bankám, které se nestydí vystavit svůj desítky stran dlouhý sazebník na internet.

Je to podle vás vysokým počtem služeb, nebo vysokým počtem poplatků?
Je pochopitelné, že banky s největšími ceníky nabízejí také největší množství služeb. Hůře už se ale chápe fakt, že dané služby nabízí mimořádně složitě. Například pokud banka odešle potvrzovací SMS, neplatíte nic, ale pokud požadujete zasílání vy – třeba při změně zůstatku –, už platíte. Chcete rychlejší odbavení v call centru? Zase platíte. Navíc některé nabízené a tučně zpoplatněné služby už podle mého názoru ani do moderního bankovnictví vůbec nepatří. Takovým příkladem může být pravidelné zasílání papírových výpisů z účtu. Anebo se schválně podívejte, zda v sazebníku své banky najdete zasílání faxem. Možná budete překvapeni, že něco takového vaše banka stále nabízí. Přestože jste poslední fax viděli před patnácti lety.

Myslíte si, že banky tento přístup ke klientům někdy změní?
Už teď jsou světlé výjimky. Ale právě zde vidím do budoucna velký prostor pro zlepšení. Nové a dravější banky budou logicky tíhnout k malému sazebníku s hrstkou transparentních poplatků.

Které služby zpoplatňují všechny banky?
Poplatek za odeslání, ale i přijetí zahraniční platby požadují všechny banky bez výjimky. Na obranu bank ale musím uvést, že jde i z jejich pohledu o velmi nákladnou službu, která by šla nabízet zdarma jen velmi obtížně. Poplatek je zde tedy na místě. Co ale správně není, je často velmi netransparentní tvorba ceny takové služby.

Mohl byste uvést příklad?
Uvedu příklad jedné z největších bank na českém trhu, kde za příchozí zahraniční platbu zaplatíte jedno procento z částky úhrady, minimálně však 300 korun a nejvíce 1 200 korun. Aby to nebylo tak jednoduché, u odchozí zahraniční platby jsou pravidla ještě trochu jiná a horní hranice se zvyšuje na 1 500 korun. Pro běžného klienta, který takový typ platby využívá zcela výjimečně, je zjištění poplatku předem na úrovni maturity z matematiky. Ale znovu, neplatí to pro všechny banky. Už dnes jsou na trhu světlé výjimky, které svůj poplatek nastavují transparentně – 350 korun za příchozí i odchozí platbu, bez dalších podmínek.

Co poplatky za výběr z bankomatů?
Řada bank zpoplatňuje nebo alespoň omezuje výběry z bankomatů, které nepatří do jejich sítě. Poplatek to nebývá malý a bank, které si řeknou i o 40 korun, je hned několik.

Jak je to s výběry v zahraničí?
Banky překvapivě často nerozlišují mezi domácím a zahraničním výběrem z bankomatu. Opět rozlišují mezi vlastní a cizí bankomatovou sítí, kde zvláště větší bankovní skupiny těží z toho, že jejich síť sahá přes více států, zpravidla v rámci EU.

Co naopak banky dnes už nezpoplatňují, ale dříve zpoplatňovaly?
Banky už dnes nezpoplatňují domácí platby. U těch standardních téměř neexistuje banka, která by za takovou službu chtěla účtovat poplatek. Naopak u okamžitých plateb, které se stávají novým standardem, se stále najdou banky účtující tu korunu, tu pět za jednu odchozí platbu.

Existují v bankovních nabídkách nějaké chytáky? Ve smyslu nepřehledných podmínek, marketingových kampaní a podobně...
Jsou to překombinované limity na spořicích účtech a nepřehledné, případně složité ceníky. V neposlední řadě jsou to také klasické úrokové vlny, kdy banka prudce zvýší sazbu, nabere depozita a pak ji pozvolna sníží na původní hodnotu. Hraje na to, že většina takto získaných financí zůstane v bankovním domě.

Ohledně marketingových kampaní je legrační kreativita v názvech, kdy termínovaný vklad, který ještě nedávno byl za hranicí zájmu, banky přejmenují například na spořicí účet s roční fixací. Přesto je to stále tentýž termínovaný vklad, u kterého musíte nechat peníze rok ležet, jinak nedostanete úroky. Banka jen podkladový produkt – termínovaný vklad – přelepila cedulkou „spořicí účet“, aby to vypadalo, že jsou peníze dostupné okamžitě.

Ještě horší však je, že banky někdy propagují produkty, které reálně nenabízejí, teprve je třeba připravují. To je pro klienty velmi matoucí a vytváří to dojem inovativnosti dané instituce, i když ta dané produkty nemá vůbec v nabídce.

Co je podle vás největší chyták v nabídce bank?
Za největší chyták považuji to, že přestože si banky účtují mnoho poplatků, většina klientů si myslí, že mají vše zdarma. Jedna z největších bank ohlásila výnosy z poplatků a provizí ve výši tří miliard korun jen za první pololetí tohoto roku. Když se pustíme do hrubého odhadu a podělíme výnosy počtem klientů, vychází to řádově na 2 000 korun za klienta. Zjednodušeně řečeno, každý klient zaplatil za půl roku dva tisíce na poplatcích. Údaj je to hrubý a pravděpodobně zkreslený samotným průměrem a dalšími vlivy.

Ale jde především o demonstraci toho, že na celkových výnosech bank se poplatky podílejí téměř dvaceti procenty. To je obrovská suma peněz, kterou neplatí nikdo jiný než samotní klienti. Největším paradoxem je, že i klienti této modelové banky v našich interních průzkumech tvrdí, že absolutně žádné poplatky neplatí a všechny služby čerpají zdarma. Jen mizivá menšina je ochotna připustit, že na poplatcích zaplatí přinejhorším pár stokorun ročně.

Zdroj: iDNES Premium

4

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: