Co s penězi, když ztrácejí na hodnotě

3. 8. 2022 | Vstoupit do diskuze

Na Davida Kučeru se obrací stále více lidí s otázkou, jak ochránit peníze před inflací. Co dělat a co už rozhodně ne a jak vnímat současnou situaci?

Co s penězi, když ztrácejí na hodnotě

Mnozí z těch, kteří se mě nyní ptají na radu, uvažují i o radikálních krocích. Jedním z nich je třeba přesun úspor z penzijních fondů na spořicí účty či termínované vklady. Zpravidla ale jde o příliš zbrklá řešení, která nevedou k cíli. Už třeba proto, že ten, kdo má volné finanční prostředky stále na účtu v bance, je měl mít dávno někde jinde. Kde? Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Jako je každý jiný, tak i správa úspor vyžaduje individuální řešení.

Avšak přílišná energie věnovaná dohánění 17,2% inflace, jak ji sleduji ve svém okolí, se málokomu vyplatí. Naopak svědčí o tom, že mnozí nepracují se svými penězi strategicky, ale takříkajíc „ode zdi ke zdi“. Nejhorší jsou pak rozhodnutí bez odstupu a důkladného uvážení. Naopak základem je se zorientovat v nastalé situaci. Tak pojďme do toho.

Proč jsou vůbec dnes tak vysoké úrokové sazby?

Česká národní banka v reakci na rostoucí inflaci zvyšuje úrokové sazby, resp. pro nás klíčovou tzv. 2týdenní REPO sazbu. Nastavení sazeb se promítá do tržních úrokových sazeb [např. spotřebitelských a podnikatelských úvěrů, spořicích účtů apod.] a ekonomických veličin. Jako je třeba měnový kurz, ceny zboží a služeb a podobně. Zvýšení sazeb tedy má vliv na snižování inflace a naopak.

Zde si dovolím citovat klíčové sdělení ČNB: „Různé setrvačnosti na trzích způsobují, že maximálního účinku změny sazeb na inflaci je dosaženo s delším než ročním zpožděním.“

Nelze tedy očekávat, že ekonomika rychle zareaguje. Ten, kdo ale rychle reaguje, jsou domácnosti, které v obavách umírní svou poptávku. Klesne apetit k nakupování, stejně jako k nakupování na úvěr. Toto snížení poptávky povede k nižšímu odbytu firem. Jim klesnou zisky a mzdy zvednou jen opatrně nebo vůbec. Z důvodu úspor mohou začít i propouštět. Vše je na všem závislé. Utlumování ekonomiky vede i k hospodářské recesi.

Pozitivním efektem růstu sazeb ČNB jsou vyšší úroky na vkladových účtech. To jsou spořicí, termínované vklady či stavební spoření aj. Úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech ale téměř nikdy nepokryjí inflaci. Tlumí jen její dopady, ale zpravidla se vždy nacházejí pod ní, a to i jednotky procent. Inflaci dokáže při optimální úložce, a to ještě za běžných inflačních podmínek pokrýt jen stavební spoření.

Úrokové sazby jsou jedním z nástrojů pro udržení relativní cenové a ekonomické stability. Avšak jakmile bude inflace „zkrocena“, respektive se začnou projevovat menší inflační tlaky, pak lze očekávat stabilizaci sazeb a chystání na jejich pokles. V tomto ohledu tak viditelnější efekty můžeme očekávat až v roce 2023. A objevují se názory, že právě příští rok [možná už koncem letošního roku, pozn. red.] přinese ekonomickou recesi. Což vlastně odpovídá efektům popsaným výše. V tomto období lze pak očekávat i start poklesu sazeb.

Máme se bát ekonomické recese?

Ano, lidé se bojí ekonomické recese. Že v jejím důsledku přijdou třeba o zaměstnání. Nebudou mít peníze, na co byli zvyklí. To vše je možné, recese je ale nezbytnou očistnou součástí každého ekonomického cyklu. Zpravidla ji nikdo nechce, ale není možné se jí do nekonečna vyhýbat. Tedy dál a dál nalévat peníze do ekonomik, které jsou svým způsobem dlouhodobě „přefinancované“. Prostředky, které byly doslova nality do ekonomik za koronakrize, ale i po finanční krizi v roce 2008, je třeba v přirozeném prostředí „stáhnout zpět“ z trhu. Zejména pokud nebyly vynaloženy efektivně. Nepodílely se na rozvoji ekonomiky, ale jen se hromadily například na účtech soukromých osob a firmem.

A to se týká i Česka. Jak jinak by Český statistický úřad mohl uvést: „Za celý rok 2020 hrubé úspory domácností narostly o 217,1 miliardy korun a podíl úspor na disponibilním příjmu vyskočil na více než 18 procent.“

Pamatuji, jak rostoucí úspory občanů ČR mnohé z nich přivedly k rizikovému chování. Třeba nakupovali různé korporátní dluhopisy s „garantovanými“ výnosy osm, deset i více procent. A to přesto, že za ty s vyšší rizikovou přirážkou lze považovat výnosy kolem šesti procent ročně. Několikrát jsem upozorňoval v různých článcích, co u takových dluhopisů zkoumat, na související rizika. A bylo nás víc…  Měli jsme pravdu. Některé subjekty vydávající tyto dluhopisy zkrachovaly.

Jeden z důsledků „přefinancování“ vidíme i na současných cenách nemovitostí. Levné peníze dohnaly tento trh k absurdním hodnotám. Teď jsou ceny minimálně 20 procent nad svou reálnou hodnotou. Zpátky na zem je přitom nevrátí nic jiného než recese.

Jsou řešením spořicí produkty?

Avšak zpátky k úrokovým sazbám centrální banky. Jejich pád může být velmi rychlý nebo se rozprostře do několika málo let. To podle toho, jak se případná recese vyvine. Co na to úroky u spořicích produktů? Tak, jak pomalu rostou úrokové sazby na spořicích účtech a termínovaných vkladech v porovnání se základní sazbou ČNB, aby finanční instituce maximalizovaly svou marži, tak výrazně rychleji budou zase klesat.

Vyšší úroky na spořicích produktech jsou tedy jen dočasná záležitost. Rozhodně nemá cenu podnikat složité kroky a přesuny peněz kvůli pár desetinkám. Je pravděpodobné, že pak zbytečné účty bude třeba rušit. A i to zabere náležitý čas, který má svou hodnotu.

A co penzijní spoření a investování?

Zůstaneme-li čistě v rovině finančních produktů, jsou tu i fondy v úvodu zmíněného Doplňkového penzijního spoření [DPS]. Pozor neplést se starým penzijním připojištěním. Výnosy takzvaných účastnických fondů DPS se v posledních bezmála deseti letech v případě dynamických strategií pohybovaly nad inflací, v průměru čtyři procenta ročně. To není špatný výsledek. Je třeba uvážit, že se jedná o dlouhodobou rezervu na stáří a podstatné je, že fondy dokáží překonávat inflaci.

Můžeme se pustit i do zcela akciových strategií, kde jsou výsledky o poznání lepší. Například celosvětový akciový dolarový index MSCI World Index v období od vrcholu v roce 2007 před krizí 2008 po dnešní propady v červnu 2022 přinesl kumulativní výnos 213 procent. To je o 7,9 procenta ročně.

Pokud bychom zvolili některý z ETF fondů nabízející sledování indexu či podílový fond, pak i po odečtení poplatků za správu fondu bude roční výnos více než šest procent. A pozor – to i s přihlédnutím k nejhoršímu načasování vstupu do investice a současným propadům. Tedy i smolař by vydělal!

Tímto způsobem hravě pokryjeme i dlouhodobou inflaci, včetně jejích současných výstřelků. Navíc pracujeme s široce diverzifikovaným akciovým portfoliem. Nemáme ho zaměřené jen na určitý sektor – jako třeba v roce 2020 oblíbené technologie – nebo geograficky – jako často preferovaný index S&P 500.

A co dluhopisové fondy, proč jsou ve ztrátě?

Z finanční matematiky plyne, že když rostou úrokové sazby, ceny dluhopisů klesají a naopak. Co tedy se současnými dluhopisy ve ztrátě, respektive často využívanými dluhopisovými fondy? Vždy závisí na obratnosti portfolio manažera daného fondu. Například ETF nejsou aktivně řízené, tedy mohou přinést horší výsledky než u fondů, kde může portfolio manažer držet více hotovosti, využívat termínované vklady a mít v portfoliu dluhopisy s kratší splatností. Vyčkává na uklidnění sazeb nebo jejich pokles. Běžným investorům se tedy vyplatí počkat nebo využít termínované vklady, které mohou současnou ztrátu dluhopisových fondů zmírnit. A pak v „bodě nula“ do nich opět nastoupit. Jakmile se růst sazeb řízený ČNB zastaví, pak lze zjednodušeně říci, že nastal „bod nula“ a nově nakoupené dluhopisové fondy mohou mít dle rizikovosti potenciál růstu šest i více procent.

Problematika je samozřejmě složitější, protože fondy drží ve svém portfoliu dluhopisy s různou splatností. Ale pro hrubé pochopení souvislostí s dnešní situací je to dostačující. Tedy ani dluhopisy nejsou v současné době ztracené jen proto, že v poslední době zaznamenávaly ztráty. Naopak skýtají budoucí potenciál výnosů.

Praktické rady na závěr

Co z toho plyne? Kdo uvažuje pouze krátkodobě, prodělává, bohužel. Otázka není, co teď, jak pokrýt 17procentní inflační výstřelek, ale jak změníme svůj přístup ke zhodnocování peněz do budoucna. Zda se dokážeme z historie poučit. Chceme-li, aby naše peníze neztrácely na hodnotě, musíme podstoupit určité riziko a investovat. K investování je třeba mít určitou míru odvahy a důvěru. Důvěru v to, že svět bude chtít fungovat dál a neskončí… Že firmy budou chtít produkovat výrobky, vytvářet zisky a lidé budou chtít pracovat.

Kdo neinvestuje a úzkostlivě chrání své prostředky na bankovních účtech, pak prodělává s inflací. Za 30 let kupní síla jeho peněz klesne zhruba o 50 procent. Což je právě ona ztráta, kterou svým velmi konzervativním přístupem utrží.

Investičních lákadel je mnoho, ale rozklíčovat kvalitu chce mnohdy odborníka. Pokud si nejste jistí, tak si takového najděte na základě referencí a dlouhodobých výsledků, jež vám mohou dát vaši přátelé nebo kolegové v práci. Chcete-li to zkusit sami, pak důrazně doporučuji nedávat do jednoho aktiva více než pět procent všech investovaných prostředků. A to platí i pro zlato a kryptoměny. Dobrou volbou mohou být fondy sledující celosvětový akciový index, o kterém byla řeč. Anebo třeba státní dluhopisy a kvalitní dluhopisové fondy, jako doplnění konzervativní složky portfolia. V současnosti je dobře nahradí termínované vklady na jeden rok s garantovanou sazbou kolem 5,7 procenta p.a.

4

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: