Absolventi škol: Kdy a jak začínají s odvody na zdravotní pojištění

9. 6. 2022 | Vstoupit do diskuze

I letos vyjdou z vysokých a středních škol tisíce absolventů. Nově jim tak přibude povinnost platit si zdravotní pojištění. Za středoškoláky stát platí zdravotní pojištění do konce srpna. Za vysokoškoláky do konce měsíce po složení státnic.

Absolventi škol: Kdy a jak začínají s odvody na zdravotní pojištění

Za středoškoláky stát platí zdravotní pojištění do konce srpna. Je tu ale jedna výjimka. Nesmějí v době prázdnin vykonávat po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost nebo mít nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci.

Za absolventy vysokých škol stát pojištění hradí jen jeden měsíc, který následuje po měsíci, kdy složili státní závěrečné zkoušky. Jinými slovy, kdo dělal státnice v květnu, ještě v červnu se nemusí o pojištění starat. Opět za podmínky, že nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. To znamená, že vysokoškoláci platí zdravotní pojištění od července.

Jak je to u studentů, kteří ve studii pokračují

Studenti pokračující v novém školním nebo akademickém roce v denním studiu patří do skupiny nezaopatřených dětí. Pojištění tak za ně nadále platí stát, ale nejdéle do jejich 26 let. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Viktorie Plívová říká, že pokračování ve studiu tito studenti své registrované zdravotní pojišťovně oznámí nejpozději do osmi dnů.

„Vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce má pojištěnec povinnost oznámit a doložit své zdravotní pojišťovně. Lhůta pro splnění této oznamovací povinnosti je osm dnů,“ vysvětluje.

Některé školy dle ní sice své nově přijaté studenty automaticky nahlašují, ale není to jejich povinnost. Proto je třeba si informaci u pojišťovny raději zkontrolovat.

„Obrátit se mohou přímo na pobočku své pojišťovny nebo si věc ověřit telefonicky. Případně dotazem prostřednictvím webových aplikací, se kterými většina tuzemských zdravotních pojišťoven pracuje,“ upozorňuje finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.

Pokud student dokončí studium, třeba i na vysoké škole, a bude v denním studiu pokračovat v následujícím školním/akademickém roce na jiné škole, i pak na něj stát nahlíží jako na nezaopatřené dítě. A hradí za něj tedy i měsíční pojistné. Opět nejdéle do jeho 26 let. Nicméně proluka mezi skončením jednoho studia a nástupem na další školu nesmí být delší než tři kalendářní měsíce.

„V praxi k takové situaci nejčastěji dochází v období po ukončení studia v bakalářském stupni a nástupem na magisterský studijní program,“ upozorňuje Lucie Baslová.

Zdravotní pojištění v případě zaměstnání a podnikání

Po uplynutí doby, kdy je plátcem pojistného stát, dochází podle finanční poradkyně k několika možnostem zajištění těchto odvodů. První z nich je nástup do zaměstnání, kdy se o veškeré odvody, nejen na zdravotní, ale i sociální pojištění a odvod daně z příjmů, stará zaměstnavatel. Druhá možnost je, že někteří absolventi začnou třeba podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). To značí, že o veškerou agendu, tedy i tu směrem ke své zdravotní pojišťovně, se pak na rozdíl od zaměstnanců starají sami.

„I živnostníci hlásí zdravotní pojišťovně veškeré změny, a tedy i zahájení výdělečné činnosti, nejpozději do osmi dnů. Přičemž za zahájení činnosti se nepovažuje pouhý okamžik získání živnostenského oprávnění,“ upozorňuje Lucie Baslová.

Připomíná, že částečnou úlevu od administrativy živnostníkům nabízí takzvaný paušální režim. V jedné platbě směřované na účet finančnímu úřadu si živnostníci splní svoji odvodovou povinnost na zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmů.

Jak je to v případě přihlášení se k úřadu práce

Další řešení, jak si zajistit platbu zdravotního pojištění v případě absence zaměstnání či živnosti, je pak přihlášení se na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání. Za registrované uchazeče totiž platí zdravotní pojištění stát.

„Zdravotní pojištění lidé mohou odvádět i jako samoplátci, takzvané osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Opět o tom musí uvědomit svou pojišťovnu a od následujícího měsíce si pojistné hradí ze své kapsy,“ vysvětluje finanční poradkyně Partners s tím, že jako samoplátci neboli OBZP se přihlašují pouze ti, kdo nemají příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo za ně pojistné neodvádí stát.

Výše pojistného pro OBZP se dle poradkyně odvíjí od aktuální výše minimální mzdy (letos 16 200 korun, pozn. red.), konkrétně 13,5 procenta z její výše. V letošním roce si tak OBZP odvádí 2187 korun za měsíc.

Zdroj: e15.cz

2

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: