Nejdůležitější je komunikace s klientem

17. 2. 2021 | Vstoupit do diskuze

Největší prostor pro práci s investorem je v samém úvodu, v komunikaci s ním. Hovořím s ním vždy o tom, čemu rozumí, říká investiční specialista Partners Marcel Vanduch.

Loňský rok přinesl investorům mimořádné zisky…
Přes vyšší tržní volatilitu máme za sebou velice úspěšný rok. Loni v březnu byly trhy stlačené, takže investoři mohli skvěle nakoupit. To je ovšem krátkodobý pohled. Pro nás je důležitější alespoň pětileté hledisko. Na něm jsme v dynamických portfoliích mohli vidět průměrné výnosy pohybující se nad 10 % ročně.

Při nastavení portfolia třeba na dvacet let je prioritou vytvoření kvalitního systému, tedy diverzifikace a následné dosazení vhodných podílových fondů. Je to zásadnější pohled než „trefit“ krátkodobý vývoj trhu.

Jaké jsou základní parametry pro nastavení portfolia?
Nejzákladnější jsou investiční horizonty a rizikový profil klienta. Není to ale jen o matematické alokaci a výběru nejlepších titulů. Je to hodně i o komunikaci s klientem.

Například dynamický dlouhodobý investor může mít portfolio sestavené pouze z akciových fondů. Nebo využije i drobnou konzervativnější část, která portfolio lépe vyváží, a díky ní je možné s ním efektivněji nakládat např. při korekci akciových trhů.

Jak třeba rozložit akciovou část portfolia?
Základ portfolia stavíme na fondech investujících do akcií největších světových společností z vyspělých trhů. Ideálně zde kombinujeme dvě základní investiční strategie – hodnotovou a růstovou, které se na trhu dlouhodobě chovají velmi odlišně, zároveň se ale velmi dobře vyvažují. Na skutečně dlouhodobém horizontu zhruba 45 let přinášejí obě zhruba podobné výsledky, hodnotová možná nepatrně lepší. Posledních asi tak třináct let ale zase přináší vyšší výnosy strategie růstová. Proto neupřednostňujeme jen jednu z nich.

Portfolio je dále vhodné doplnit akciemi z rozvíjejících se trhů a dlouhodobě perspektivních odvětví.

Čeští klienti jsou ale prý konzervativní a krátkodobí.
Nemyslím si. Samozřejmě se setkáte s klienty, kteří uvažují krátkodobě.

Pokud je zde zřejmá potřeba krátkodobého využití volných peněz, pak investice do fondů nemusejí být vhodným řešením. Jestli investor uvažuje o „vyzkoušení“ investice např. na tři roky, tak je potřeba si to s ním dobře vysvětlit. Protože z krátkodobého pohledu je investice více závislá na chování trhu a ten nikdy nemůžete zodpovědně predikovat.

Naopak v delším čase již může nastat více tržních situací a zde se již dá regulérněji měřit přidaná hodnota správce fondu.

Existuje minimální hranice, pod kterou nelze diverzifikovat, tedy efektivně rozdělit peníze do více aktiv?
Diverzifikace je podle mě naprostým základem investování. Protože ještě víc než výnos by vás mělo zajímat bezpečí, které spočívá právě v rozdělení portfolia mezi sektory, regiony a tak dále.

Přijde-li někdo se 100 tisíci korun, tak byste je stejně měl rozdělit alespoň do dvou fondů.

Na druhou stranu je vhodná efektivní diverzifikace. Když přijde klient s deseti miliony, nemá smysl rozdělovat např. do dvaceti a více fondů.

Občas ale růst trhů i několik let táhne třeba jen jeden sektor.

Jak byste laikovi vysvětlil, proč vůbec investovat do něčeho jiného, než jsou dnes třeba technologické firmy?
Technologický fond, který využíváme, rostl v posledních deseti letech tempem 20 až 25 procent ročně. To je skvělé. Ti, kteří do něj investovali před deseti roky, mají kumulativně navíc asi 450 procent. Z jednoho milionu mají zhruba pět a půl. Když se ale podíváte na jeho výkonnost od založení v roce 2001, kdy se svezl s prasknutím technologické bubliny, tak uvidíte něco kolem sedmi procent ročně.

Z toho jasně vyplývá, že nikdy není dobré být jenom v jednom sektoru. Protože v případě problémů z něj nemáte kam uhnout. Základ portfolia je třeba stavět stabilněji a technologický fond popřípadě využít jako doplňkovou pozici.

Zdroj: E15 Magazín