Ani vedro nezastavilo trhy: akcie dál na vlně umělé inteligence a dluhopisy trápí drahá ropa a vysoké deficity

Martin Mašát | 14. 9. 2026 | Vstoupit do diskuze

Srpnové parno přineslo na finanční trhy pořádně pestrou směsici zpráv. Zatímco umělá inteligence dál tiše mění pravidla hry na akciových trzích a pomáhá krotit růst mezd, centrální bankéři mají zamotanou hlavu z neústupné inflace. Evropa i Česko čelí tlakům z dražších energií, což dává tušit, že s poklesem úrokových sazeb to nebude tak horké. Americký Fed i Evropská centrální banka zvažují další utahování opasků a Česká národní banka není v rozhodování daleko za nimi.

Akciový motor za podpory umělé inteligenci pořád šlape

Srpnový vývoj potvrdil, že příběh umělé inteligence jen tak nevyprchá. Přestože červenec přinesl na technologických gigantech mírné vystřízlivění a korekci pod tlakem obřích kapitálových výdajů, srpen ukázal zcela jinou tvář. Investoři se k technologickým titulům rychle vrátili a akciové indexy opět útočily na nová maxima. Technologické inovace spojené s využitím umělé inteligence nadále táhnou efektivitu a investiční apetit po celém světě.

Výkonnost světového indexu akcií byla v srpnu +2,5 % a tahounem byly tentokrát americké trhy, konkrétně široký index Standard and Poors 500 přidal 2,6 %. Evropský akciový index zaostal s růstem pouze +1 %. Od počátku roku je světový index +12,1 % a oba hlavní indexy hravě překonávají 10 % hranici. Zajímavý je i dopad umělé inteligence na trh práce. Firmy v Americe totiž zatím nevyužívají umělou inteligenci k masivnímu propouštění, ale spíše jako velmi efektivní nástroj, jak udržet na uzdě růst mezd. Tento trend je z pohledu trhů vlastně pozitivní, protože pomáhá brzdit inflační tlaky v sektoru služeb.

Evropa bojuje s dražšími energiemi

Zatímco americká ekonomika zvažuje, co udělá se slabšími daty z trhu práce, eurozóna vykazuje nečekanou odolnost vůči současnému geopolitickému napětí. Srpnové předstihové indikátory ukázaly pozitivní obrázek, a to zejména díky oživení v německém zpracovatelském průmyslu. Zklamáním je ovšem vývoj cen. Podle odhadů se srpnová inflace v eurozóně vyšplhala z červencových 2,9 % na 3,3 %.

Hlavním viníkem tohoto zrychlení jsou dražší energie. Do celkové inflace se silně propisuje růst cen pohonných hmot, kde se sečetla vyšší cena ropy s rozšířením rafinérských marží, a také skokový nárůst velkoobchodních cen zemního plynu. Jádrová inflace se nicméně drží stabilně okolo 2,5 %. Evropská centrální banka pravděpodobně na tento vývoj zareaguje a už na svém zářijovém zasedání přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na 2,5 %. 

Vedle hlavních amerických a evropských indexů se však v srpnu mimořádně dařilo rozvíjejícím se trhům. Nejvýkonnější region je region středoevropských akcií s růstem skoro 23 % od počátku roku, kde je leaderem hlavně polský trh s letošním růstem přes 30 %.

„Není důvod propadat pesimismu, ale rozhodně bych nespoléhal pouze na samotné technologické tituly a jejich nekonečný růst. Sázka výhradně na technologické giganty postupně ztrácí na efektivitě. Klíčem k úspěchu je nyní aktivní správa a vyhledávání sektorů i regionů, které stály dosud trochu v pozadí. Ať už jde o health-care, bankovnictví či energetiku,“ komentuje vývoj Martin Mašát, portfolio manažer finanční skupiny Partners.

Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice se pohybovala v srpnu kolem +1,6 procenta. Výkonnost za posledních 12 měsíců se dostala na +16,8 procenta. Vyplývá to z Partners Indexu fondů za srpen. Nadprůměrný meziroční růst je dán optimismem především v technologickém sektoru.

Skupina speciálně zaměřených akciových fondů, které se soustředí buď na konkrétní regiony či sektory, vykázala v srpnu dokonce růst o +2,6 procenta. Meziročně jsou stále výše o excelentních 33,6 procenta. Tento nadprůměrný růst nad hlavními akciovými trhy je z velké části dán výkonností středoevropských akcií, které dlouhodobě lákají lokální investory a pozitivním vývojem měnových kurzů v loňském roce.

Ropa a plyn opět zatápějí inflaci

Zatímco akcie slavily, konzervativnější část investorů sledovala s napětím komoditní trhy. Blízkovýchodní geopolitické napětí a problémy s překládkami v Hormuzském průlivu udržují cenu ropy Brent vysoko poblíž 80 až 90 dolarů za barel, resp. vidíme zdražení pohonných hmot. 

Tento nákladový šok okamžitě rozsvítil varovná světla ohledně možného návratu inflace v Eurozóně i ve Spojených státech. V Eurozóně meziroční inflace v srpnu zrychlila na 3,3 %. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a výnosy státních dluhopisů napříč vyspělým světem vyletěly k mnohaletým maximům. Americký 30letý výnos překonal 5,1 %, což jsou nejvyšší hodnoty od roku 2001, a vysoké výnosy trápí i německé, které jsou také nejvýše od roku 2011. Také české státní dluhopisy lze sehnat s výnosem přes 5 % ročně!

„Prožíváme neučebnicové období, kdy se dlouhé výnosy utrhly od základních sazeb centrálních bank. Centrální banky sice drží sazby nahoře nebo je stabilizují, ale dlouhý konec dluhopisového trhu si žije vlastním životem a v současnosti více reaguje na vysoké vládní deficity, masivní emise nových dluhů i rizika kolem energií. Pro konzervativní investory to sice znamená krátkodobý pokles cen dluhopisových fondů, ale zároveň to nákupem levnějších dluhopisů zakládá na velmi solidní budoucí výnosy,“ vysvětluje Martin Mašát.

Centrální banky v pohotovosti: Blíží se další utahování?

Inflační podhoubí prostě nezmizelo. V Americe zůstává jádrová inflace výrazně nad 2% cílem Fedu a jeho nový šéf Kevin Warsh jasně naznačil odhodlání s inflací nekompromisně bojovat. Finanční trhy tak vnímají velmi vysokou pravděpodobnost, že americký Fed na svém zářijovém zasedání opět zvýší úrokové sazby. Podobný krok se očekává i od Evropské centrální banky. 

Pozadu nezůstává ani domácí scéna. Česká inflace v srpnu mírně zrychlila na 1,9 % meziročně. Ačkoliv se číslo zdá být nízké, jde hlavně o vliv klesajících cen potravin, které maskují rostoucí ceny pohonných hmot a služeb. Navíc reálné mzdy v Česku rostou, maloobchodní tržby sílí a vláda přichází s návrhem rozpočtu se schodkem téměř 380 miliard korun. 

„Proinflační rizika v české ekonomice se postupně kumulují. Růst mezd, drahé energie a expanzivní fiskální politika nedovolí centrálním bankéřům spát. Bankovní rada sice může dát na podzim pauzu, ale stůl rozhodně není čistý a pravděpodobnost, že budeme muset jít se sazbami opět nahoru, viditelně roste. Kdo čekal rychlé zlevňování hypoték a úvěrů, bude si muset počkat a musí se bát spíše růstu sazeb,“ dodává Mašát.

Dluhopisové fondy kvalitních dluhopisů zaposlední měsíc zaznamenaly negativní zhodnocení -0,2 %. Za posledních 12 měsíců přidaly konzervativní dluhopisové fondy v průměru pouze o +1,0 procento, což je dokonce pod meziroční inflací. Za zápornou výkonností stojí nárůst výnosů, resp. pokles cen, kvůli obavám z rostoucích deficitů a rizika vyšší inflace kvůli vyšším cenám paliv. Fondy rizikových dluhopisů v srpnu naopak posílily o +0,5 % v souladu s pozitivním vývojem na akciových trzích. Meziročně jsou výše o +3,2 procenta.

Prodeje a pokles cen na dluhopisových trzích se odrazily v mírně záporných srpnových číslech konzervativních dluhopisových fondů. Nárůst požadovaných výnosů sice v krátkém období tlačí ceny dolů, z dlouhodobého pohledu ale nakoupené dluhopisy do budoucna garantují výrazně atraktivnější úročení.

Smíšené strategie doplácely na dluhopisovou část

Smíšené strategie udržely pozitivní výkonnost hlavně díky akciové složce. Během srpna vzrostly v průměru +1,1 % a meziročně jsou +8,8 % v zisku. A to hlavně díky akciovým trhům. Zde se však jedná o mix mnoha strategií, kde se mohou objevit i komodity a různé váhy akcií či dluhopisů.

Foto: Shutterstock