PŘÍBĚH RENTEA 1. část: OD MYŠLENKY KE SPUŠTĚNÍ ZA 1 217 DNÍ

Petr Borkovec | 30. 7. 2021 | Vstoupit do diskuze

První myšlenka na založení vlastní penzijní společnosti mě přepadla 21. 2. 2018 v letadle směr zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Rentea penzijní společnost odstartovala 21. 6. 2021. Od první myšlenky přes realizaci, získání licence k plnému spuštění nám to tedy trvalo přesně 3 roky a čtyři měsíce.

Segment penzijního spoření nás trápil už před rokem 2018. V roce 2012 prošlo odvětví regulacemi, které změnily naprosto vše. Vznikly nové penzijní společnosti, jež mohly zakládat nový typ účastnických fondů s různými investičními strategiemi a bez garance kladného zhodnocení. Oddělil se majetek klientů a správců, zregulovala se distribuce i náklady na vedení a správu jednotlivých fondů. Vznikla speciální licence pro prodej penzijních fondů, jíž bylo možné získat pouze složitou a nákladnou zkouškou, zastropovaly se provize za zprostředkování.

To vše vedlo k demotivaci poradců a zprostředkovatelů dělat si novou licenci a vysvětlovat klientům, proč přejít z transformovaných fondů do rozumnějších, ale komplikovanějších účastnických fondů. Stávající penzijní společnosti moc velkou motivaci převádět prostředky z TF neměly, takže trh na několik let naprosto zamrznul. V podstatě na něm neexistovala konkurence. Výsledek jednoznačně poškozoval klienty, protože zůstávat v transformovaných fondech je pro většinu nesmysl a přejít bez investičního poradenství a péče do nových účastnických fondů často nebylo provedeno efektivně. Tento smutný stav demonstroval počet poradců s oprávněním penzijní spoření sjednávat proti počtu pojišťovacích zprostředkovatelů: 13 000 vs. 35 000. 

Zároveň zde byl byznysový pohled. Objem prostředků v penzích je srovnatelný s tím v podílových fondech. Navíc setrvale roste. Je neskutečně stabilní a přispívá do něj stát přímou dotací, která v mezičase vzrostla z maxima 150 Kč na 230 Kč měsíčně. Roste i průměrná měsíční úložka spořících a počet přispívajících zaměstnavatelů. Penze je pro finanční poradce, jejich klienty i stát možná největší téma. Penzijní spoření by měl být základní pilíř.

Byli jsme tedy ve stavu, kdy poradenský a zprostředkovatelský trh přicházel o cca 1,5 mld. korun ročně na provizích. Lidem z velké části scházel servis a podpora poradců, což se potvrdilo malým počtem certifikovaných poradců a pomalým přesunem klientů z transformovaných do účastnických fondů. Nicméně samotná podstata byznysu pro penzijní společnosti i přes regulaci nákladů rostla a dlouhodobý potenciál byl velmi zajímavý.

Hypotéza a její potvrzení

Všechny tyto informace se ve mně spojily, když jsem při zmiňovaném letu tvořil prezentaci „Potenciál finančního trhu ČR“. Všeho jsem v tu chvíli nechal, otevřel excel a udělal si první jednoduchý propočet. Vyšla mi velmi zajímavá čísla. Blokoval mě sice pomalý internet, přesto se mi podařilo stáhnout některé výroční zprávy penzijních společností, kde jsem získal další informace o průměrných nákladech na správu, custody, depozitáře apod. Začal jsem si modelovat různé varianty a scénáře včetně zapojení naší distribuční kapacity a připravil excel tak, abych mohl měnit proměnné, kterými jsem si nebyl jist. A stále vycházela neuvěřitelná čísla. Zejména v optimistických variantách, v jejichž modelování jsem opravdu hodně dobrý.

Důležitými faktory pro rozhodnutí byly již existující kapacity a kompetence skupiny. Uměli jsme už licenční řízení, budování regulovaných institucí a jejich úspěšné provozování. To znamenalo, že jsme vlastně uměli velkou část toho, co penzijní společnost musí zvládat a dělat. Měli jsme top kompetenci v dluhopisech, akciích a ETF nástrojích, v procesech i investiční legislativě. Na palubě skupiny byla Simona Machulová, která zvládla připravit vše pro licenční řízení na Simplea pojišťovnu, a Martina Švece, který vybudoval tým Simplea pojišťovny a s ním celou technologickou pojišťovnu včetně core systému na míru. Výhodou bylo i skupinově fungující HR, finance a účetnictví včetně účetnictví investiční společnosti a fondů.

Začal jsem přemýšlet nad odlišením a propozicí pro poradce, a především pro klienty. Bylo zřejmé, že při našich nákladech, efektivitě a propojení s Partners finanční skupinou, tedy centrálou, pobočkami, poradenskou sítí a existujícími technologiemi dokážeme ušetřit dostatečný objem z regulovaných příjmů pro vytvoření super propozice. Bylo ovšem také jasné, že toto odlišení bude něco stát a posune bod zvratu až na 4. rok a návratnost celé investice možná až na 8 let. My však uvažujeme na horizontech mnohem delších než deset let a na těch to vycházelo krásně. Navíc to byla cesta, jak dosáhnout změny na trhu, vytvořit motivaci k zefektivnění penzijních prostředků klientů a přinést klientům a poradcům Partners něco nového.

První kroky
Fázi vzrušení, analyzování a tvorby prvních nápadů u mě většinou střídá fáze „hořím, zapaluji a přesvědčuji". Nejprve jsem volal svému parťákovi Radimovi Lukešovi. První, co jsem na něj vyhrknul, bylo, jak by se mu líbil další miliardový byznys. Radimovi to smysl dávalo, jen se ptal, kde na to vezmeme peníze, protože jsme zrovna poslali několik stovek milionů korun na Simplea pojišťovnu. Nemalé prostředky jsme také měli vázány v Twisto a zároveň jsme chystali investiční vstup do První klubové pojišťovny, dnes Pillow. Odpověděl jsem, že to nebude problém, protože to vychází tak hezky, že určitě dokážeme získat investora, který nám dá potřebné prostředky na celý business case za 25% podíl s likvidační a cashovou preferencí. Tedy, že z dividend či jiných zisků se nejprve vyplatí tento investor. 

Shodou okolností se mnou byl na tripu i Dušan Šenkypl – tehdy ještě šéf a spoluvlastník ePojištění a holdingu nad ním. S Dušanem jsem si hodně rozuměl – už v autobuse jsem mu o všem řekl a jemu se to hned zalíbilo.

Pokračování už brzy...