Když zvířatům zasvětíte život

Zuzana Fendrychová | 12. 2. 2026 | Vstoupit do diskuze

Někomu se povede nést si v sobě kus dětství i v dospělosti. Patrik Grygera (M2) k těm vzácným lidem patří – vedle práce v Partners a vedení lidí ho totiž naplňuje už mnoho let pomoc zvířatům, jimž se věnuje s obrovským zápalem. Dokonce i proto nově založil speciální skupinu na Facebooku „Pomoc zvířatům“ a pokud se k němu budete chtít přidat nejen na sociálních sítích, neváhejte.

V Partners jste od roku 2016, dnes již na manažerské pozici M2. Prozradíte, kdo vás do Partners přivedl?

Tímhle příběhem se dodnes inspiruju. Petr Ťažký, dnes jeden z nejdůležitějších lidí v mém životě, při mém získávání ukázal neobyčejnou náborovou dovednost. Byla to kombinace lidskosti, upřímného zájmu, serióznosti a příkladu. To jsou ostatně věci, které v jednání s lidmi dnes sám aplikuju. Za praktickou a názornou ukázku toho, jak se to má dělat, Petrovi tedy moc děkuji. Z toho, co mi říkal, pro mě byla spousta věcí zajímavých, nicméně kdybych měl vybrat to hlavní, tak pro mě byla stěžejní možnost manažerského růstu. Mám velkou vášeň pro vedení a zdokonalování lidí. Když vidím, že se někdo ve spolupráci se mnou zlepšuje, mám z toho až dětinskou radost. To je a vždy bude jedním z hlavních směrů mé kariéry.

Pokud byste se měl podívat na svou kariérní cestu, jak jste jako poradce profesně za těch 10 let vyrostl a co máte na své práci nejraději?

Budu se to snažit zkrátit, jinak by asi tento web JsmePartners byl jen o mně. Připojit se k Partners považuju za jedno z nejlepších rozhodnutí svého života. Protože to, jak jsem vyrostl já nebo lidi kolem mě, je zároveň věc, kterou mám na své práci nejraději. Naučil jsem se lidem naslouchat a klást otázky, které jim pomáhají si uvědomit důležité věci. Obrovsky jsem se zdokonalil v mluveném projevu, a to jak při rozhovoru „1 na 1“, tak před větší skupinou lidí. Umím pracovat s vlastními penězi, správně investovat (jak peníze, tak čas), porozuměl jsem podstatě podnikání, plánování vlastního času. Dále jsem navýšil svou mentální kapacitu – tady to chtělo si s koučem a psycholožkou hodně sáhnout do svého nitra. Díky tomu je mé duševní zdraví na úplně jiné úrovni. Jsem lepší v rozvíjení potenciálu lidí, se kterými pracuji. Management tedy také zvládám lépe. A uzavřu to tím, že jsem pochopil, v čem spočívá podstata opravdové lidskosti. To je pro mě zásadní.

Kdybyste měl popsat výhody nezávislého poradenství, jaké zásadní benefity vidíte v zázemí, které vám k vlastnímu rozvoji Partners nabízejí?

To je jedna z věcí, která mě získala. Neumím přemlouvat lidi nebo jim něco vnucovat – služba nezávislého poradenství v podání Partners mi ukázala, že nic takového dělat nemusím. Výhodu tedy vidím ve zdravém procesu spolupráce. Podám klientovi pomocnou ruku tím, že mu vše vysvětlím, poskytnu mu doporučení, co bych na jeho místě udělal a následně mu nechám prostor se rozhodnout. Zároveň se u toho cítím klidně a sebevědomě, protože vím, že jsem na celém trhu nenašel lepší řešení. Tudíž pokud se klient rozhodne nespolupracovat, mám čisté svědomí, že víc udělat nešlo. Co mě těší, že této věci dávají Partners stále nový rozměr. Navazují se další a další spolupráce, vymýšlejí nové projekty, je to vzrušující pozorovat. Jako člen firmy, která je hlavním inovátorem a driverem finančního trhu, jsem velmi hrdý. Vím, že bez Partners bych nikdy nepodnikal, protože bych na to neměl odvahu. Takže všechny systémy, vzdělání, podporu vedení a spolupráce s obchodními partnery vítám s otevřenou náručí.

A jak v této souvislosti vlastně vnímáte posun celé skupiny Partners a to, co nabízí pro růst osobních financí svých klientů?

No, abych byl upřímný, sám to nechápu a nestíhám. Poměrně často se mi stává, že po rozhovoru s někým z firmy zdvihnu obočí a zeptám se: „Cože, to jde?". Což celkem jednoznačně vypovídá o tom, jak to tu vlastně válíme. Obdivuju v tomhle především Petra Borkovce, protože zorganizovat a vybudovat firmu s tolika dceřinými společnostmi, je prostě masakr. Vymyslet koncept nové Banky, aby se typický český klient, zvyklý chodit do bank, měl možnost někde nezávisle a zdravě poradit, je super. K tomu obchodník s cennými papíry, aby konečně veškeré investice mohly být na jednom místě a pod jednou střechou. A mohl bych pokračovat. Petra si jako člověka vážím, protože cítím, že mu opravdu jde o dobro klientů. Ne každý CEO je takový. Takže, za sebe můžu říct, že se strašně těším na to, jak na tom budeme třeba za 10 let.

Jsou aktuálně nějaké převažující požadavky, s nimiž za vámi klienti v této době chodí pro radu?

Střídá se to. Aktuálně je to pojištění, ale z dlouhodobého hlediska určitě investice.

Pojďme k vašemu – dovolím si říct – poslání a tím je ochrana týraných zvířat. Kdy a proč vás napadlo se věnovat právě tomuto?

Já zvířata miluju celý život. Poprvé jsem krásu přírody a zvířat začal víc chápat, když jsem se jako malý díval na film Jurský park a viděl scénu, jak se prochází dinosaurus s dlouhým krkem a hrála u toho krásná hudba. Dodnes to ve mně vyvolává velké emoce. Uvědomíte si, že chování zvířat je krásné ve své přirozenosti. Na nic si nehrají, jsou teď a tady, jsou laskavá a skromná. Mají jen základní požadavky na život. Pochopitelně, že má láska ke zvířatům nevznikla za pár vteřin během jediného momentu, budovala se postupně přes osobní zkušenost.

V dětství jsme měli všechna možná domácí zvířata. A já si vytvořil největší pouto k pejskům. Jejich oči promlouvají tím nejhezčím jazykem na světě. Měl jsem vždy pocit, že mi rozumí víc než lidi. A řekl bych, že to platilo i naopak. Přesvědčení, že jim chci věnovat hlavní část svého života, přicházelo také postupně. Někdy něco vidíte nebo slyšíte v médiích, někdy se s tím setkáte na vlastní oči. V zimě vidíte mrznout pejska před supermarketem, v létě bolestivě našlapovat na rozpáleném betonu. Jindy zas spatříte lidi, jak překrmují zvěř v různých ohradách. A nejkrutější pravdu o přístupu některých lidí ke zvířatům poznáte v záchranných zařízeních, jako jsou útulky, různé farmy atp. Co jsem někdy viděl, asi ani nejsem schopen vyprávět. Pomyslné „škrtnutí zápalkou" u mě přišlo paradoxně znovu při sledování filmu. Byl jsem kdysi v kině na Avatarovi a scéna, kdy tam lidi ve velkém lovili ty velké mořské živočichy a bylo slyšet, jak naříkají, mě dostalo až do hysterického stavu. Vím, je to film. Ale od reality to nemá moc daleko. Zvířata o pomoc nikdy nepožádají, ačkoli ji zoufale potřebují.

Jaké konkrétní kroky jste v rámci ochrany zvířat už udělal a pomáhá vám někdo?

Nechci asi všechny věci, které jsem dělal, vyprávět do detailu, protože bych nerad, aby se pozornost stočila na mě. Ale pokud bych měl čtenářům dát nějakou inspiraci, tak se dá zavolat do útulků či na zvířecí farmy a zeptat se, s čím by potřebovali pomoci. Dá se s nimi dohodnout na termínu, kdy přijedete a jako dobrovolníci pomůžete například s venčením, úklidem či různými dalšími manuálními pracemi. Dá se finančně podpořit útulky či farmy (např. skrze zverimexy SUPER ZOO), je možnost to udělat nárazově, je možnost si nastavit trvalý příkaz – to nám poradcům jde dobře.

Můžete také z domova přivézt staré plyšáky, deky či cokoli, co by zvířata uvítala. Když se někomu ztratí domácí zvíře, je možnost to sdílet na sociálních sítích. Je možnost vyvěsit letáky. Můžete podepisovat petice na ochranu zvířat, účastnit se benefičních běhů za tímto účelem. Pokud vidíte bezpráví páchané na zvířatech, můžete na to bez rizika upozornit policii. Je toho spousta, co se dá udělat. Pomáhá mi v tuto chvíli pouze pár přátel. Proto tento článek. Třeba se ke mně připojí více lidí, budu moc rád za každého.

Máte nápady, jak dál své aktivity rozšířit?

Děkuji za tuto otázku. Mám vizi posílit práva zvířat po celém světě. Rád bych, aby bylo právně ošetřené, že se ke zvířatům zkrátka musíte chovat s respektem. Ne jak k věci. Možná to jednou bude chtít zasáhnout do politiky. Těžko říct. Nicméně na to je zatím seskupeno málo následovníků téhle myšlenky. Uvidíme ale, kam nás osud jednou zavane. V tuto chvíli mám s pár lidmi vytvořenou skupinu na WhatsAppu, kde navrhnu termín, místo (útulek, farma) a kdo chce, tak jede manuálně pomoci a pokud má možnost, tak třeba podpoří i finančně. Prostě jak sám chce a může. Nemám zatím v úmyslu z toho dělat nějaký zapsaný spolek, jde jen čistě o organizovanou, opakovanou a skupinovou pomoc. Rád bych, aby tahle skupina byla jednou tak velká, že bude současně fungovat na více místech v republice, kde to bude mít někdo, koho pověřím, na starost. Je to podle mě dobrá věc pro řadu dobrosrdečných lidí v tom, že budou někam patřit a nad konkrétní pomocí nebudou moci dlouho přemýšlet. Tím je to jednoduché.

Kdybych se k vám chtěla přidat nebo vás třeba i na dálku podpořit, jak to můžu udělat?

Chtěl jsem být jen na WhatsAppu, ale nakonec jsem založil skupinu i na Facebooku. Pro mnoho lidí je to asi jednodušší. Je tedy nově založena skupina „Pomoc zvířatům", která je veřejně dostupná a kam se člověk může přidat. Budu sem dávat místa a termíny, kam se pojede. Takže v případě zájmu je možnost jet s námi, popřípadě budu vždy uvádět i čísla bankovních účtů konkrétních míst, kde se o zvířata starají. Tudíž tam pak může kdokoliv poslat přímo peníze.