Kamil Masný a Zdeněk Hrom: Pokora a touha vyhrávat

Zuzana Fendrychová | 10. 7. 2024 | Vstoupit do diskuze

Jeden pracuje ve financích sedmnáctým rokem, druhý dokonce o rok déle. Jeden pracuje v Brně, druhý v Praze. Potkali se spolu na dubnovém Partners tripu v USA a oba je spojuje fakt, že si svou vytrvalou prací čerstvě došli k povýšení na pozici D2.

Ač jeho kancelář sídlí v moravské metropoli, jeho fotbalové srdce tluče pro pražskou Slavii (a taky pro Španělsko). Kamil Masný se ale na trávníky jen nedívá, jako trenér vychovává mladý „potěr“ a to, co se od dětí naučí, se nebojí vzít si i do práce.   

Na své cestě vzhůru jste se sám od sebe naučil i o sobě dozvěděl hodně. Jaká jsou ta největší poznání?

Těžká otázka hned na úvod. Pokusím se ji tedy zodpovědět, co si nejvíce vybavuji v rámci mých největších poznání. První, co mě ihned napadlo, je slovo „pokora.“ Pokora k lidem a k situacím v životě, uvědomění si toho, že si máme vážit lidí, kteří jsou v našem životě důležití a díky kterým jsem tam, kde jsem. Dále lidé, co mě znají, tak ví, že jsem autentický, ví, co ode mě mohou čekat, a tím mi i důvěřovat, a věřím že i ví, že se na mě i v těžších chvílích mohou spolehnout, rád lidem pomáhám bez ohledu na to, zda se mi to vrátí nebo ne. Za ty roky jsem zjistil, jak je koncentrace a pozornost důležitá a pokud ji cíleně zaměřuji na ten správný cíl, na tu správnou činnost, tak se to ve většině případě splní. Určitě jsem se naučil více naslouchat, než tomu bylo v minulosti (ale pořád to řadím mezi mé slabší stránky), a v neposlední řadě i to, že kamkoli jedu, kdekoli jsem, tak si to - jednoduše řečeno - snažím „to udělat hezký.“

Nemůžeme srovnávat rok 2007, kdy jste ve financích začínal, a rok 2024. Ale rozhodně víte, jaké předpoklady by měl splňovat ten, kdo chce v tomto oboru podnikat?

Opět mohu vycházet z vlastních zkušeností, kdy se nepovažuji i v minulosti za výjimečného člověka se super kontakty a dovednostmi. Ale co jsem vždy měl a vím, že to je pro úspěch potřeba, tak je velká pracovitost v kombinaci s přemýšlením nad tímto byznysem, tedy pravidelně plánovat, zaměřit pozornost na svůj plán a cíl a pravidelně vše vyhodnocovat. Dále jako klíčové považuji u sebe svou motivaci. Ať se dělo cokoli, tak jsem se vždy dokázal sám motivovat a stanovovat si další cíl, nikdo mi nemusel říkat, že mám volat nebo mít schůzky, jelikož si vážím možnosti, kterou jsem v Partners dostal a která mi troufám si říci pomohla změnit život. Co jsem dále pochopil je síla sebevzdělání, chtít se zlepšovat a mít touhu dozvídat se nové informace. U mě se to projevuje například téměř denním posloucháním podcastů, kterými si zpříjemňuji ranní cestu v autě, a že toho najezdím.

Pracujete s klienty na denní bázi, máte kolem sebe kolegy, které chcete vést. Je práce s lidmi to, co Vás naplňuje?

Od svého mládí mám v povaze velkou soutěživost a cílevědomost, chtíč vyhrávat. I když během posledních pár let mám čím dál tím více radosti z celkového procesu, z nastolené cesty – a to jak v životě pracovním, tak mimo něj. A k tomu se váže práce s lidmi. I když to často navenek neřeknu, tak vnitřně mi dělá radost úspěch mých lidí, ale také i úspěch lidí mimo Partners, na kterých mi záleží. A ještě větší, když to je navenek vidět, když třeba někdo z lidí v mém ředitelství vyhraje Partners trip, když někomu přijde větší obnos peněz, když si postaví dům, koupí hezké auto, jedou s rodinou na krásnou dovolenou, ale také i to, když se mi zmíní o příběhu klientů, kterým se díky práci našeho člena týmu posunul či změnil život k lepšímu, to mi vážně dělá radost. Proto v práci s lidmi, a ještě více v pomoci, podpoře a růstu lidí jsem se našel. Každoročně se i určitou, většinou materiální formou snažím podpořit někoho, kdo měl horší životní osud. A to je pro mě důležité, aby tyto hodnoty vnímali a měli i ti klíčoví lidé v týmu, ne jenom dostávat, ale i umět dávat.

Čím si udržujete čistou mysl, abyste dokázal vždy adekvátně reagovat na podněty z okolí? Existuje na to nějaký univerzální recept?

Na každého zřejmě platí odlišný recept. Popíši, co mám odpozorované, co platí na mě. Téměř každý den, a to ráno v autě poslouchám různé podcasty a ty mě velkou měrou inspirují, dodávají motivaci, přehled a správně nastavují na denní fungování. Dále na mě platí rozhovory s přáteli s podobným nastavením, jako mám já. A pak mám dva speciální recepty. Tím prvním je práce s dětmi. Trénuji s nimi fotbal a když jste na tréninku, tak jste mimo telefon a pozornost jde stoprocentním směrem jen k těmto dětem. Tou druhou specialitou jsou mé a rodinné cesty mimo republiku, povětšinou do tepla. Již několik let zpátky jsme si udělali takovou rodinnou tradici, že v létě do tepla nejezdíme, ale létáme se ohřát každoročně na přelomu podzim/zima a do toho během roku opakovaně - byť jen třeba na čtyři, pět dnů - do našeho oblíbeného Španělska či Itálie. A právě tyto teplomilné cesty mi dodávají patřičný klid a energii.

Zmínil jste, že trénujete děti fotbal. Je to pro Vás „jen“ osvěžení od práce anebo se taky někdy díky tomu díváte na svět ještě „dětským očima“?

Trénování jako oficiální trenér fotbalu se věnuji šestým rokem. Jako většina trenérů jsem začal z řad rodičů, jelikož můj syn má fotbal a sport v srdci, tak mě od jeho mládí bavilo se mu naplno věnovat. Ještě před tím jsem trávil pohybovou činností svůj čas s dcerou, která dělá již deset let krasobruslení, ale čím je starší, tím to má náročnější a specializovanější a má pozornost jde především k fotbalu.

Ono ve spoustu směrech je vedení lidí, jako vedení dětí. Zejména ze začátku jim musíte dávat jasné, srozumitelné pokyny, být jim oporou, být lidský, ale zároveň přísný a ukazovat, dodržovat hodnoty. Mají svůj svět a je potřeba se umět i dětskýma očima na tento svět podívat, což pro nás je strašně těžké a dost neobvyklé. A mým posláním v trénování dětí je z nich dělat dobré lidi, kteří se umí chovat, umí pracovat v kolektivu, umí se vyjádřit a budují si lásku k pohybu a ke zdravému životnímu stylu.

Máte svůj oblíbený klub nebo oblíbeného fotbalistu?

Jednoznačně, SLAVIA PRAHA.

Mluvil jste o Španělsku, které je proslavené výtečným vínem, riojou. Prozraďte, jakou zajímavou lahev jste již ochutnal a kam do Španělska byste poradil kolegům vydat se třeba na dovolenou?

Tak tohle je pro mě téma na samostatný článek. Tuto zemi jsem si doslova zamiloval a konkrétně pobřeží Costa Blanca, blíže ještě město Alicante a jeho blízké okolí. 300 slunných dní v roce, krásné pláže, čisté moře, vynikající jídlo a exkluzivní vína, tato atmosféra mě natolik okouzlila, že několikrát ročně zde trávím čas a moc rád se sem se ženou a dětmi vracíme. Loni jsem tam poprvé vzal i své manažery a přátele a letos na podzim poletím s další skupinkou lidí z mého ředitelství, kteří vyhráli naši interní soutěž. A také si myslím, že naše manažerská podzimní porada se stane na tomto místě každoroční tradicí.

A co se týče vína, tak nemám jednoho favorita, tam je snad každé červené víno dobré. Nicméně samozřejmě vím, který typ a odrůdy mi nejvíce chutnají a pro které se s oblibou vracím. A mám takové své jedno tajné přání, pokud Partners bude rozjíždět Španělsko, chci být v první linii u toho. I proto se již dva roky pravidelně každý týden učím španělsky. Vamos!

Zpět ještě k práci: Jak se rozjezd nové Partners Banky odráží na Vaší každodenní práci, vnímáte nějakou změnu ve vnímaní ze svého okolí? 

Za těch 16 let, co v oboru jsem, tak rozjezd vlastní banky patří jistě mezi největší highlighty v historii českého poradenského trhu. Jsem až překvapen, jak okolí, klienti, přátelé s úžasem, obdivem a po většinou s takovým neviditelným respektem již po tak krátké době reagují. Lidem ve firmě od počátku říkám, že jednou z jejich hlavních úloh je tu vydržet, i když se zrovna třeba nedaří, protože pak přijdou období, o která by přišly a přijdou o příležitosti, které by je ani nenapadly, že se mohou zrealizovat. A tou je právě například v dnešní a budoucí době zmíněná Partners Banka.

Pokud byste hledali člověka, který dýchá pro své lidi, pak byste našli Zdeňka Hroma. Nebojí se lidem dát vlastní prostor, má rád, když je v nich i jistá dávka zdravého rebelství ženoucí je dopředu. Přitom ale nedá dopustit na stabilní zázemí. A to by měl ctít správný manažer, který se už narodil s nadáním vést.         

Ve finančním oboru pracujete od roku 2006, jaké největší překážky jste za ty roky musel překonat a co Vám naopak udělalo největší radost?

Největší překážkou bývá člověk sám sobě. V jednu fázi bylo důležité přijmout a pochopit, že rozvoj vlastní osoby, lidí kolem sebe a tím i společného podnikání je nikdy nekončící proces. Je důležité si neustále klást otázku, v čem novém se chci rozvíjet a posunout. Co se týká radosti, největší mi dělají moji spolupracovníci. Když se Vám podaří vytvořit pevné jádro parťáků a už víte, že na to všechno, co chcete zvládnout, nejste sami.

Vést lidi, mít za ně odpovědnost není mnohdy jednoduchá disciplína a rozhodně není pro každého. Čeho si nejvíce vážíte u svých kolegů a u sebe?

U svých lidí si nejvíce vážím určité míry rebelie. Když nejsou spokojení s tím, jak to je, a chtějí zlepšovat, rozvíjet a posouvat. Když chodí s nápady a myšlenkami. Je to vždy výzva i pro mě. Něco nového se naučit a zároveň držet krok.

Říkáte, že radost Vám dělá, když vidíte, jak z Vašich kolegů rostou silnější osobnosti. Jak jim v tomto pomáháte?

Vedu své kolegy spíše podporou. Rád dávám lidem prostor a odvahu k tomu, aby si získávali své zkušenosti přes vlastní přístupy. Mám poté radost, když vidím, že na své zkušenosti vyrostli, něco si uvědomili a stali se silnějšími.

Na co přesně se zaměřujete, když přijímáte nové spolupracovníky?

Když s nimi sedím na prvním rozhovoru, chci vidět otevřenou hlavu k přijímání nových myšlenek a pohledů na svět. Zajímá mě, kam až sahají jejich ambice, jak nad sebou přemýšlí a kým by chtěli být. Chci v nich vidět potenciálního lídra, který bude následování hodný. Je skvělé, když najdete člověka, který je orientovaný na lidi, tak i na výsledky. To pak dodá spolupráci správnou dynamiku.

Jak důležité jsou při práci ve finančním poradenství empatie a „otevřené srdce“?

U klientů jsem se vždy snažil nehodnotit jejich život a situaci, ve které jsou. Z mého pohledu je důležité vnímat, jak klient přistupuje k životu, k financím a co jsou jeho aktuální přesvědčení. Pak mohu začít pracovat na tom, aby se některé přístupy a přesvědčení změnily tak, že bude jeho život minimálně po finanční stránce lepší.

Máte rád golf, který je hodně o práci sám se sebou. Co z golfového hřiště si berete s sebou i do kanceláře, na obchodní schůzky?

Golf je pro mě dobrá výzva. Učí mě soustředit se a koncentrovat. V dnešním světě, kdy se na nás valí spousty informací, příležitostí, dotazů je důležité se umět chvilku zklidnit a soustředit na jeden cíl. A taky mě učí, že aby se člověk v něčem stal lepším mistrem, musí tomu dát dostatečnou pozornost a čas. Bez toho skvělé výsledky nepřijdou.

Kromě golfu máte rád i raketové sporty a plavání, tedy individuální sporty, kde o úspěchu rozhoduje jedinec sám. Řekl byste proto o sobě, že jednou z Vašich předností je vytrvalost, umění soustředit se na konečný výsledek?

Podnikatelskou cestu vnímám jako maraton, při kterém si v průběhu občas zasprintujete. Proto mám rád golf, který je o koncentraci, času a klidu a pak si zas rád zajdu na badminton nebo squash. Vytrvalost v podnikání je rozhodně nutná, jsou fáze, kdy je to hodně o práci s hlavou a máte pocit, že stojíte na místě a nikam se neposouváte a někdy je zase potřeba zabrat a máte deset schůzek za den a jdete na hranu svých sil. Mě tenhle styl života baví.

Pokud byste – řečeno sportovní terminologií – měl postavit na pomyslné stupně vítězů tři věci, které Vás dovedly až k pozici D2, jaké by to byly?

Vnímat současnost, ale hlavou žít v budoucnosti. Rychle zapomínat na to, co se nepovedlo. Podpora mé manželky Petry a podpora mých blízkých byznysových parťáků.

Bez stabilního domácího zázemí opravdu není možné se 100% soustředit na kariéru. Co Vy v tomto ohledu čerpáte právě od své rodiny?

Podpora blízkých je pro mě hodně klíčová. Má manželka Petra jde se mnou celou profesní cestou. Vážím si neskutečně toho, jaký mi dává prostor a podporu k realizaci mé životní mise, a stojí při mně v rozhodnutích investičních, pracovních i osobních. A hlavně, že zajišťuje vše potřebné pro naše dcerky v momentech, kdy nemohu být naplno přítomen. Od svých rodičů jsem převzal ochotu tvrdě pracovat a to, že když chceš něco navíc, vydej ze sebe něco navíc. V začátcích byly mou důležitou podporou i obě mé sestry. Byly vždy ochotné si mě vyslechnout a v rámci svých možností mě podpořit. Celé mé rodině za jejich podporu patří VELIKÉ DĚKUJI.

A ještě k byznysu: Co přinesl či přinese rok 2024 Vašemu týmu a jak rozjezd nové Partners Banky vnímají kolegové a klienti?

Banka je impuls a hrdost. Je to něco, čím se odlišujeme, a ještě si možná nedokážeme představit, jaký nám to otevírá potenciál. Děkuji všem, co přispěli k realizaci takto velkého a komplexního projektu. Jsem přesvědčený, že rok 2024 bude pro náš tým opět růstový a mnoho našich spolupracovníků vyroste osobnostně i kariérně. Přeji jim, aby vždy našli dost energie na to, jít si za svými cíli a vizemi.