V Partners mám čisté svědomí

Radek Brož | 14. 12. 2016 | Vstoupit do diskuze

Připravili jsme pro vás miniseriál o úspěšných podnikatelích z Partners, kteří byli dříve zaměstnanci bank. Prozradí, jaké jsou jejich zkušenosti z obou pozic, v čem jsou rozdíly a proč by neměnili. „Ten krok z banky se nedělá snadno,“ svěřuje se Petr Chodovský (M1).

V čem byla vaše cesta z banky do Partners dobrodružná?
Z teplého místa v bance, kde se jen tak nevyhazuje, odejít do světa, kde se musíte sám postarat o obživu, není snadné. Ale v bance mi plat nerostl a po třech letech stejné práce mě to už nebavilo ani profesně. Sedět na stejné židli každý den osm až dvanáct hodin není ideální způsob prožití života.

Proč podnikání v Partners člověka rozvíjí víc než práce v bance?
Jste nucen se orientovat v širší nabídce, která na trhu je a mění se. V tom je to náročnější, ale díky tomu člověk může růst a získávat na hodnotě. Prima na tom je, že se víc pohybujete mezi lidmi, učíte se hledat příležitosti a navazovat vztahy. Rozvíjíte se.

Co lidem brání postavit se na vlastní nohy a začít podnikat?
Strach převzít zodpovědnost. I mně trvalo rozhodování tři měsíce. Přes den jsem pracoval v bance, večer jezdil na školení do Prahy. Ještě jsem nebyl po supervizi, ale už jsem měl uzavřené smlouvy asi za 500 BJ za tři týdny. Když přišla nabídka z banky odejít, nebylo co řešit.

Proč jste se rozhodl zrovna pro Partners?
Kvůli Zbyňkovi Mátlovi. Neznal jsem žádnou poradenskou společnost a o zprostředkování jsem něco věděl z banky. Takže jsem byl dobrodruh před slepou mapou, netušící, kam vede cesta. Zbyněk mi ukázal směr. S jeho bratrem Dušanem jsme v Ústí nad Labem otevřeli kancelář. Je to letos na podzim devět let.

Pokud byste srovnal práci v Partners a pro banku, v čem jsou základní rozdíly?
Jednoznačně v čistém svědomí, že dovedu nabídnout varianty, ze kterých klient může vybírat. Pokud v jedné nejmenované bance dokáží jako investici v desítkách tisíc měsíčně nabídnout produkt životního pojištění, je rozdíl jasný. V bance tohle celá pobočka vnímá jako spásu: splní se objem pojistného. Omlouvám se za pokaženou radost bývalým kolegům, ale tohle není cesta.

Říkáte, že jste se osobnostně i myšlením posunul o obrovský kus dál. Mohl byste to vysvětlit?
Víc si užívám světa, jsem vděčný za možnost, že můžu v podstatě cokoli. Častokrát padám na zem, ale naučil jsem se vstát. To mi dává sílu fungovat. Nelpím na klientech, spolupracovnících, dávám lidem možnost svobodné volby, co a jak bude. Dřív jsem si myslel, že každý musí být můj klient a spolupracovník. Je to velmi osvobozující, když dáte věcem volnější průběh.

Po svých dlouholetých zkušenostech z banky i finančního poradenství, co základního se snažíte sdělit a předat nováčkovi ve svém týmu?
Nesnažit se dělat obchod, ale službu. Být prospěšný a vděčný za to, že mi klient svěří své peníze a důvěru, a podle toho se také s pokorou chovat.