Real Madrid ve financích

Zuzana Fendrychová | 9. 7. 2026 | Vstoupit do diskuze

Senior manager Josef Dundr velmi dobře ví, za čím si jde. Chce dokázat, že i mladý člověk může být úspěšným a respektovaným ředitelem. Proto dává prostor vyrůst druhým, soustředí se na rozvoj manažerů a budoucích vedoucích. Jen tak totiž může při podnikání ve financích „kopat“ nejvyšší ligu.

Jaká je vaše cesta k ředitelské pozici?

Ano deklaroval jsem povýšeni a útok a věřím, že k 1. 7. se povýšeni na ředitele povede, měli by se mnou povyšovat další 3 manažeři v týmu a z toho mám opravdu velkou radost. Je potřeba aby do ředitelských pozic povýšila nová generace, takže věřím, že budu pro spousty mladých lidí z Partners vzorem toho, že lze být i ve 26 ředitelem. V minulosti se to povedlo spousty lidem, ale poslední dobou to moc nevidíme a je to škoda. Tak je čas to změnit. 

Největší lekce nebo spíše výzva byla vybudovat novou generaci M1, mám v týmu skvělé lidi a chyběl jim kousek, aby šli na manažerskou pozici, takže tohle byla největší výzva, posunout je o level výše. A jak se říká, učiň své lidi úspěšnými a sám budeš úspěšný. Heslo, které jsem slyšel na začátku byznysu a dodnes se toho držím. 

Shrňte vše, co vám manažerské posty kariérně daly?

Myslím si, že na M1 je člověk takový byznysový puberťák, má 6 až 8 lidí ve firmě a postupně se musí naučit delegovat, předávat správně kompetence a udržet stále tah na bránu. Pro mě byla osobně velká výzva neusnout na vavřínech a nemyslet si, že to půjde samo. Hodně jsem po té cestě dozrál, pochopil jsem, že pokud chci, abych měl silné osobnosti v týmu, musím upozadit svoje ego, abych dal prostor vyrůst druhým, že to není jen o mě ale hlavně o nich. Také je zásadní pochopit svoji roli, kterou v rámci firmy mám a že pokud chci být M3 a následně D1, nemůžu se chovat a přemýšlet jako M1. 

Ano M1 je více o mikru a více věcí člověk řídí tak nějak pocitově, ale dnes vedu 55 lidí, a to bez jasného systému nejde. Dnes se zaměřuji hlavně na rozvoj svých manažerů a budoucích vedoucích, tam je moje místo. Snažím se jim předávat know-how, aby neopakovali moje chyby a měli ideálně rychlejší cestu než já. Protože pokud oni budou nejlepší verzí sami sebe, tak vím, že jejich lidé jsou v nejlepším týmu, který můžou mít. 

Myšlení a lídršip – jak k těmto oblastem přistupujete?

Myslím si, že pokud máme všichni růst rychle, tak je základ v tom, mít ve firmě kvalitní lidi. S nimi je vše jednodušší, pochopil jsem, že litr do půllitrové sklenice nenaliji, takže vybíráme lidi, co mají opravdu potenciál. Profi sportovce, podnikatele a mladé lidi zachraňujeme z korporátů. 

Tihle lidé mají sebevědomí, mají disciplínu a chtějí. Áčkový člověk má okolo sebe Áčkové lidi, Béčkový člověk většinou přivede Céčkové lidi a tam končí růst. Takže naše ZDRAVÉ ego nám pomohlo k tomu, nebát se oslovovat fakt top lidi a naopak nebát se nepustit na pohovoru dále člověka, který by třeba jinde byl hned přijatý. 

Vnímám to, že pokud chci mít Real Madrid ve financích, tak musíme mít taky nejlepší hráče na světě. Právě proto máme v týmu většinu sportovců, to jsou lidi, kteří mají přirozeně ambici, hlad po úspěchu, disciplínu, tudíž nějaké náročnější měsíce berou jako výzvu, protože už takových náročných měsíců za svůj život zažívali spoustu. Pro ně je to vlastně jen změna v tom, že nedělají profi sport, ale dělají profi byznys. Taky kdyby nepřišli na trénink, tak vědí, že o víkendu nehrají. Vědí, že když budou makat méně než ostatní, tak budou pozadu. Proto v tomhle ohledu je nic nemusím učit, jen jsem jejich trenér v tom, aby dělali co nejméně chyb a dokázali to učit svůj tým úplně stejně.

Motivace a vize jsou spojené nádoby, přibližte nám ty vaše.

Asi bych se zamyslel nad tím, co jsem přišel do tohoto byznysu budovat, jestli malý byznys, nebo něco co opravdu „mění hru“. Něco fakt velkého. 

A pokud budu mít v týmu supr lidi, tak vlastně už kvůli nim bych měl chtít jít výš, abych jim byl stále přidanou hodnotu. Měla by to být společná cesta a stejně jako v každém podnikání, tak si musí člověk uvědomit, že to není sprint, ale maraton. Neznám nikoho, kdo vybudoval fakt velkou firmu a dlouhodobě stabilní během 1, 2 let. Takže pokud jsem se na tuto cestu dal, tak je potřeba si uvědomit svoji vizi a kam jdu. Jen to mě udrží stále hladového jít dále. „Průser“ je, pokud jsou mojí motivací pouze peníze, to bych doporučoval rychle změnit. 

Cílová stanice rozhodně pozice Partnera. Já vnímám, že kariérní růst u nás je jen ukazatel, zda tu hru hraju správně, respektive zda tu firmu stavím správně a zdravě. Ale vždycky jsem chtěl být nejlepší verzí sám sebe a prostě být výjimečný. Žijeme v době sněhových vloček a být výjimečný nikdy nebylo snazší. 

Zajímavá myšlenka… A je nějaký vzkaz pro kolegy, který byste jim ráda předal?

Vzkaz mám asi ten, abychom si uvědomili, že manažerské, ale i ředitelské pozice jsou o tom, že jsem zodpovědný za růst svých lidí. Strukturální byznys se řídí motivací a vzorem, tak si jen pojďme uvědomit, zda jsme pro své lidi těmi nejlepšími vzory.

Foto: archiv Josefa Dundra