Hrdá Gruzie

Zuzana Fendrychová | 30. 9. 2024 | Vstoupit do diskuze

Ti, kdo mají dobrodružnou povahu a rádi poznávají nezvyklá místa, byli při poznávání Gruzie naprosto nadšení. Malá země na pomezí Evropy a Asie, v dějinách zmítaná mnoha nadvládami, si dokázala uchovat svou jedinečnost, zvyky a hrdost. A proto jako cíl výletu pro zejména nejlepší franšízanty a vybrané zástupce centrály byla v první půlce září skvělou volbou – vždyť i oni ve svém podnikání musí čelit různým výzvám.

Účastníci výletu do Gruzie byli předem instruováni, jakou výbavu si s sebou zabalit. Organizátoři z Incentive Travel doporučili si vzít šátky kvůli návštěvám kostelů a pevnou obuv na výšlap sedlem Chaukhi s nádhernými výhledy na krajinu a masivní hory.

Hned první den výpravu překvapil vydatný déšť, i tak všichni zvládli prohlídku metropole Tbilisi, během níž byly k vidění pevnost Narikala, kam se jelo lanovkou, most Svobody, chrám Metekhi či Katedrála Nejsvětější Trojice.

Další zážitky pak nabízela projížďka gruzínskou přírodou: neopakovatelné výhledy na hory, lokální vesničky a setkání s jejich jedinečnými obyvateli. Na programu byla také Mtsketa, původní hlavní město Gruzie. Nachází se na vyvýšeném místě, na soutoku řek Kury a Aragvi, a dnes se považuje za duchovní centrum celé země.

Čtvrtý den prověřil fyzičku všech, protože v plánu byl horský trek druhého nejvýše trvale osídleného města v Evropě – leží 2100 m.n.m. - a šest měsíců v roce je odříznuto sněhem od zbytku světa. Nechyběl brod ledově studenou, horskou řekou. Už zmíněný výšlap sedlem Chaukhi nabídl dechberoucí výhledy na místní obdivuhodnou krajinu.

Dostalo se také na nejimpozantnější stavbu Gruzie – Kostel Nejsvětější Trojice, který se vypíná nad městem Stepantsminda ve výšce 2 170 metrů nad mořem a je významným poutním místem a jedním ze symbolů země. Velkým zážitkem bylo zde vidět místní bohoslužbu.

A protože k cestování neodmyslitelně patří také ochutnávky lokálního jídla a pití, nechyběly bohaté obědy a večeře připravené z místních surovin, doplněné lahodnými víny z gruzínských vinic. Gruzie je mimochodem považována za kolébku pěstování a výroby vína. Dochovány jsou nádoby na víno „kvevri“ (až 8000 let staré!). Jsou vyrobené z jílu, v nichž bylo víno s láskou a péčí připravováno. Zajímavostí je, že v Gruzii do vína nepřidávají cukr, pouze hrozny rozdrtí  celé včetně větviček. V kádích umístěných pod zemí potom víno zraje. Tento způsob přípravy vína je zapsán v seznamu světového dědictví UNESCO.

A jak na Gruzii budou vzpomínat ti, kdo se po ní procházeli?  

„Jel jsem na trip hlavně z důvodu inspirace úspěšných franšízantů a koncipientů (jak nad byznysem přemýšlejí, jak pracují s týmem a zjistit co bych mohl zapracovat v rámci našeho ředitelství). Osobně jsem si uvědomil, že kdokoliv, kdo tam z úspěšných FR byl, tak to není o náhodě, ale jejich obrovské angažovanosti v rámci klientské práce, ale hlavně o sytému řízení (denní řízení pobočky) a totéž u jejich koncipientů. Nejedou žádný freestyle, že si to každý dělá, jak chce a co mu zrovna vyjde, ale přesně ví, co kdy a jak se má řešit a mají na vše systém,“ napsal Zdeněk Hromek. 

 „Gruzie je země divoká, krásná, má rozhodně co nabídnout. Já se řadím mezi ty, co by tam mohli být týden klidně jenom v horách s batohem, ale byla bych ochuzena o další krásy, které jsme měli v itineráři, a to by byla rozhodně škoda! Deset z deseti za mě mají rozhodně místní průvodkyně, které s námi byly po celou dobu a zodpovídaly dotazy, na které bychom dost možná stěží hledali odpovědi někde na Googlu, protože místňáci ví prostě nejlíp,“ svěřila se specialistka marketingu Nela Hamouzová, která na cestě byla s ředitelkou marketingu a PR Lenkou Šmídovou, a dodala: „Možnost strávit nějaký čas mimo pracovní prostředí v krásné zemi s lidmi, se kterými po většinu času řeším prakticky pouze pracovní záležitosti, se ukázalo jako nejlepší příležitost pro utužení vztahů. Propojení centrály s franšízami tak za mě získalo zase jiný rozměr.“ 

Filip Vagunda Drgač:„Akce v Gruzii se mně líbila velice, ostatně jako všechny tripy. Nicméně mohl tam být jeden „turistický“ den navíc, škoda že jsme Kavkaz nevyužili trochu víc. Ale jinak super. Toto byla první země, kde mi chutnalo úplně všechno jídlo. Kolegy z centrály vnímám velice pozitivně, jsem moc rád že s námi jezdí. Hlavně Kamil Holánek je super parťák, se kterým se dá vyřešit na tripu i spousta pracovních věcí.“ 

„Určitě se mi akce líbila jak po organizační stránce, tak celkově je zajímavá Gruzie z pohledu historie a místní kultury. Propojení lidí z centrály s námi jako poradci je za mě důležité, takže na dálku děkuji všem lidem z centrály za informace, plus bych chtěl poděkovat i za informace od členů z naší pojišťovny Simplea,“ vzkazuje Tomáš Prokůpek a dodává, že ani neví, jak by trip ještě vylepšil.

Také Zuzana Hyblerová souhlasí, že trip byl po všech stránkách výtečný a motivační: „Cestovka měla vše perfektně naplánováno a zorganizováno, vše bylo přesně podle harmonogramu. Viděli jsme úžasná místa a spoustu času jsme teda trávili v autobuse. Osobně jsem se pozdravila a seznámila s pár lidmi z centrály, jsou fajn, ale práci jsme neřešili. Do byznysu si odvážím prodejní, komunikační tipy, pevnější postoj a to, že klientům budu prezentovat účet u Partners Banky jako samozřejmost. Určitě celou naši turnovskou pobočku motivuje další trip, Konkurence ale roste, tak snad se "vejdem" i další roky.“

V Ondřeji Kobzovi na dlouho zůstanou vzpomínky hlavně na hory: „Příroda v Gruzii je úchvatná. Pohoří Kavkaz ve mně zanechalo nevymazatelnou stopu. Sama Gruzie je velmi složitá země a celá akce tak byla v jistých ohledech velmi výjimečná. Naprosto senzační bylo propojit a prohloubit vztahy s centrálou, to je pro mě samotného vždy skvělé. Je super poznat se s lidmi, kteří stojí za námi a poskytují nám takový support, díky kterému můžeme poskytovat dokonalou službu.“

Michaela Frejfarová si taky odvezla nápady do dalšího byznysu: „Vlastně jsou to drobnosti a vychytávky, které obohatí náš systém, aby nám to šlapalo ještě lépe. Jinak je to obrovská nálož inspirace a energie a chuť být mezi těmi nejlepšími. Byl to můj první trip a před ním by to motivace nebyla. Nyní je to pro mě velká motivace zase dál soutěžit o jiné výlety. Organizace, památky, zážitky, společnost úspěšných lidí atd. To je obrovskou vzpruhou a motivací na další období.“  

A na závěr přeci jen jeden podnětný námět pro příště od Kláry Dvořákové:„Je to individuální, ale tím, že byly obě cesty přes noc a pak jsme byli stále na cestách a poznávali, tak nebyl moc prostor si oddechnout. Nevadil by mi jeden den s úplně volným programem.“