Partners Banka: nejlépe kapitálově vybavená banka na trhu

11. 9. 2023 | Vstoupit do diskuze

Přinášíme pokračování rozhovoru Petra Borkovce pro Hospodářské noviny. V této části spoluzakladatel Partners do puntíku ozřejmil, jak drahé je budování zcela nové banky založené čistě na digitálních nástrojích. Dozvíte se také, jaký bude její obchodní model.

Uvedl jste, že banka má regulatorně dáno, že její vlastní kapitál činí tři miliardy korun. Jak s těmito penězi nyní pracujete?

Že to budou tři miliardy víme už dlouho. Nějakou dobu tam ty peníze leží, takže se zhodnocovaly. Máme portfolio státních dluhopisů, které banka potřebuje, protože to může velmi rychle proměnit v likviditu. Čili jsme využili i uplynulé a stále ještě trvající období vysokých úrokových sazeb. Za repo u ČNB jsme to ale mít nemohli, protože to může jen banka. Úročit vklady u komerčních bank jsme ale mohli, tam to bylo za zhruba 6 až 6,8 procenta. Dluhopisy máme v objemu okolo 600-700 milionů korun, což jsou vlastně dlouhodobé výnosy banky. Pořizovali jsme je v klasických aukcích a šli jsme do toho v době, kdy se sazby pohybovaly od čtyř do pěti procent, pak to klesalo. Většinou to máme asi 4,5 procenta v průměru. Jde o pětileté a desetileté, kde budou výnosy nakonec vyšší, protože sazby půjdou dolů, a tím cena těchto dluhopisů stoupne. Nemyslíme si, že bude potřeba dosypávat nějak kapitál, ten se bude čerpat právě z těchto prostředků. Když vezmu, co jsme dali, co to vydělalo a co jsme utratili, tak máme asi 2,6 či 2,7 miliardy na účtu v majetku z oněch tří miliard, co jsme původně dali regulatorně z nařízení ČNB. Až do provozu banku dokážete reálně postavit s 500 až 700 miliony korun. 

Každopádně platí, že jsme nyní kapitálově nejlépe vybavenou bankou na trhu. Ostatní banky drží třeba 17, 18, 19 procent, když je ČNB tvrdá, tak řekne 22 procent kapitálové přiměřenosti. My budeme reálně na stovkách procent. Postupně se samozřejmě dostaneme na daleko menší hodnoty tím, jak bude přibývat klientů, jejich peněz a úvěrů. Ale kapitálu nyní máme dost.

Počítáte s tím, že budete mít první rok ztrátu?

To samozřejmě. Jak velkou, bude záležet na velikosti byznysu a risk apetitu. Kdyby to bylo 100, tak je to dobré a pak už doufám ztrátoví nebudeme. Ztráta samotná není podstatná, podstatné je, že když budete růst rychle, tak každou korunu, kterou půjčíte nebo ji dostanete od klienta, musíte zajistit kapitálem a ten samozřejmě v nějakou dobu, když vám jde byznys dobře, dojde. Pak ho musíte dosypávat – a to buď ze zisku anebo akcionářsky. My věříme tomu, že se nám bude dařit natolik, abychom to nemuseli dělat právě akcionářsky, ale že si na další kapitál a růst vyděláme. I proto je strategie taková, že nechceme mít nějaký obrovský leverage, který potřebujete právě proto, když máte obrovské objemy na spořicích účtech.

Vývoj banky tedy stál, včetně všech IT systémů, nižší stovky milionů s tím, že drtivá většina šla na IT systémy?

Spíše středních stovek milionů. Dnes na bance dělá 150 lidí, z toho 130 jsou IT pozice. Banku dnes stojí provoz asi 30 milionů měsíčně.

„Neexistuje věc, kterou já jako klient bych neudělal v aplikaci, to je důležitá vlastnost.“

Co dělat s volným kapitálem, jaký bude model banky? Některé menší jedou na tom, že 70 až 90 procent bilance uloží za repo sazbu u ČNB, osekají služby a jedou nízkonákladově. Vy chcete být také takovou bankou, nebo jinou? 

My chceme být primárně především mobilní bankou. A chceme být plně digitální. Naší výhodou je, že to nestavíme z kampeličky, ani staré banky, ale na zelené louce a v synergii s velkou finanční skupinou a retailovou distribucí, a to je obrovská výhoda. Primární vlastnost je, že provozně bychom měli být levní, protože jen málo věcí budeme dělat manuálně. Neexistuje věc, kterou já jako klient bych neudělal v aplikaci, to je důležitá vlastnost. Máme k dispozici poradce a pobočky. A pak samozřejmě call centrum. Budeme tedy dostupnou bankou. Všechny naše instituce, co jsme stavěli, jsme stavěli na několika předpokladech. Jedním z nich byla technologická nadřazenost. Další věcí je, že to stavíme úzce, tedy máme jen opravdu produkty, které potřebujeme. Čili to je ta velká ekonomická úspora vyplývající z technologií a také toho, že máme úzce spolupracující lidi na centrále a spoustu věcí můžeme sdílet.

V čem budete chtít být jiní oproti konkurenci?

Pro mě jsou důležité dvě metriky. Jedna jsou náklady vůči obratu. Některé banky se pohybují 50-60 procent, náš cíl je, že až dosáhneme nějaké rozumné dospělosti za cca pět let, tak se dostaneme na nějakých 35 až 40 procent nákladového poměru, tedy nákladů versus obrat (Cost-to-income ratio). Ale to až za těch pět let, ze začátku samozřejmě bude důležitý růst, vývoj a nové produkty. 

Druhým klíčovým ukazatelem je Loan-to-deposit ratio (LDR), tedy poměr mezi celkovými úvěry banky a celkovými vklady. My nechceme být tolik závislí na výši úrokových sazeb v ekonomice, jako jiné banky, kde je reálný výdělek z drtivé většiny závislý právě na výši REPO sazby (úložky u ČNB). V poslední době na tom banky hodně vydělávaly, ale nyní se hodně zvýšily i úrokové náklady, a už takové terno není. Budeme se chtít pohybovat mezi 50-70 procenty LTD (loan to deposit ratio).

Dobře, ale i tyto banky, které razí model: vybrat peníze od klientů, pak je uložit u ČNB, musí nyní přemýšlet, co s volným kapitálem, protože předpoklad je takový, že sazby půjdou dolů. Takže kam s těmi penězi, jsou „bezpečným přístavem“ státní dluhopisy?

Ano, částečně, ale obecně se teď všechny banky snaží zafixovat vyšší sazby na co nejdelší období. V portfoliu je tedy také máme, ale má to pochopitelně své nevýhody, když půjdou náhodou úrokové sazby nahoru, začne klesat jejich hodnota. A to se týká i hypoték a dalších nástrojů. Podle mého ale v těchto věcech nejde časovat trh. Proto je potřeba stavět normální banku, sbírat depozita, za to poskytovat nějaké odpovídající služby, a současně z těchto peněz rozumně investovat a půjčovat. Chceme investovat do státních pokladničních poukázek i repo operací, což ale nejsou ani investice, tam dáváte přebytky. U úvěrů chceme rozumně diverzifikovat. A toto vše chceme dělat ať už jsou úrokové sazby sedm nebo nula.

Váš osobní názor na vývoj úrokových sazeb?

Můj osobní názor je, že letos se snížení sazeb nedočkáme. A pokud, tak bude opravdu jen malé a nebude stát za to ho vůbec dělat. Inflace šla dolů a ještě půjde, ale ne tak rychle, jak bychom potřebovali. Zároveň ČNB opustila obranu měnového kurzu, což inflaci zase přispívá, a do toho růst mezd. Přidat tedy inflační impuls ještě snížením úrokových sazeb, to si neumím moc představit. Čili podle mě opravdu letos ne. Není to signál, který by chtěli trhu dávat. Snížení by bylo problematické i z toho důvodu, že FED i ECB se snižováním spěchat nebudou. Naopak ještě budou zvyšovat. Takže aby ECB zvyšovala a my už snižovali, tak si to nedovedu dost dobře představit. To by inflace musela padat opravdu rychle, a to se asi nestane.

A příští rok?

Tam už pokles úrokových sazeb čekáme a myslím, že bychom si to měli všichni přát, protože v opačném případě už by to bylo opravdu drahé. Současně souhlasíme s ČNB, že úrokové sazby v dalších pěti, deseti letech nedosáhnou úrovně předešlých pěti až deseti let před těmi hiky. Rovnovážná míra je okolo 2-3 procent dlouhodobě. To je podle nás zdravá cena peněz pro finanční systém, ekonomiku, pro všechny.

„Jediné, kdy byla opravdu extrémně špatná doba a na čem jsme ztratili tak 50-100 milionů korun, byl covid.“

Prostředí vysokých úrokových sazeb bankám svědčí. Ale nyní je předpoklad, že půjdou dolů. Tak je nyní vhodná doba pro start nové banky, jak se díváte na to samotné načasování, na které to vyšlo?

Já si myslím, že máme fakt štěstí. Že je to vlastně dobrá doba. Jediné, kdy byla opravdu extrémně špatná doba a na čem jsme ztratili tak 50-100 milionů korun, byl covid. Stavět takto velký projekt s tolika lidma na dálku, to se skutečně prodraží, protože to všechno trvá mnohem déle. To bylo pro řízení peklo a noční můra. Ti lidé se nepotkají, nevytvoří si vztahy, je to prostě složité, těžké a blbé.

Byl to klíčový faktor, proč se to tak prodloužilo?

Na získání licence to vliv nemělo. Na vybudování banky, co se rychlosti týče, tak to samozřejmě velký vliv mělo. Ale z pohledu toho, jak se nám mohl zhodnocovat kapitál díky vysokým úrokovým sazbám, tak to bylo zase dobré období v posledním roce a půl. Každý si řekne, že jsme teď minuli tu dobu žní, nejlepší možný rok, ale uvědomte si, že jeden rok v podnikání nic neřeší – to vidíme na e-shopech, které lámaly rekordy v ziskovosti a teď jsou na tom špatně. Pro nás je strašně důležitá stabilita a předvídatelnost. To je mnohem lepší, než když máte jeden rok vývar a pak zase pokles. Už teď vidíme, že banky měly marže vysoké jeden rok, ale nyní už klesají. Logicky, protože už si konkurují na úrovni ceny peněz, za kterou ty peníze od klientů sbírají.

Zároveň dneska má spousta bank strach z toho, že půjčovaly za vysoké úroky, sazby půjdou dolů, lidi začnou refinancovat, klesne jim objem, ovšem s tím, že peníze mají vypůjčené jinde, a to s vysokými úroky a zajištěním. Čili jsou tam zase jiná rizika. V USA jsme viděli, že i při růstu úrokových sazeb jsou některé banky schopny krachovat. Při poklesu sazeb by krachovat neměly, ale má to zase jiná rizika toho, že se ve velkém refinancuje, ale vám zůstane v ruce ten drahý kapitál, který jste ve velkém dříve nabrali.

Čili fungovat ve stabilním prostředí se sazbami okolo tří procent, se dá podle mě zdaleka nejlépe. Když to roste do nebe, je to blbé, když to klesá na nulu, je to také blbé. Ale dvě až tři procenta, to je podle mě takřka ideální. My jsme to postavili ve správné chvíli a spouštíme to v ideální době.

Na konci dne vás nejvíce stojí neúspěchy v risku nebo náklady na risk. Náklady na risk nejsou ve stabilním prostředí a neúspěchy v risku taky ne. Lidi splácí úvěry, vy víte, jak jim máte půjčovat a nečeká vás znehodnocení aktiv, které jste si vytvořili předtím. Protože pokud si někdo vytvořil brutální hypoteční portfolio za průměrnou sazbu 2 procenta a najednou peníze sám nabírá za pět, tak to není úplně ideální.

Banky se snaží osekávat náklady co to jde, nejvíce se to ale daří těm velkým, které těží z velké klientské báze. Jak je budete osekávat vy? Investoři a tzv. mimo záznam i někteří bankéři tvrdí, že banky nemají zrovna závratnou návratnosti investice (return on investment), tak jak vy budete osekávat náklady?

My to musíme stavět a provozovat levně. To, co ostatní banky mají a my ne a stojí je to hromadu peněz. Zaprvé mají brutálně drahé procesy a historii. Jednou mi říkal jeden člověk z pojišťovny: já chápu, že to postavíte tak levně, vy máte jeden produkt, my jich máme 300 historicky a já je musím všechny spravovat. 300 formulářů, 300 pojistných podmínek atd. To stojí peníze. Také je sakra rozdíl, jestli je tam nějaké vedení, které to nevlastní, nebo je tam Borkovec, který to platí. A dívá se na to, koho platí, co za to dostává a co za to má. Podobný vliv má board odměňovaný významně akciemi. Ten tlak je tam jiný. Už jen postavit to celé levně a digitálně je klíčové, tam jsou ty náklady. Druhá věc, která banky stojí strašně peněz, jsou pobočky, kde se navíc nic nedělá. Oni sice postupně snižují jejich počet, ale pořád to stojí hromadu peněz.

Co jste si vzal za poučení z toho, když krachovali banky v USA v březnu, a nakonec to vedlo i k pádu jedné z největších investičních bank na světě Credit Suisse?

Já si myslím, že v Evropské unii a českém prostředí by něco takového nebylo možné. Všichni jsme tu poučeni z hypoteční krize. Požadavky na banky jsou natolik přísné, že by se do takové situace ani nedostaly.

V USA poučeni z předchozí krize nebyli, když to bylo právě tam, kde vznikla?

V Americe je banka skoro komodita. Tam je tolik bank, že velká část z nich jsou „pouliční“ banky. A tato banka SVB neměla ani risk manažera. Za mě je to rozhodně selhání regulace, to jednoznačně. SVB byl krásný use case, co všechno se dá udělat blbě. Selhání risku je to proto, že tam ani žádný riskař pořádně nebyl.

A u Credit Suisse?

Tam to bylo dlouhodobě špatně, byli ztrátoví a v posledních letech se tam kupil jeden skandál za druhým. Každopádně je to vše ale krásná ukázka toho, že žádná z těchto bank by nepadla, kdyby nepřišla panika. Tu neustojí žádná banka. Když je run, tak je vyřízeno. Kdyby byl run na top trojku v Česku, neustojí to ani oni. Klienti chtějí vybrat peníze, které tam ale najednou nejsou, přitom v podstatě vše kryje pojištění vkladů.

První část rozhovoru najdete ZDE.