Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Koruna nám nyní naprosto vyhovuje, tvrdí Martin Tománek

5. 12. 2019 | Vstoupit do diskuze

„Investiční příležitosti se často skrývají na těch nejošklivějších místech. Místech, kam se mnoho lidí neodváží,“ říká v rozhovoru pro Fintag.cz investiční specialista skupiny Partners Martin Tománek.

Koruna nám nyní naprosto vyhovuje, tvrdí Martin Tománek

V čele ECB vystřídala Mario Draghiho někdejší šéfka Mezinárodního měnového fondu [IMF] Christine Lagarde. Čekáte změny v politice ECB?
Nečekám žádné velké změny. Christine Lagarde nemá s měnovou politikou zkušenosti. Pravda ale také je, že v politické sféře patří mezi těžké váhy. A právě její politické zkušenosti se jí budou v dalších letech hodit.

Proč myslíte?
Kvůli tomu, že ECB už vyčerpala velkou část své, řekněme, palebné síly. To znamená, že do budoucna větší roli bude muset při podpoře hospodářského růstu eurozóny hrát fiskální politika. Ostatně v tomto smyslu se vyjádřila i samotná Lagardeová ve svém prvním velkém projevu. V něm sama řekla, že měnová politika nemůže být „jedinou hrou ve městě“. A že evropské vlády musí více investovat do infrastruktury, vzdělání a výzkumu.

Má podle vás ECB vůbec prostor zpřísnit měnovou politiku? To znamená zvednout základní úrokové sazby a skončit s kvantitativním uvolňováním?
Prostor pro zpřísnění měnové politiky aktuálně nevidím. Míra inflace v eurozóně se pohybuje pod jedním procentem. To je výrazně pod inflačním cílem ECB. Navíc v posledních kvartálech se zadrhl samotný evropský motor, Německo.

Čistě teoreticky, pokud by došlo k nějakému ekonomickému otřesu v eurozóně, jaké možnosti má ECB „problém“ řešit?
Velice omezené, může jít maximálně se sazbami ještě více do záporu. Jinými slovy, udělat experimentální politiku ještě více experimentální. Jenže všechno má své meze. Záporné sazby mohou negativně ovlivnit ziskovost bank a podobně. Jak už jsem zmínil, větší roli musí hrát fiskální politika, a to i během příštího ekonomického otřesu.

Kvantitativní uvolňování v praxi

Současná situace vyhovuje zejména předluženým zemím eurozóny, kterým odmazává jejich dluhy. Ty ostatně patří mezi největší kritiky navrácení měnové politiky ECB takzvaně do normálu. Je to podle vás normální?
Vždy se najdou nesouhlasné názory nebo postoje. Když máte v eurozóně zhruba dvacítku zemí, z nichž každá je v jiné ekonomické kondici, je to nevyhnutelné.

Jak ovlivňuje finanční trhy kvantitativní uvolňování peněz? To, že ECB na nich skupuje kdeco a vrhá na ně obrovské množství peněz?
Důsledky extrémně uvolněné měnové politiky ještě plně nechápeme a neznáme. Jedná se zkrátka o velký experiment. Některé důsledky zřejmé ale jsou. Program nákupu dluhopisů, takzvané kvantitativní uvolňování, vedl k nárůstu cen, a tedy poklesu výnosů dluhopisů.

Co to znamená pro investory?
Přesně, zde je ta potíž. Investoři vědí, že kvalitní státní a kvalitní firemní dluhopisy jim nabízejí neatraktivní a často směšné výnosy. V některých případech dokonce záporné. A tak hledají výnosy jinde. Třeba na nemovitostních nebo akciových trzích. Měnová politika tak vlastně investory motivuje k podstupování vyšších rizik. Ostatně i extrémně uvolněná měnová politika je faktorem, který výrazně podporuje růst cen nemovitostí.

Vy osobně jste příznivcem toho, aby Česká republika měla euro?
Jednoduchá otázka, složitější odpověď. Na jedné straně by přijetí eura odstranilo kurzové výkyvy. A to by pomohlo našim exportérům. To proto, že jsme velice otevřenou ekonomikou. Jednou z nejvíce otevřených ekonomik na světě. Velká část našeho exportu míří do eurozóny. Euro tedy z tohoto úhlu pohledu dává velký smysl.

Ale jistě to má i své háčky?
Ano. Je tu i ten druhý pohled. Během poslední finanční krize euro některým zemím rozhodně nepomohlo. Spíše naopak. Třeba takové Řecko nebo Portugalsko by si vedly lépe, kdyby měly vlastní měnu. Měly by nezávislou měnovou politiku, která by mohla přispět k hospodářskému oživení. Zastávám názor, že Česká republika by s přijetím eura neměla spěchat. Aktuálně nám koruna naprosto vyhovuje.

Trumpovo tažení

Zajímavé věci se dějí i v USA, kde se Donaldu Trumpovi podařilo oživit tamější ekonomiku. Jak hodnotíte jeho působení?
Určitě bych nepřipisoval zásluhy za hospodářské oživení Trumpovi. To je zásluha jiných. Velký dík patří FEDu. Zásadní roli sehrálo ozdravení amerických bank. Ty dnes mají mnohem více kapitálu a jsou schopné přežít i výrazný ekonomický šok.

Podle vás tedy k dobrým ekonomickým výsledkům Trump nepřispěl?
Podíl prezidenta Trumpa nesmíme přeceňovat. Ano, snížil korporátní daně. To pro americké firmy znamená vyšší zisky. Jenže se odhaduje, že přínos nižších firemních daní pro hospodářský růst je velmi malý. A jeho snížení daní zároveň vedlo k růstu rozpočtového deficitu, který se ve fiskálním roce 2019 přiblížil pěti procentům amerického HDP.

A to je podle vás špatně? Třeba dluh takové Francie je vůči HDP téměř stoprocentní. Podobně je na tom i Itálie, ale problémy mají i další země?
Tak vysoký deficit v období stále solidního hospodářského růstu se prostě nedá obhájit. A nesmíme zapomenout na obchodní války. Prezident Trump se na Twitteru chlubí, že díky jeho clům inkasuje americké ministerstvo financí miliardy dolarů. Bohužel ošklivá pravda je, že to do velké míry platí americké firmy a domácnosti. Clo je totiž zpravidla uhrazeno importérem, tedy americkou firmou. Hospodářská politika Trumpovy administrativy není celkově vzato racionální.

Jak vidíte další ekonomický vývoj v USA?
Bude záležet na tom, jak dlouho budou trvat obchodní války. Zda budou eskalovat, nebo bude v blízké budoucnosti docházet k postupnému snižování cel. Čím déle budou trvat, tím více škod napáchají. V důsledku obchodních válek se v globální ekonomice snižuje kupní síla. Můj názor je, že jednu z nejzávažnějších hrozeb pro ekonomiku USA je právě politika Donalda Trumpa.

Jak se jeho politika dotýká Evropy? Velký strach panuje z uvalení cel na evropský vývoz aut do Ameriky…
Politika prezidenta Trumpa má na Evropu zcela nepopiratelné negativní dopady. A uvalení cel na evropské dovozy aut do USA by bylo jejím završením. Už dnes totiž Donald Trump škodí evropským firmám.

Kterým třeba?
Tak například Daimler, mateřská firma automobilky Mercedes-Benz, která byla zasažena Trumpovými celními tarify. Důvod? Trump uvalil cla na čínské zboží a Čína reagovala odvetnými cly na zboží americké. Daimler má sice sídlo ve Stuttgartu, ale má v Americe velké továrny. A z těch exportuje vybrané vozy do Číny. Obchodní válka má občas nečekané oběti. A to je jen jeden příklad.

Rizika v domácí ekonomice

Pokud se bavíme o ekonomických rizicích, která z rizik vidíte v domácí ekonomice?
Za nemalé riziko považuji velkou závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu. Ten právě prochází výraznými změnami. Automobilky ve velkém investují do elektromobility. Přitom je velká otázka, jaký dopad to bude mít na jejich dlouhodobou ziskovost. Návratnost těchto investic je velmi nejistá.

Někteří vyloženě hovoří o tom, že elektromobilita je nejen riziko, ale i přímo sázka na špatného koně. Jak to vidíte vy?
Když to položíme do trochu absurdní roviny, je na místě se ptát. Pokud budeme hromadně přecházet na elektromobily, kde je budeme všichni nabíjet? Nejde ale jen o u nás neexistující síť plnicích a dobíjejících stanic. Jde i o to, že musíme postavit nové elektrárny. A postavíme je?

Co další rizika?
Rizikem je i přehřívající se realitní trh. To se týká zejména velkých měst. Před pěti lety jste platil za metr čtvereční v Praze průměrně padesát tisíc, dnes je to sto deset tisíc. Takový razantní nárůst cen není udržitelný.

Často diskutovaným problémem je současný růst mezd v Česku, který ne vždy odpovídá produktivitě práce. Máte za to, že tento růst je zdravý?
Tlak na růst mezd vytváří rekordně nízká nezaměstnanost. Nemyslím si, že růst mezd je problém. Naopak vnímám dosavadní růst mezd jako zdravý. Podniky se snaží získat či jen udržet zaměstnance, a nemají to vůbec lehké. Na druhé straně, to je také pravda, že mzdy rostou rychleji než produktivita a růst mezd by měl reflektovat hlavně růst produktivity. Pokud by tedy současný trend růstu mezd pokračoval nad úrovní růstu produktivity, potom bych to už vnímal jako riziko a problém.

Investice do akcií
Vraťme se do Ameriky, kde Donald Trump, jak říkáte, škodí americké ekonomice, ale ceny amerických akcií pokořují svá maxima. Doporučujete do nich investovat?

Americké akcie tvoří zhruba polovinu globálního akciového trhu. Tedy by měly být nedílnou součástí každého dobře diverzifikovaného investičního portfolia. Jsou příliš důležité na to, aby je investor jednoduše ignoroval. Je pravda, že některé americké akcie se teď jeví jako relativně drahé. Zmíním sektor spotřebního zboží, nebo sektor veřejných služeb, utilities. Ten se mi zdá aktuálně nejdražší. To znamená i nejméně atraktivní.

Co naopak stojí za pozornost?
Třeba americké banky mají dobré vyhlídky a jsou podle mého názoru i cenově atraktivní. Osobně například vlastním akcie banky Wells Fargo. To ale, prosím, neberte jako univerzální doporučení pro každého investora. To proto, že každý investor má nějaké cíle, předpokládaný horizont, nějaký temperament a podobně. A ještě jedna věc. Můžu se i zmýlit.

Co evropské akcie. Jaké tam vidíte příležitosti?
Evropské akcie jsou oproti americkým nezanedbatelně levnější. Důvody jsou na první pohled zřejmé. Je to brexit, slabě rostoucí německá ekonomika, strašidelný italský dluh a tak dále. Na druhé straně i v Evropě najdeme spoustu vysoce konkurenceschopných, nadnárodních firem. Například některé farmaceutické firmy jsou nyní aktuálně cenově zajímavé. Ale třeba i vybrané evropské banky.

Ty ale mají problémy se ziskovostí už třeba kvůli politice ECB a také je čeká významná restrukturalizace v souvislosti s novými technologiemi. Což ne všechny zvládnou.
Pochopitelně, evropské banky nejsou mezi investory populární. Když jsem se před pár měsíci podíval třeba na britskou Lloyds Bank, obchodovala se za tak nízkou cenu, až jsem si říkal, že investoři musí být přesvědčení o tom, že se Británie vrací na stromy. Protože jinak tak nízkou cenu nešlo vysvětlit. Co tím ale chci říct, to je to, že investiční příležitosti se často skrývají na těch nejošklivějších místech. Místech, kam se mnoho lidí neodváží.

Investice do dluhopisů

V souvislosti s ECB jsme se dotkli dluhopisů. Vyplatí se podle vás dnes investovat do dluhopisů na burze?
Skvělá otázka. Určitě nebudete kupovat německé státní dluhopisy, které vám aktuálně nabízejí záporný výnos. Stejně jako třeba švýcarské. To by musel být člověk ducha mdlého, aby to kupoval.

Přesto tu ale zájem o dluhopisy, ať už od institucionálních investorů nebo drobných investorů, je. Které dluhopisy stojí za pozornost?
Záleží na tom, jakou funkci mají dluhopisy či dluhopisové fondy v portfoliu konkrétního investora plnit. Pokud investor hledá konzervativní investici, případně protiváhu vůči ze své podstaty volatilním akciím, může zvážit české státní dluhopisy. Ministerstvo financí aktuálně nabízí Dluhopis Republiky, který kopíruje míru inflace. Takzvaný protiinflační dluhopis. Pokud bych naopak hledal vyšší výnos, koupil bych si podíl v diverzifikovaném high-yield dluhopisovém fondu. Díky té diverzifikaci bych mohl klidně spát.

Když bychom to měli shrnout, kde jsou hlavní investiční příležitosti pro příští rok?
Jak už jsem řekl, cenově atraktivní jsou například americké velké banky, ale i ropné společnosti. Mimochodem zprávy o smrti ropných firem se ukázaly být předčasnými. Za příznivé ceny se ovšem obchodují i mnohé akcie farmaceutických firem. Nesmím ale ani zapomenout na akcie rozvíjejících se trhů. Ty doporučuji zařadit v rozumné míře téměř do každého investičního portfolia.

Co komodity, jako je třeba zlato?
To může být vhodným doplňkem investičního portfolia. Určitě bych to nepřeháněl s jeho váhou v portfoliu. Ale třeba takových pět či deset procent majetku může být dobrý nápad. Zlato má obecně nízkou korelaci s akciemi, takže může mít svou roli.

Jaký bude rok 2020

Jaký bude podle vás z hlediska vývoje na finančních trzích rok 2020?
Víte, nemám rád tyto otázky. Čím déle jsem na trhu, tím více mě finanční trhy utvrzují v přesvědčení o jejich jedné fascinující vlastnosti. A ta je, že investory umějí překvapit. A také je velice rády vyvádějí z míry.

Povídejte…
Vezměte si třeba rok 2016. Celé zástupy analytiků sebevědomě tvrdily, že pokud ve volbách zvítězí Trump, bude následovat burzovní krach. Trump zvítězil a akcie se nadechly k fenomenálnímu růstu. Abych ale nebyl špatně pochopen. V žádném případě nezpochybňuji inteligenci těch analytiků. Jsou to často vysoce vzdělaní a chytří lidé. Zpochybňuji pouze jejich schopnost vidět do budoucnosti.

Ano u předpovědí ekonomických analytiků je to podobné jako u předpovědí počasí. To se také stále mění a jediné, co se jistě ví, je to, jak je venku právě teď. Ale přesto, jaký podle vás bude rok 2020 z hlediska finančních trhů?

Osobně za sebe, jako Martin Tománek, řeknu jen toto. Investor musí být psychicky připraven na jakýkoli scénář. Snad jen s výjimkou jaderné války a zombie apokalypsy. Stejně tak musí být připraveno jeho portfolio. Mělo by být dobře diverzifikované, zahrnovat různá aktiva a podobně. Myslím, že je aktuálně rozumné držet i menší část portfolia v hotovosti. Na případné výhodné nákupy za nižší ceny. Takže staré známé heslo – být připraven. Tím ale nevyzývám k tomu držet jen hotovost a čekat na pořádný pokles. Pravděpodobnost úspěchu takové extrémní strategie je mizivá.

Zdroj: FinTag.cz

4

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: