Klient není Spock ze Star Treku

Partners | 26. 1. 2018 | Vstoupit do diskuze

Martin Tománek portfolio manažer Partners investiční společnosti se domnívá, že Češi mají stejně jako zahraniční investoři mnohdy nereálná očekávání od svých investic. Problém je i ve finanční gramotnosti.

Časopis FOND SHOP se ptal Martina Tománka třeba na to, jak hodnotí výsledky nedávného průzkumu, který ukázal, že řada investorů má od svých investic velmi vysoká výnosová očekávání. Zajímal se také o to, co od akcií nebo dluhopisů čeká v příštích letech on sám.

Nedávný průzkum správce aktiv Schroders ukázal, že (retailoví) investoři v příštích pěti letech očekávají v průměru výnos přes 10 % p.a. Pokud dáme tato očekávání soukromých drobných investorů do srovnání s názory institucionálních investorů, narazíme na značné rozdíly. Je to podle Vás dáno třeba nízkou finanční gramotností drobných investorů, kteří mají nerealistická očekávání? Nebo je pravda někde jinde?
Vezmu to trochu oklikou. Nedávno jsem četl jednu knihu ekonoma Richarda Thalera, ve které čtenářům připomíná, že lidé nejsou 100% racionální, chladně kalkulující bytosti bez emocí. Jak trefně říká, ve skutečnosti mají blíže k Homeru Simpsonovi než k naprosto racionálnímu komandéru Spockovi ze Star Treku. Ten Vámi zmíněný průzkum Schroders to jen potvrzuje. Víme, že akcie přinesly v posledních letech velice štědré výnosy, výrazně nad historickým průměrem. Víme, že valuace jsou aktuálně vysoké, což se týká zejména amerických akcií. Spock by dospěl k závěru, že akcie pravděpodobně v budoucnu přinesou relativně nízké výnosy, o poznání nižší, než na jaké jsme si zvykli v posledních letech. Každopádně potom jsou tady ostatní investoři, čas od času iracionální a mimo jiné podléhající něčemu, co označujeme jako recency bias. Tedy zkreslení, kdy investoři přikládají velkou důležitost nedávným událostem. Dívají se na nedávné výnosy akcií a vidí moc hezká čísla. Celkem výstižné je potom dělení investorů na „smart money“ a „dumb money“, přičemž chytré peníze představují právě institucionální investoři. Určitě to není tak, že by chytré peníze byly za všech okolností skutečně inteligentní, že by nikdy neudělaly drahou chybu. Stejně tak ve skupině „dumb money“ jsou i vysoce sofistikovaní investoři. Pravdou ale je, že „dumb money“ investoři až příliš často slepě následují trendy, zatímco smart money si právě více uvědomují různá zkreslení, která nás vedou ke špatným investičním rozhodnutím.

Zmíněný průzkum také ukázal, že v případě mladších ročníků jsou očekávání ještě vyšší, průměr byl takřka 12 % p.a., zatímco starší ročníky byly přeci jen o něco „střízlivější“. Čím si to vysvětlujete? Patrné byly i rozdíly napříč kontinenty, když nejnižší výnosy očekávají v budoucnu investoři z Evropy, největší očekávání mají naopak investoři z USA čiAsie. Proč tomu tak podle Vás je?
Důležité jsou tady dva faktory. První je, že mladší ročníky začaly investovat poměrně nedávno. Mnohdy si neprošly ani poslední finanční krizí, které dnes říkáme Velká recese. Neví, jaké to je zažít 50% tržní pokles. To byla velice nepříjemná, na druhé straně cenná lekce. Pro mnohé už je finanční krize jen mlhavou vzpomínkou na rok 2008, kdy padla jakási banka v Americe. Navíc průšvih je, že jen málokterý investor studuje historii finančních trhů. Přitom to je pro dlouhodobě úspěšné investování zásadní. Starší ročníky mají tedy nespornou výhodu v tom, že jsou takzvaně otestované v bojových podmínkách. Platí, že čím více toho na trhu zažijete, tím střídmější a pokornější jste. A tím také máte realističtější očekávání. A potom druhý faktor. Myslím si, že mladší investoři si více všímají populárních firem typu Facebook, Tesla nebo Amazon. Právě tyto akcie přitom přinesly v posledních letech impozantní výnosy, pohybující se ve stovkách procent. To zřejmě také přispívá k velkým očekáváním v budoucnu.

Jaké by podle Vás byly výsledky podobného průzkumu v ČR? Mají dle Vašich zkušeností Češi nerealistická očekávání? Obecně se říká, že Češi patří k velmi konzervativním investorům. Je tomu podle Vás skutečně tak?
Troufám si říct, že by to dopadlo stejně, i u nás by se recency bias projevil. Naše finanční média jsou také plná titulků, které čtenářům sdělují, jak bohaté výnosy akcie v posledních letech přinesly. Češi skutečně patří k těm konzervativnějším. Projevuje se to strukturou úspor domácností, které velkou část majetku drží na bankovních vkladech a v konzervativních nástrojích, jako jsou transformované penzijní fondy. V praxi se ale celkem často setkávám s tím, že přehnaná očekávání mají i konzervativní investoři. Například když vám investor řekne, že je velice konzervativní a bude spokojen s výnosem šest procent ročně. Aby ovšem takového výnosového potenciálu dosáhl, musí za aktuálních tržních podmínek, kdy dluhopisy stále nesou nízké výnosy, držet v portfoliu dost akcií. To už je ale v rozporu s jeho konzervativním charakterem.

Žhavou otázkou, nejen v ČR, je v poslední době finanční gramotnost. Jak se na tuto problematiku díváte Vy? Co vše by se mělo například učit na ZŠ či SŠ? Není to spíše o finančních poradcích, aby ti měli odpovídající znalosti (zkoušky) a byli schopní kvalifikovaně radit? Nestačila by pořádná výuka matematiky?
Ano, to je skutečně problém. Úroveň výuky na školách je, co se týče finanční gramotnosti, špatná. Tedy pokud vůbec nějaká je. Matematika je jistě důležitá, ale rozhodně nestačí. Stejně tak důležitá je znalost základní terminologie financí, alespoň základní znalost ekonomie, psychologie a historie finančních trhů. Stejně tak důležité je vzdělání finančních poradců. V této oblasti se postupně zvyšují požadavky na jejich odbornost, což je samozřejmě dobře. Směr je jistě správný, nicméně je zapotřebí ještě mnohé udělat.

Jestliže jsme se v úvodu bavili o tom, že výnosová očekávání investorů nejsou zrovna malá, pak se nabízí otázka, jak se na situaci na trzích ve střednědobém pohledu díváte Vy? Co lze čekat od evropských či amerických akcií? Co podle Vás bude akciovými trhy nejvíce hýbat?
Jak by řekl klasik, ceny akcií budou kolísat. No dobře, trochu to rozvedeme. Jak už jsem zmínil, valuace akcií jsou poměrně vysoké. CAPE amerických akcií se pohybuje nad 30, což je historicky vzato velký nadprůměr. Jistě, CAPE nám nic neřekne o tom, kam se vydají ceny akcií v dalším roce či dvou. Co je drahé, může být za rok ještě dražší. Poměrně dobré výsledky má ale v odhadování  očekával relativně nízké výnosy. Na druhé straně evropské a emerging markets akcie jsou levnější, mají tedy do budoucna ve srovnání s US vyšší výnosový potenciál. Akciovými trhy hýbají nejvíce takzvané černé labutě, které jsou ovšem ze své podstaty nepředvídatelné. Nemá smysl nad tím uvažovat. Úspěch na burze stejně nespočívá v úspěšném předpovídání budoucnosti, ale v pečlivé přípravě a ve správné reakci na tržní události. Každopádně by měli být investoři neustále připraveni na období vyšší volatility. A to nejen psychicky. Měli by také zhodnotit své investiční portfolio a zvážit, jestli o něco nesnížit jeho riziko. Aktuálně je vhodné období k tomu posílit defenzivu. Rozhodně tady nevyzývám ke snahám o časování trhu, jen k revizi investičního portfolia a případnému rebalancování.

Na trhu dluhopisů jsme již nějakou dobu svědky velmi svérázných situací, kdy například investorům stačí od evropských junk bondů stejný výnos jako od amerických státních dluhopisů. Co podle Vás čeká dluhopisy v příštích několika letech?
Evropské junk bondy jsou hezký příklad vypovídající o současných tržních podmínkách. Ještě více se mi líbí příklad Tádžikistánu. Ten před pár měsíci emitoval dluhopisy a od investorů si půjčil za sedm procent. To se na první pohled může jevit jako atraktivní, ale jen do doby, než si o této zemi a její politické a ekonomické situaci něco zjistíte. Investor by si měl položit otázku, jestli je za tak vysoká rizika dostatečně odměněn. Investoři jsou v současné době ve své snaze dosáhnout výnosu ochotní jít na velmi exotická místa. Jinými slovy právě probíhá bujará párty a všichni se dobře baví. Mnozí investoři se dívají na hodiny s tím, že hodlají odejít těsně před tím, než se to celé pokazí. Jak by řekl Warren Buffett, problém je jen v tom, že se tančí v místnosti, ve které jsou hodiny bez ručiček.

Zdroj:  FOND SHOP 1/2018