Aleš Plch: Nikdy nebude lepší chvíle, než je teď

Markéta Daxnerová | 1. 4. 2016 | Vstoupit do diskuze

Plánoval učit na střední škole matematiku a tělocvik. Chtěl pracovat s lidmi, předávat jim znalosti a umožňovat jim růst. Dnes patří Aleš Plch k nejúspěšnějším Senior Managerům v Partners. A jak sám říká, sen se mu splnil, jen je za něj lépe placený než středoškolský učitel.

Studoval vysokou školu a vedl typický studentský život. Přednášky, žádná velká zodpovědnost, večírky a jiná zábava. A osudovou se mu stala právě jedna cesta na pivo. „Zastavily nás dvě dámy s anketními otázkami a my jsme hrdinsky souhlasili, že odpovíme. První otázka byla: ‚Kde dnes pracujete?‘ A já říkám, že jsem student, a ona: ‚Vy mi nerozumíte. Kde pracujete?‘ Já na to: ‚Vy nerozumíte mně. Já jsem student.‘ A ona: ‚Ne, ne, ne, kde pracujete?‘ V tu chvíli jsem si uvědomil, že ona považuje za normální při studiu pracovat, kdežto já jsem se schovával za to, že jsem student. Dostal jsem pomyslnou ránu a rozhodl se, že musím okamžitě začít něco dělat,“ vzpomíná Aleš Plch.

Pak už byl jenom krůček k tomu, dostat se na pohovor. „Když jsem viděl v kancelářích ty hezky oblečené lidi v obleku a každý měl takový ten dobře vypadající výraz úspěšného člověka, tak už jsem měl jasno, že školu asi nedokončím,“ směje se.

Od kamarádů to schytal

Rodina ho od počátku podporovala. Tehdejší partnerka ale nebyla nadšená a kamarádi si ho dobírali. „Hrával jsem basketbal za Znojmo, a když jsem začal chodit na zápasy a tréninky v obleku, začaly řeči ve stylu: ‚Agent s teplou vodou, kam jdeš, co tady chceš, ty pojišťováku?‘ Byl jsem nejmladší z týmu, takže jsem to od nich schytal ve velkém, ale nakonec se během prvních několika let téměř všichni stali mými klienty a jsou jimi dodneška,“ popisuje dnes M3.

A jaké byly podnikatelské začátky? „Bylo mi jednadvacet a nevěděl jsem vůbec nic o životě. Byl jsem jenom studentík a spoustu věcí kolem sebe jsem nevnímal. Najednou jsem měl jednat s lidmi, vést obchodní setkání. Musel jsem se nejdříve zorientovat v pracovním světě jako takovém, natož v podnikání ve financích.“

I přes počáteční těžkosti se nevzdal, zapracoval na sobě, a jak sám říká, naučil se především převzít zodpovědnost sám za sebe a za své činy. Jedny z prvních spolupracovníků získal mezi skauty, ke kterým v mládí sám patřil. „Skauti jsou velmi zajímavá skupina – jsou inteligentní, zvídaví, rádi na sobě pracují, vzdělávají se,“ oceňuje Aleš.

Klíčová je energie

V uplynulém roce se Alešovi velmi dařilo. Obsazoval přední místa na ranklistu a nominoval se i na Partners Hot Trip do Jihoafrické republiky. On sám je ale z výsledků trochu zklamaný. K tomu říká: „Rok 2015 byl pro moji skupinu růstový, nemám z toho ale takovou radost, protože bych chtěl, abychom rostli na základě toho, že přivádíme nové partnery do byznysu, nové kolegy, novou krev, ambiciózní lidi, kteří by kopírovali to naše původní nasazení, které jsme my měli kdysi. Dneska jsme narostli opravdu jen díky zvýšení průměru na osobu, to znamená, že máme větší profíky v týmu. Ale i to je důležité.“

Jeho snem je mít tým minimálně 10 samostatných podnikatelů, kteří se nespoléhají pouze na něj, ale jsou sami aktivní a přicházejí s novými projekty.

Nejenom v byznysu je podle něj důležité na nic nečekat a žít přítomností. „Nikdy nebude lepší chvíle, než je teď,“ cituje čínské přísloví a dodává, že v roli manažera je podle něj klíčová energie. On sám tu svou čerpá při běhu a z chvil strávených s manželkou a čtyřletou dcerou.