Co, jak a kdy se mají děti dozvědět o penězích?

Jan Majer | 7. 3. 2009 | Vstoupit do diskuze

V neděli po deváté večer bude Tomáš Prouza v Investorském magazínu na ČT24 mluvit mimo jiné o finančním vzdělávání dětí v rodině. A protože je v tomto ohledu jen teoretik, domluvili jsme se, že na otázky z ČT24 zkusím odpovědět z pohledu táty dvou kluků. Jak to vidíte vy?

Pro spuštění Investorského magazínu na téma Co by děti měly vědět o penězích klikněte sem.

Kdy by se podle vás měly děti začít učit o penězích obecně? V jakém věku s nimi o tom začít mluvit?

Ve dvou letech už děti vnímají, že třeba táta jde do práce. Je dobré jednoduchým způsobem vysvětlovat, že z práce táta nosí korunky, aby maminka mohla koupit kakao a jiné dobroty. Při loudění v obchodě trpělivě vysvětlovat, že to stojí korunky a že už takovou hračku doma máme… Zní to banálně, ale dítěti to postupně utváří přehled o světě. V předškolním věku je ideální kasička, prasátko, dítě má mít vlastní peníze na své potřeby, má se s ním mluvit o tom, za co si to utratí a pokud možno „nesanovat“ ztráty, když to utratí za blbosti.

Co by se měly začít učit nejdřív?

Chápat souvislosti. Práce – korunky, nákup – korunky pryč. Později, třeba od první třídy, se dá hrát taková hra – máš uspořeno 200 korun, když si je dáš do „banky“ (zamykací skříňka někde doma), dostaneš za měsíc 220 korun. Můžeš si vybrat dvacku a 200 nechat pracovat…

Má se dávat dětem kapesné? Nebo je lepší jim dávat peníze podle toho, jak si řeknou a potřebují? Co když ho utratí a chtějí další peníze?

Kapesné určitě ano. Když si ho utratí, je to příležitost promluvit s nimi o hospodaření s penězi.

Kolik jim v kterém věku dávat?

V první třídě myslím dvacku týdně, ve třetí padesát korun, o pár let později stovku – ale už by to mělo být navázané na užitečnou spotřebu, koníčky (modely letadýlek apod.). Tady je důležité pečlivé vedení ze strany rodičů.

Jak mají děti chápat kapesné? Jako odměnu například za domácí práce?

Za domácí práce neplatíme (děti toho dneska v domácnosti moc nenadělají). Část kapesného náš starší syn určitě utratí za ptákoviny ve školním bufetu, ale snaží se taky systematicky spořit. A zaroveň (díky dříve častým rozhovorům o penězích) chápe kapesné jako trénink na dobu, až bude sám hospodařit. Aspoň mám dojem, že to tak zafungovalo. Když je na mizině, chodí po bytě a běduje, že je žebrák, ale nikoho to nezajímá, smůla. Pak ale přijde záchrana – „nečekané“ pětistovky od babiček, ty nám to kazí!

Jak děti naučit „vážit si peněz“?

Tady platí asi nejdůležitější věc z toho všeho – příklad rodičů. Špatný je extrém, když se syslí příliš a dítě je na tom výrazně hůř než spolužáci (oblečení, počítač…), ale samozřejmě rodiče nemají rozhazovat. Vánoce jsou každoroční průšvih ve většině dobře zabezpečených ro­din.

Kdy mají děti mít vlastní účet?

Marketingová oddělení bank to vidí jinak, ale vlastní účet v bance podle mě není potřeba, dokud děti nejdou na vysokou. Samozřejmě by ale měl existovat „účet“ (fond, stavební spoření), kde rodiče připravují dítěti peníze na studium, na start do života. O tom účtu by mělo dítě vědět, mělo by v mezích možností chápat, jak funguje a proč.

Měly by děti znát, kolik rodiče vydělávají peněz a jak s nimi hospodaří?

Ano, čím zvídavější v tomto ohledu budou, tím lépe!

Jak by měli rodiče reagovat, pokud se například díky finanční krizi změní jejich finanční situace a nemohou si dovolit dětem koupit to co dřív?

Pokud rodiče s dítětem komunikují podobně, jak popisuju výše, neměli by mít problém. Do nějakých sedmi let děti uskromnění rodiny příliš nevnímají, později jsou schopny pochopit základní souvislosti a se situací se srovnat.

50

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: