Jak na bankovní mobilitu?

Dagmar Prajzlerová | 3. 10. 2012 | Vstoupit do diskuze

Na sklonku roku 2009 se slovník světa financí rozrostl o zbrusu nový pojem: bankovní mobilitu. Jaké výhody a jaká úskalí mobilita klientům bank přináší? O tom nám vyprávěli Jitka LUKÁŠOVÁ a Daniel GRÁNna půděČeské bankovní asociace.

„Kodex mobility bankovních klientů je znamenitá věc. Dokument z pera České bankovní asociace umožňuje snadnou změnu banky na straně jedné a snižuje administrativní náklady bank se změnou spojené na straně druhé. Nástroj je však stále velmi málo využívaný. V právě probíhající anketě 74 procent čtenářů potvrzuje, že povědomí o Kodexu mobility bankovních klientů je v populaci velmi nízké…“

(Server Bankovní poplatky.com)

Termín mobilita klientů začal být hojně používán v souvislosti s tím, jak na evropské půdě vznikaly různé iniciativy ke zvýšení ochrany klientů v bankovních službách. Evropská komise měla původně v úmyslu zavést dokonce přenositelnost čísla účtu, podobně jako u mobilních operátorů, ale po vášnivých diskusích od tohoto úmyslu zatím ustoupila. Dalším zájmem EU bylo tedy zatím jen zlepšení konkurenčního prostředí, které přináší klientům výhody širší a lepší nabídky. Jednou z cest k větší konkurenci je právě zvýšení mobility klientů, tedy odstranění překážek pro přechod klienta k jiné bance a co největší usnadnění tohoto přechodu. Pro takový postup, kdy si klient převádí svůj platební styk z jedné banky do druhé, se v zahraničí používá termín „switching“. Najít k němu český ekvivalent byl problém. Nabízel se například termín „převod účtu“ – to by však mohlo být matoucí, de facto se přímo o převod účtu nejedná. Původní banka starý účet podle rozhodnutí klienta zruší a v nové bance se zřizuje účet nový, už podle podmínek nové banky, které nemusí být vždycky úplně stejné jako u banky původní. Proto máme název celého kodexu trochu delší a mluvíme o změně banky.

Co se týče vlastního kodexu, celá jeho historie je delší. Sahá do roku 2008, kdy Evropská komise vyzvala orgán zvaný EBIC (European Banking Industry Committee), sdružující banky, spořitelny, družstevní a hypoteční banky, aby vytvořil jednotná pravidla pro switching. Návrh pak připravovala specializovaná skupina expertů EU, průběžně jej projednávala s evropskými institucemi a s profesními organizacemi. Výsledkem jsou Jednotné principy EBIC, které byly v prosinci 2008 vydány, odsouhlaseny Evropskou komisí a uvedeny v platnost od 1. listopadu 2009. Náš kodex jednotné evropské principy plně převzal. I když se v závěru povedlo připravit ucelený srozumitelný dokument ve formě Kodexu ČBA, jeho příprava byla poměrně složitá a zabrala několikaměsíční diskuse bankovních expertů. Šlo o to, jak postupy podle jednotných principů EBIC uzpůsobit podmínkám stanoveným naším národním právem, zvyklostem a možnostem většiny bank.

FAQ:

Jaké jsou pravomoci České bankovní asociace v otázce mobility? Může se na ni klient obrátit v případě, že není spokojen s postupem banky, od níž odchází?

Především je namístě zdůraznit, že pravidla definovaná v Kodexu platí pouze pro běžné účty. Nikoliv termínované nebo jiné speciální účty a rovněž se vztahují jen na klienty-spotřebitele, nikoliv firmy a podnikatele.

Každý klient, na kterého se pravidla mobility vztahují a který je nespokojen s převodem účtu a platebních dispozic, má právo podat podnět k vnitřnímu prošetření v nové bance, tedy bance do které převádí účet i platební dispozice. Banky jsou povinny informovat klienty o tom, kde a jak mohou uplatnit své stížnosti k dodržování Kodexu, a těmito stížnostmi se náležitě zabývat. Tento postup lze považovat za první krok. Pokud má klient i nadále výhrady ke způsobu vyřízení svého podnětu, následuje druhý krok: oznámení celé záležitosti včetně postupu banky kanceláři České bankovní asociace. Asociace pak podněty klientů prošetřuje s konkrétní bankou a projednává je v etickém výboru. O výsledku je klient informován.

Jak má klient postupovat, rozhodne-li se změnit banku?

V zásadě je možný dvojí postup, podle toho na, kterou z bank se klient obrátí. Pokud klient zvolí svou původní banku, podle pravidel Kodexu je mu poskytnut seznam trvalých platebních instrukcí – následně klient může požádat o jejich ukončení. Zároveň osloví novou banku se žádostí o otevření běžného účtu a zřízení trvalých příkazů a souhlasů s inkasem dle tohoto seznamu. Mnohem běžnější je však druhá varianta, kdy se klient obrací přímo na novou banku jako na primární kontaktní místo. V tomto případě podá formulář se svou žádostí s tím, že nová banka za něj vše zařídí. Nová banka klienta řádně informuje o svých možnostech pro zpracování trvalých příkazů a svolení s inkasy, identifikuje klienta, žádost zkontroluje a správně vyplněnou ji zašle do banky původní. Původní banka zjistí ve svém systému údaje o trvalých příkazech a souhlasech s inkasy, vyhotoví jejich seznam a dodá jej přímo nové bance. Nová banka podle dodaného seznamu tyto instrukce zavede do svého systému. V této souvislosti je možná dobré zmínit jednu věc. Nová banka musí klienta v souvislosti s žádostí o změnu řádně ověřit (kontrola identifikačních údajů z OP,  zda je majitelem původního účtu a zda rozumí změně, kterou činí). Není proto potřeba a není to ani vhodné, aby se klient na žádost v nové bance podepisoval přesně podle podpisového vzoru k účtu vedeného u banky původní. Lepší je běžný občanský podpis. 

Jak je to s kreditní kartou, kontokorentem nebo úvěrem, který mám v bance, od níž plánuji odejít: převedou se do nové banky i tyto produkty?

Do nové banky se převádějí klientovy trvalé příkazy a souhlasy s inkasem a podle toho, zda se tak klient rozhodne, je rušen „starý účet“ v původní bance. Vše záleží na přání klienta.  Produkty navázané na běžný účet (např. kreditní karty, úvěr) jsou už úplně jinou záležitostí, do nové banky se nepřevádějí a jsou zcela mimo působnost Kodexu. Naopak, pokud klient v původní bance takové produkty využíval, je potřeba změnu banky obzvlášť zvážit a dobře posoudit i její možné důsledky. Za určitých okolností může být totiž vypovězení běžného účtu porušením smluvních podmínek některého konkrétního produktu a mohou pak následovat opatření nebo sankce ze strany původní banky. Je třeba vycházet z toho, co je konkrétně uvedeno ve smluvních podmínkách pro tyto související produkty (např. pro vrácení platebních prostředků).

Na kolik takový přestup mezi bankami vyjde? Oficiálně je využití mobility zdarma, v reálu je však výše poplatků nezanedbatelná…

Je třeba rozlišovat mezi službami a úkony, které fungují speciálně pro účely mobility, a běžnými platebními službami poskytovanými bankou. Přechodem k jiné bance se nezbavím povinnosti uhradit některé poplatky spojené se službami dané banky. Banky v rámci mobility zajišťují zdarma veškeré služby týkající se vlastního vyřízení žádosti, zjišťování údajů o trvalých platebních instrukcích v transakčním systému, předávání informací o trvalých platebních dispozicích klienta mezi bankami, komunikaci mezi kontaktními místy v případě nestandardních situací a poradenství. Předání informací o změně účtu třetím stranám, pokud o to klient banku požádá, zpravidla zpoplatněné je. Ačkoliv se může zdát, že se jedná o zanedbatelné aktivity, je třeba dodat, že podobné služby i menšího rozsahu mohou být klientům bankami běžně účtovány. Jinou skupinou jsou platební služby, které jsou k účtu poskytovány bez ohledu na mobilitu. Jednotné principy EBIC obecně zpoplatnění úkonů nijak nevylučují, poplatky však musí být nákladově opodstatněné a nesmí být samozřejmě účtovány za chyby způsobené bankou. Výslovně je zakázáno účtování poplatku za zrušení běžného účtu vedeného déle než rok (to platí i podle evropské legislativy). Poplatky za platební služby ve spojitosti s běžnými účty účtují banky klientům podle svých sazebníků. Tyto ceny platí stejně klienti přecházející k jiné bance i ti nepřecházející. Nebylo by logické a vůbec ani trochu spravedlivé, kdyby odcházejícím klientům banka v rámci mobility některé standardně běžné poplatky neúčtovala, zatímco klienti, kteří v této bance naopak zůstávají, by tytéž poplatky platit museli.

Mohu si svůj přestup rozmyslet a vzít zpět? Pokud ano, tak jak mám postupovat?

Předpokládáme, že klient učiní rozhodnutí, že změní banku, po předchozím řádné úvaze co mu tato změna přinese. Takže velký výskyt tzv. zpětvzetí mobility neočekáváme. Pokud si klient i přese všechno svůj přechod rozmyslí, může žádost o změnu odvolat jen po  dohodě s původní bankou a to pouze do doby, než tato banka odešle druhé bance přehled trvalých příkazů klienta a jeho souhlasů s inkasem. Pak již proces nelze zastavit.