Partners se setkali s legendárním hokejovým koučem

Jakub Zeman | 30. 3. 2013 | Vstoupit do diskuze

Na začátku března se v hokejové hale pražské Slavie uskutečnilo zvláštní setkání. Po boku Partnerů Jitky Lucbauerové a Radima Lukeše tu u kulatého stolu usedla živoucí legenda českého hokeje, kapitán zlatých hochů z Nagana Vladimír Růžička.

Partner Radim Lukeš předal Vladimíru Růžičkovi jménem Partners benefiční šek na třicet tisíc korun, které budou použity na rozvoj Růžičkovy Hokejové školy mládeže. Manažeři a ředitelé Partners, včetně Jitky Lucbauerové a Petra Welsche, mohli na oplátku úspěšného kouče vyzpovídat u kulatého stolu.

Bývalý kapitán české národní reprezentace, která v roce 1998 excelovala na zimních olympijských hrách v Naganu, dokázal přítomné během několika minut přesvědčit o tom, že mnohé principy fungují úplně stejně ve vrcholovém sportu i v byznysu, ať už hovoříme o „koučování“ svěřeného týmu spolupracovníků nebo o tom, jak by se měl jednotlivec zapojit do týmové „hry“.

Jak to vidí Vladimír Růžička?

Jako trenér mám velkou výhodu v tom, že jsem sám aktivně hrál hokej, takže dokážu svěřený tým dobře managovat. Když jsem dostal příležitost hrát ve Státech v NHL, moc se mi tam nechtělo. Ale manželka mě přesvědčila, abych to zkusil. Neuměl jsem tehdy ani slovo anglicky, takže ze začátku to bylo hodně krušné. Byla to ale zajímavá zkušenost, hodně mi to dalo, jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu.

Být dobrým trenérem, to je kumšt. Tak třeba trenéři v Americe razí „kamarádský“ přístup ke svým svěřencům. Já se ale domnívám, že takhle by to fungovat nemělo. Trenér prostě musí mít respekt a pořádnou autoritu.

Jaký je můj recept na úspěch? Vážím si všech hráčů a ke každému z nich přistupuju stejně. Nikomu nenadržuju, i dobrý hráč ode mě dostane přes prsty -  když dělá chyby. Pokud někdo není týmový hráč, nebo pokud nemá disciplínu, je potřeba dát mu to důrazně najevo. Každému dám druhou šanci, ale pokud se ani pak dotyčný nechytne, končí. Obecně platí, že nejdůležitější je silná vůle. A také je třeba mít na vědomí to, že dosáhnout úspěchu je těžké, ale ještě těžší je udržet level nejvyšší kvality.