Konference AFIZ: Aktuální podněty k legislativě a zbrusu nový registr zprostředkovatelů

Vít Mikolášek | 2. 12. 2011 | Vstoupit do diskuze

Společnost Partners byla generálním partnerem konference AFIZu s podtitulem „Aktuální podněty Evropské komise k legislativě v oblasti finančních služeb v Evropě“. K jednotlivým tématům, která zde byla projednávána, jsme se vrátili spolu s ředitelem úseku právních služeb Partners Vítem MIKOLÁŠKEM.

Konference se jako každý rok věnuje aktuálním podnětům evropské legislativy, která má samozřejmě dopady i na český finanční trh. Z velkého množství připravované evropské regulace jsou vybrána taková témata, která jsou s ohledem na místní specifika trhu často diskutována nebo jsou z nějakého důvodu kontroverzní. Letos tomu nebylo jinak, a tak se s ohledem na plánovanou revizi některých již platných evropských směrnic projednávala zejména oblast úpravy podnikání na kapitálovém trhu, která má svůj základ ve směrnici MiFID, dále směrnice IMD, která upravuje zprostředkování pojištění a v neposlední řadě také iniciativa Evropské komise zaměřená na sjednocení pravidel při prodeji produktů s investiční složkou, tzv. PRIPs. Mírně vzdáleným tématem od klasických retailových služeb byla poutavá přednáška na téma České republiky jako fondového centra typu např. Lucemburska, a to v souvislosti se směrnicí AIFMD, která upravuje činnost správců alternativních fondů. Došlo také na dlouho očekáváné registry zprostředkovatelů a principy a standardy finančního plánování.

S jakými hosty se mohli účastníci konference setkat?

Konferenci zahájil Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB. Dále zde byl prezident evropské asociace finančních poradců a zprostředkovatelů FECIF Vincent J. Derudder, Alan Morgan Moodie, výkonný ředitel evropské asociace životních pojišťoven AILO. Samozřejmě na konferenci také vystoupili zástupci ministerstva financí Lukáš Vacek a České národní banky Aleš Smutný a v neposlední řadě také odborníci na právo finančního trhu Zdeněk Husták, Jakub Joska a Martin Hanzlík a mnozí další. V panelu věnovaném standardům finančního plánování vystoupil se svým praktickým příspěvkem i Karel Maroušek.

Jaké jsou podle vás nejstěžejnější podněty Evropské komise k legislativě finančních služeb?

Pokud jde o evropskou iniciativu, tak rozhodně velkou důležitost bude nutné do budoucna věnovat regulaci pravidel při poskytování produktů s investiční složkou, kam zcela jistě spadne investiční životní pojištění, produkty v rámci penzijního spoření a další. Snaha Evropské komise v této oblasti jde směrem k maximálnímu sjednocení pravidel u všech těchto produktů a víceméně srovná regulaci s přímými investičními nástroji typu podílových listů, akcií a dluhopisů. V současné době nám mnohem více činí problémy vypořádat se s návrhy národních legislativců, které jdou v mnohém ještě za požadavky evropské legislativy.

Evropská legislativa např. jde v posledních letech cestou výrazného posílení informací, které musí klient před uzavřením jakékoliv smlouvy znát, aby učinil informované rozhodnutí, často diskutovanou oblastí informační povinnosti je např. co nejkonkrétnější informace o provizi, která zprostředkovateli náleží za uzavření smlouvy s klientem. Kdežto současné české legislativní návrhy jdou ještě dál a snaží se provizi za zprostředkování konkrétních produktů striktně regulovat, tedy stanovit její výši.

V dohledné době má být spuštěn nový registr finančních zprostředkovatelů a poradců. Co bylo impulsem pro jeho vytvoření?

Těch impulsů pro vytvoření registru zprostředkovatelů bylo několik, ale těmi hlavními bylo to, že dosavadní oficiální registr pojišťovacích zprostředkovatelů, který vede ČNB, je absolutně nedostačující a zastaralý a nezobrazuje tolik důležitou historii subjektů. Druhým důvodem je snaha o kultivaci finančněporadenského trhu, k níž má přispět registr zprostředkovatelů hlavně motivačním prvkem, protože centrály finančněporadenských společností budou moci ihned zjistit, jaká je historie konkrétního zprostředkovatele na finančním trhu, tedy od základních informací, jaké má oprávnění k poskytování služeb, a které produkty tak může zprostředkovat, až po detailní historii, ve kterých společnostech fungoval, zda nemá nějaký prohřešek proti pravidlům či nedluží za storna. Tvůrci a administrátoři registru s ním mají velké plány, uvidíme, do jaké míry a kdy se nám podaří do registru dostat všechny důležité funkcionality.

Jakou roli sehrála ve věci vytvoření nového registru společnost Partners?

Zástupci právního oddělení společnosti Partners jsou od samého začátku u příprav nového registru, účastnili se vzájemných setkání se zástupci trhu a provozovatelem registru a aktivně se podíleli na vytvoření pravidel, za jakých má registr prostředkovatelů fungovat.

Co je hlavní myšlenkou nového registru?

Základní myšlenkou v tuto chvíli dobrovolného registru je vytvořit určitou část samoregulace, což je skutečnost, kdy se soukromý sektor sám reguluje prostřednictvím určité asociace, komory apod., jak to funguje třeba u advokátů, lékařů či architektů – u nich je členství v takové komoře povinné a bez něj nelze danou službu samostatně vykonávat. Samozřejmě registr nejde tak daleko, ale snaží se dohledovým orgánům nabídnout cestu, jak se trh dá v některých oblastech regulovat samostatně bez použití státní moci. Na trhu by se tak měla vytvořit motivace být členem registru, protože na společnosti, které se projektu registru zprostředkovatelů účastnit nebudou, se bude zbytek trhu dívat tak, že nepodnikají transparentně a že schovávají své negativní stránky. Naopak společnosti a fyzické osoby, které se v registru objeví, by měly získat na trhu konkurenční výhodu. Pokud bude projekt úspěšný, lze samozřejmě tuto formu samoregulace dále rozšiřovat.

Znamená to, že v budoucnu budou paralelně fungovat dva registry? Nepohltí dvojnásobná administrativa s tím spojená všechna pozitiva nového registru?

Určitě se v začátcích počítá s tím, že budou fungovat oba registry, tedy ten oficiální, vedený ČNB, i ten soukromý. V zásadě by si ani tyto registry neměly ve všech ohledech nějak konkurovat či se dublovat. Určitá administrativní zátěž tu existovat bude, ale je nutné si uvědomit, že veřejnoprávní registr vede ČNB, společnostem tak vzniká administrativa pouze s posíláním údajů. Nový registr by měl zároveň fungovat v co největší míře pomocí automatizovaných prostředků s minimálními požadavky na ruční práci a dovoluji si tvrdit, že pozitiva, která registr přinese, v mnohém převýší náklady spojené s administrativou. Není však vyloučeno, že soukromý registr bude v budoucnu i pro ČNB natolik důvěryhodný, že mu umožní vést i oficiální formu veřejnoprávní registrace.

Nový registr má mapovat historii jednotlivých zprostředkovatelů – bude to využíváno firmami při náborech, dostanou se k těmto informacím i klienti?

Ano, je tomu tak. Tím, že je soukromý registr vytvářen na bázi podnikatelského záměru a má fungovat obdobně jako třeba registry úvěrů, jeho cílem je tvořit zisk, a vydělávat tedy na zpoplatněných přístupech do registru. Registr tak budou využívat především finančněporadenské společnosti při posuzování důvěryhodnosti osoby finančního poradce, ale domnívám se, že projekt počítá i s nějakou základní variantou pro veřejnost, kde by si mohl i klient zjistit a ověřit finančního poradce. Samozřejmě tento veřejný přístup nebude obsahovat zdaleka tolik informací, protože by jinak konkuroval přístupu placenému. Další variantou je, že výpis z registru si bude moci nechat udělat každý za poplatek.