Claimer

Vilém Mikeška a 5 fází růstu

Ne, tohle nedělej, spláčeš nad výdělkem! Ne, do podnikání se nepouštěj, buď rád za zaměstnaneckou jistotu! A po čase: Klobouk dolů, Ty jsi to dokázal! A dokonce: Myslíš, že bys mě případně mohl zaměstnat? Takový vývoj v přístupu svého okolí zažil Vilém Mikeška, a to za pouhých 10 let. Bylo mu 19 let, když se rozhodl vstoupit do finančního poradenství. Dnes je mu 29 let a je Senior Managerem a spolumajitelem dvou franšízových poboček Partners.

Vilém Mikeška a 5 fází růstu

1. fáze: Ne, to nedělej

Ta nabídka přišla chvíli poté, co vznikli Partners. Vilém právě studoval dvě vysoké školy. „Svěřil jsem se své starší sestře, která pro mě v době studií byla vzorem. Navíc svého času také dělala ve financích, ale v pojišťovnictví. Byla skeptická, odrazovala mě, že ona naopak s touhle prací končí. Měla z oboru špatné zkušenosti, ale já opakoval, že Partners se snaží proti špatným praktikám ve finančnictví vyhranit, dělat všechno jinak.“

„Víš, bavil jsem se s Tomášem,“ řekl jí mezi řečí a ona užasla, když oním „Tomášem“ byl pro Viléma její učitel – Tomáš Lerch ji učil na ekonomické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Nebyl jedinou zajímavou personou, rozjíždějící Partners. Na Viléma zapůsobila i další jména – Pavel Kohout, Tomáš Prouza. „Studoval jsem ekonomii a politologii, znal jsem tyto ikony z médií i knih, a najednou jsem je potkával na školeních. Celá společnost na mě působila sofistikovaně a odborně a já si to užíval. Ostatně, Tomáši Lerchovi jednou v legraci říkám:,Tomáši, sestra u Vás musí udělat zkoušku ze statistiky! Buďte na ni, prosím, vlídný.'“

Ten den sestra pochopila, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž – pracují-li pro jinou firmu.

2. fáze: Hleď si zaměstnání

To, co pro jiné byla překážka, znamenalo pro Viléma příležitost. Centrálu měli Partners až v Brně nebo Praze. Z Přerova to bylo téměř 100, respektive 300 kilometrů. „Na každý seminář jsem musel dojíždět daleko, a to ve mně vyvolalo obrovský motiv vybudovat si vlastní kancelář doma v Přerově.“

V bláhové představě ho napadlo „mít tam jednou největší finančně-poradenský dům ve městě“. Blázen, že? Jenže on ten dům dnes má. A to mu není ani třicet let. S úsměvem tak vzpomíná na rozmluvy s rodiči.

„V Partners jsem začínal tak, že jsem kombinovaně studoval a pracoval. Jeden, dva dny v týdnu jsem jezdil do Brna a věděl jsem, že takto je to dlouhodobě neúnosné. Ukončil jsem tedy pouze bakalářské studium a doma oznámil, že se hodlám osamostatnit jak z pohledu bydlení, tak vlastní kariéry. Bylo mi jednadvacet let a rodiče poprvé slyšeli, že jdu naplno do podnikání.“

Jejich reakce? „Táta je vysokoškolák-absolvent. Jako inženýr je jedním z vysoce postavených ředitelů v přerovské Meoptě. Opakoval mi, že kdo má titul, má postavení. Tlačil mě k tomu, abych pokračoval ve studiu na vyšší titul a pak se věnoval, řádné práci‘, jak tomu říkal. Sám studoval vojenskou školu, ale generál to nebyl. Vždy nechával všechna důležitá rozhodnutí na mně, snažil se mě více vychovávat než směrovat.“

A máma? „Paradoxně měla stejný názor jako táta, ačkoli nemá vysokoškolské vzdělání. Domlouvala mi, ať se věnuji pouze tomu, co je bezpečné.“

Jinými slovy: Celá rodina mu říkala NE. A on celé rodině ukázal, že se mýlila.

3. fáze: Udělám klientovi pomyšlení

„První dva roky, asi jako u každého, nebyly moc úspěšné. Pracoval jsem při škole, studoval a žil v Brně, ale tam jsem byznys dělat nemohl – v Brně jsem totiž žádného potenciálního klienta neznal, jen další studenty, a ti nebyli výdělečně činní. Musel jsem tedy začít hledat klientelu doma v Přerově – u svých známých.“ Proto tolik dojíždění.

„Čtrnáct let jsem hrál basketbal, později jsem přešel k volejbalu a v Přerově jsem rád organizoval sportovní akce a turnaje. Měl jsem spoustu starších kamarádů, a ti se stali mými prvními klienty.“ Jak těžké bylo přesvědčit je? Vilém se usmívá: „Ekonomii i financím jsem díky Partners rozuměl a službě jsem věřil. Veškerý úspěch byl o prvním SPOKOJENÉM klientovi – o tom, který potvrdí: „Díky, dobrá práce. Pomohl jsi mi. Nečekal jsem to, ale ušetřil jsi mi peníze.‘ Chtělo to trochu času a schopnosti přesvědčit klienty, ať vytrvají, a pak už se reference šířily mezi známými a já začal mít úspěšný klientský byznys.“ Bylo mu 21, když zažil první manažerské povýšení. Ve 22 letech otevíral své první klientské centrum, shodou okolností v období státnic. Kolegové mu tehdy říkali „KC BC Mikeška“, tedy klientské centrum čerstvého bakaláře – vlastní kancelář v Přerově.

„Byl to klíčový krok. Víte, finančnický byznys se obvykle dělá po kavárnách nebo u klientů doma. Jenže když chcete být úspěšní, potřebujete víc – nějaké konkrétní zázemí. I proto je zřízení klientského centra podporované centrálou. Já měl jen takovou skromnou kancelář na náměstí v patře. Pode mnou bylo kuchyňské studio. Nedalo mi to spát, líbil se mi celý prostor. A tak jsem jednou šel za majitelem studia a povídám, jestli nezvažuje odejít. A on, že ano; že má úspěšnější provozy jinde než v Přerově a rád mi to uvolní. Inu, líná huba, holé neštěstí. No a od té doby jsem se proboural ještě do vedlejších prostor v přízemí a tam máme teď i Partners Market. Zkrátka, téměř celou budovu, největší finančně-poradenský dům v Přerově…,“ směje se.

Když se řekne finanční poradenství, člověku se obvykle na prvním místě vybaví multilevel. Ne ale Vilémovi. „Mě od začátku lákala ekonomie – práce s penězi, získávání větší odbornosti, šance dozvědět se co nejvíce a do hloubky, stát se profesionálem v oboru a pomáhat klientům. Budování strukturálního byznysu mě v počátcích nezajímalo. Paradoxně,“ krčí rameny, „jsem právě tímto přístupem správný strukturální byznys nevědomky dělal.“ Jak tomu porozumět? „Protože spokojení klienti mi přiváděli nejen své známé, ale sami si říkali o spolupráci, když viděli službu jako takovou. Víte, i když jsem byl pod křídlem mateřské organizace, pořád jsem to vnímal jako svobodné podnikání, jako aktivitu na své jméno. Byl jsem hrdý na to, že mohu v rodném městě vybudovat a zanechat něco, co ponese mé jméno. Kladl jsem důraz na co nejlepší péči a zážitek, vyžíval jsem se v tom, že každému klientovi nachystám vodu s ledem a citronem, k tomu kávu se sušenkou. Taková maličkost, a v lidech to vytvořilo jiný pocit. Vraceli se, ne sami, a ještě k tomu se z nich rekrutovali spolupracovníci.“

Jak vybíral lidi do svého týmu?

Co si myslí o ženách jako manažerkách?

Koho hledá právě teď?

Dozvíte se v pokračování článku v pondělí 4. 9. 2017.

 

 

Zdroj: businessleaders.cz

 
 
Tisknout  Poslat emailem 
*
*
*


Vložit Komentář / Pro psaní a čtení komentářů se musíte přihlásit

Vloženo 0 komentářů


Vítejte na webu JsmePartners!

Nacházíte se na interním webovém portálu společnosti Partners určeném především pro poradenskou síť. Pokud hledáte korporátní web Partners... Přejít na web Partners.cz



Sledujte naše finanční magazíny!

 

Peníze.cz Finmag


Nejnovější magazín ke stažení




Nejsledovanější články na webu


Aktuální komentáře / diskuse

Sáva Střelec: 👍 Jsem rád, že měl někdo koule na to reagovat. Vidím to stejně. Takže tady taky jedna malá účelovka:... více
Andrej Babiš pro Partners: Byznysmen by měl mít hlavně sny

Michal Janata: Příště by nám mohl popřát třeba Al Capone více
Andrej Babiš pro Partners: Byznysmen by měl mít hlavně sny

Michal Janata: Nerozumím tomu, proč potřebujeme hrát tomuto podvodníkovi kašpárky v jeho propagandě. více
Andrej Babiš pro Partners: Byznysmen by měl mít hlavně sny

Adam Petráček: Dobrý den. Toto video bylo vždy užitečným nástrojem v přípravě k investiční certifikaci. Bohužel nyn... více
INVESTIČNÍ CERTIFIKACE

Markéta Daxnerová: Dobrý den, pane Koubku, pokud jako poradce Partners potřebujete poradit v oblasti investic, obraťte ... více
Tabulka 4: Záporné sazby a spořivost, krachující evropské banky a ceny bytů