Věřím v obrovské možnosti podnikání

25. 4. 2013 | Vstoupit do diskuze

Když byl Michal Krejčí, Senior Director, ještě malý kluk, snil o tom, že se stane kuchařem. Naštěstí s ním měl ale osud jiné plány a Michal nakonec zvolil dráhu finančního poradce. Udělal dobře. Rychle se vypracoval a zároveň dělá práci, která ho naplňuje. Pro studentský časopis Studenta poskytl rozhovor na téma, jak dosáhnul úspěchu.

Je mu teprve 27 let a už dosáhl úspěchu, o kterém si mohou nechat stěží zdát i o generaci starší lidé. Původně chtěl být daňovým poradcem, ale pak ho náhoda, nebo spíše spolužák Honza přivedl na myšlenku stát se finančním poradcem. V roce 2007 začal spolupracovat s Partners Financial Services a dodnes toho nelituje. Jeho motto je: Úspěch je volbou! A dosavadní kariéra Michala Krejčího, Senior Directora ve společnosti Partners, je toho důkazem.

Když se paní učitelka ptá ve škole dětí, čím by chtěli být, tak asi žádný žák neřekne finanční poradce. Co stálo za vaším rozhodnutím vydat se na tuto dráhu?

Máte pravdu, ani já jsem to tehdy neřekl. Chtěl jsem být kuchařem. Ale v pubertě jsem byl na brigádě ve firmě, kde pracoval táta. A to mne dost ovlivnilo. Tam jsem si uvědomil tu nemožnost vlastním přičiněním stoprocentně ovlivnit postup na vyšší pozici a to se mi příčilo. Nedlouho poté otce v zaměstnání nečekaně sesadili z vedoucí funkce. Tehdy mi došlo, že nechat se zaměstnat ve firmě a žít čistě podle pravidel někoho jiného není nic pro mě. Chtěl jsem být svým pánem, zažít úspěch a u toho se mít dobře.

Přesto jste šel studovat vysokou školu…

Šel, protože jsem doufal, že mne tam připraví na budoucí povolání. Vysoká škola mi ale dala především schopnost naučit se velké množství informací pod tlakem. Tvrdili nám, že teorie je potřeba.  Už tam jsem měl představu, že bych mohl začít pracovat jako daňový poradce. Práce na vlastní pěst se mi zamlouvala. Ale od té doby, co jsem zažil vzdělávání v rámci Partners, mám na vysokoškolská studia trochu jiný pohled. U nás ke vzdělávání přistupujeme jinak. Učíme se od těch nejlepších z oboru a využíváme jejich zkušeností. To, co učíme, hned trénujeme a aplikujeme v praxi. Lidi motivuje, když si můžou okamžitě vyzkoušet, zda to opravdu funguje a není to jen teorie. Důležité je vytvořit si zdravý životní postoj a včas si uvědomit, že titul není dost. Zkušenosti z jednoho semestru na Erasmu jsou fajn, ale pro život nestačí.

Michal Krejčí a jeho vavříny

A proč právě Partners?

Po pravdě – prvotní motivací byla zkušenost do životopisu, protože to zní dobře. Jenže pak jsem pochopil, že já i  Partners máme společnou vizi, jednotnou filozofii a jasný cíl. Dát finančnímu poradenství u nás důstojnost, která mu náleží. Snažíme se být vždy o krok napřed a přicházet s inovacemi, které mají přidanou hodnotu pro naše klienty. Každý k tomu ale může přistupovat svým vlastním způsobem, vybrat si svoji vlastní cestu k cíli. A to je to, co mě na Partners baví.

Určitě to nebylo jednoduché vkročit ze studentského života rovnou do světa byznysu?

První rok jsem studoval a u toho částečně podnikal. A nic moc jsem si nevydělal.  Pochopil jsem, že takhle to fungovat nemůže, je třeba ten poměr obrátit. A tak jsem začal podnikat a u toho jsem dostudoval. Na začátky v Partners vzpomínám jako na období hledání motivace a ověřování, že systémy a postupy funguji. „Po pár klientech“ jsem si začal věřit a došlo mi, že lepší než to dělat v malém, je rozjet to ve velkém. Pak přišel souboj sám se sebou, učení se disciplíny a zodpovědnosti. Vynechat večírky s kamarády a většinu času věnovat budování kariéry.

Dneska jste na pozici Senior Directora, což je jedna z nejvyšších kariérních pozic v Partners. Čím jste si prošel, než jste se na ní dostal? 

Někdy doslova peklem! Musel jsem se smířit s tím, že vždy je něco za něco. Byla období, kdy se mi nedařilo. Výsledky nebyly vidět hned a někdy bylo potřeba se po cestě vrátit zpět, vycouvat ze slepé uličky a věřit, že to půjde jinudy a bude zase líp. Přestával jsem věřit, že můžu uspět a pracoval jsem 20 hodin denně. Ty časy byly o sebepoznávání mých možností, kdy jsem se učil pracovat sám se sebou a vnímat, jak reaguji v různých situacích. Měl jsem ale stále na paměti, proč to vlastně dělám a jaké mi z toho plynou výhody. Kam až se mohu dostat, pokud vydržím, a opět jsem začal naplno budovat firmu.

Dneska se věnuji hlavně lidem. Rozvíjím jejich osobnosti a ukazuji jim, jak se dají chytře vydělat peníze a učím je využít podnikatelské příležitosti, které trh nabízí. Od začátku se zaměřuji na to, aby v naší společnosti rostly nové osobnosti a aby u nás byli nejenom zajímaví lidé, ale i úspěšní. Bez nadsázky a ironie můžu říct, že ve svých 27 letech mám nejlepší práci na světě, o které jsem před pár lety ani nesnil.

Michal Krejší a Big Apple

Co byste poradil lidem, kteří se v této oblasti chtějí realizovat?

Všem, kteří mají podnikatelské choutky, touhu něco dokázat a tuší, že zaměstnání pro ně nebude tou pravou cestou, bych doporučil, aby dobře zvážili, s jakou společností spojí své jméno. Už můj otec mi od malička kladl na srdce, že to nejcennější co mám, je moje jméno. A dnes, když prezentuji své jméno ve spojení se společností Partners, jsem na to patřičně hrdý. Druhou podle mne velice důležitou věcí je celoživotní budování osobních vazeb. Právě vaše osobní pověst vám bude tím nejcennějším v podnikání.  Je potřeba vědět, že se obchodním partnerům a klientům můžete podívat do očí a máte jim co nabídnout.

A jaké typy lidí si tedy vy osobně vybíráte do týmu?

Ty, kteří mají pozitivní přístupem k životu a nechybí jim špetka zdravého sebevědomí. V naší branži platí, že původní zaměření člověka není rozhodující. Mám ve svém týmu lidi, kteří přišli rovnou ze školy úplně bez praxe, pracovali na technických pozicích, nebo přišli z humanitních oborů. Základem je víra ve vlastní schopnosti, smysl pro zodpovědnost, důslednost a dodržování disciplíny.

130

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: