Tomáš Myšák: Nechávám se vést pocity a emocemi

Simona Mrázková | 16. 10. 2014 | Vstoupit do diskuze

Uhlazený a sebevědomý projev ředitele Tomáše Myšáka dává zapomenout dobám, kdy byl jako dítě podceňován svým okolím. Možná i kvůli komplexu z dětství ho odmala hnala dopředu touha něco dokázat a ostatním doslova vytřít zrak.

Příležitost stát se spolupracovníkem Partners se k tehdy jednadvacetiletému studentovi dostala v tu pravou chvíli. Byl ve fázi dospívání a uvědomění si zodpovědnosti sama za sebe. Navíc končil se závodní cyklistikou, které do té doby on i jeho rodina podřídili naprosto všechno. Začal si uvědomovat, že desáté místo na republice je sice pěkné, ale dřív nebo později to skončí. „Nejsem přehnaně sebekritický, spíš realista. Nebaví mě věci, které nemají perspektivu,“ hodnotí dnes devětadvacetiletý Tomáš Myšák a dodává:  „Podnikání ve mně odmala vyvolávalo dobré pocity. Denně jsem se totiž doma setkával s jasným příkladem. Maminka od devadesátých let začala v rodném kraji východočeské Záměle podnikat v zemědělství, tatínek se stal ředitelem nadnárodní korporace. Líbilo se mi, že když se mamce do práce nechtělo, prostě nešla, měla to tak zkrátka zařízené. To táta, ten se domů vracel pravidelně až večer a čas na mě neměl téměř nikdy. Přirozeně jsem tak odmala vnímal svobodu, kterou skýtá podnikání, pozitivně.“  A tak se zajímavé nabídce nebránil, právě naopak.

Suit up!

Přednáškový sál se postupně plní. Holky v sukních, kluci v teniskách, Tomáš vchází v obleku. „Ve své době jsem byl v Hradci Králové v podstatě jediný, kdo se do podnikání ve financích pustil ještě na vysoké škole. V obleku jsem vzbuzoval pozornost. Nejdřív jsem byl lidem pro smích, ale postupně za mnou začali chodit jednotlivě. Zajímali se. S tím už jsem si uměl poradit hravě. Na info jsem dostal neuvěřitelné tři čtvrtiny třídy. Měl jsem skvělé výsledky. Nejvíce jsem však z kontaktů na vysoké škole těžil, když se můj ročník přiblížil do třeťáku a do čtvrťáku, tedy ke konci studia, kdy do té doby bezstarostní vysokoškoláci pomalu ale jistě museli hledat pracovní uplatnění a pravidelný příjem,“ vzpomíná Tomáš. Studenty považuje Tomáš za nejlepší potenciální příležitost. „Rychle poznáte, jestli do toho chtějí jít naplno, nebo jestli dávají přednost něčemu jinému. Nemají předsudky. Na rozdíl od starších lidí, kteří nechtějí měnit své návyky, jsou tvární.“

Sám Tomáš se však své účinkování na akademické půdě rozhodl předčasně ukončit. Postupem času zjistil, že pro něj půl den strávený ve škole a půl den na schůzkách není dlouhodobě udržitelný. To, co mu dříve vyhovovalo, se najednou stalo přítěží. Svého snu vystudovat vysokou školu se ale nevzdal nadobro. „Vím, že dostuduju, je to jen otázka času. V mládí se mi snažili vsugerovat, že v mém případě je ambice vystudovat univerzitu nesmysl. Chci to udělat sám pro sebe. Víte, že v čase, který strávíte koukáním na televizi, byste byli schopni dosáhnout bakalářského titulu?“ Svého rozhodnutí Tomáš nelituje. Ať člověk udělá jakékoli rozhodnutí, tak to má být. Následně je jen potřeba jeho správnost potvrdit činy.

Director Tomáš Myšák

Udělejte z mládí svou devízu 

Tomáš v podnikání s oblibou sází na moment překvapení, platí to jak u řízení vlastního týmu, tak na schůzkách. „Nebuďte nijací, buďte odlišní. Atraktivní rovná se zapamatovatelný. Vždycky mě bavilo pracovat se staršími lidmi. Když na ně promluví dvacetiletý člověk na náležité úrovni, může jim připadat přinejmenším zajímavý. Lidé to nečekají. Z handicapu uděláte trumf. Klienti se v bankách, pojišťovnách i na poštách setkávají se stále stejným přístupem: nalákat, inkasovat, odbavit. Je jen na vás, abyste vyvolali nový pocit. Atraktivita musí vycházet zevnitř. Tak funguje byznys,“ chrlí ze sebe Tomáš a doplňuje: „Nejsem systematik. Nechávám se vést pocity a emocemi. Když něco chci, udělám to. Nezapomenutelné zážitky, náhlé změny, to je moje. Většina lidí je svázána pravidly nastavenými někdy v minulosti. Mou filozofií je najít v každém jeho specifickou přednost a nechat ho, aby ji rozvinul. Pokud člověku jeho způsoby sedí a fungují, dovolím mu rozkvést, nezasahuji.“

Mládí vpřed

Tomáš začínal jako extrémně mladý manažer, a tak se není co divit, že se motiv stáří versus mládí jeho kariérou neustále prolíná. Má na to svůj osvědčený recept. Postup je jednoduchý: z apatie vykřešete zájem a díky němu poté dotyčného dostanete definitivně na svoji stranu. Neexistuje univerzální cesta, vhodná pro každého. Starší lidé nemají stejné výchozí podmínky jako ti dvacetiletí. Muži nejsou ve stejné situaci jako ženy. „Nechci, aby mě lidé kopírovali. Každý si musí vytvořit svůj vlastní svět. Například za kolegyni šel nakonec na mateřskou její manžel. Rozbourali stereotypy a našli svoji cestu. Nechávám lidi myslet na věci, po kterých touží právě oni sami. Musím ale vidět, že mají chuť bojovat. Nejhorší je rezignovat. Ne každý je nejlepší, ale musí mít alespoň chuť se prát. Taková houževnatost pro mě představuje ten nejlepší potenciál,“ tvrdí Tomáš.

Touhu po úspěchu spojenou s nutnou pílí a vytrvalostí podle Tomáše v sobě buď člověk má, nebo nemá. Už na sportovním gymnáziu se s tímto principem setkal Tomáš mnohokrát. „Nikdo neřešil chuť nebo motivaci. Chtěli jsme jednoduše uspět.“ V Partners se seznámil s tím, jak takový velký pracovní úspěch vypadá. A tak jako toho byl doposud schopen ve sportu, vydal ze sebe maximum, aby jej dosáhnul. „Maximum znamená, že je člověk schopen v pátek večer dovolávat potřebné schůzky tak, aby měl pocit, že si víkendový odpočinek zaslouží. Maximum znamená, že člověk večer ulehá s myšlenkou, co ještě mohl stihnout udělat, aby byl výsledek ještě lepší. Maximum znamená, že člověk od sebe neodlišuje práci a zábavu, to pro něj tvoří jeden celek. Maximum jednoduše znamená, že když je v čekárně u zubaře, namísto četby novin či letáků přemýšlí, komu zapomněl zavolat. Každý tu touhu v sobě musí objevit sám, nikdo jiný to za vás nezařídí,“ vysvětluje.

Tomáš Myšák

Nic nezanedbat

„Zakládám si na tom, abych se precizně věnoval i tomu, co na první pohled nevypadá jako nutnost. Člověk nikdy neví. Chci, aby každý, kdo odchází z pohovoru se mnou, věděl, že tu práci chce. To, jestli ho vezmu či nikoli, je už moje věc. Každému člověku dám šanci, nikdy nikoho nevyhodím. Jednou přišla paní v pokročilém stavu těhotenství, a přesto, že jsem věděl, že v tu chvíli je to naprostá ztráta času, pohovor jsem jaksepatří dotáhl do puntíku. Po půl roce se mi dotyčná ozvala znovu s tím, že její nejlepší kamarád, vedoucí letového provozu, potřebuje schopného člověka pro řešení svých financí. Dnes je to můj nejlepší klient,“ říká Tomáš.

Na D1

K blízkosti postupu na ředitelskou funkci, který se konal před dvěma lety, Tomáš přistupoval od začátku s respektem. Podniknul další velké kolo náborů, vrátil se dokonce zpátky ke garantské práci. Vše za účelem osvojit si vlastnosti hodné ředitele. Získal potřebný klid, sebedůvěru, jistotu při rozhodování, umění poradit si v krizových momentech. Nyní je na Tomášovi, aby tu radost a sebedůvěru předal svému okolí. „Až toho docílím u všech, bude ze mě D2. Základ je bavit se a být v pohodě, pak se dostaví výsledky.  To je teď moje každodenní práce. Je to má metla při jakékoli denní činnosti, ať je to psaní e-mailů nebo vedení porad,“ svěřuje se bývalý cyklista.

Soutěžte s Tomášem Myšákem o pozvání na snídani do jeho oblíbené restaurace Popular v Hradci Králové ZDE.  

77

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: