Tomáš Malkus: Řídím se heslem: Co mě nezabije, to mě posílí

Markéta Daxnerová | 17. 8. 2016 | Vstoupit do diskuze

„Jsem nadšený workoholik, kterého žene dopředu touha být nejlepší,“ říká o sobě s nadsázkou. A v hypotékách rozhodně nejlepší je. Během své kariéry jich uzavřel už téměř 500 o celkovém objemu více než 1 miliardy. Zároveň dosáhl pozice M3 a míří ještě výše.

Cesta Tomáše Malkuse do Partners začala v roce 2007 v jedné nejmenované sushi restauraci. Když na večeři zavítal Karel Maroušek (tehdy D1, dnes Partner) se svojí partnerkou Kristýnou Tao Ke (dnes M3), pracoval tam jako manažer provozu. Z Karla a Kristýny se stali pravidelní hosté a Tomáše zaujaly jejich hovory o financích. „Měl jsem k financím docela blízko. Četl jsem si různé ekonomické a finanční rubriky, a tak jsem se zajímal, co vlastně dělají,“ vzpomíná Tomáš s tím, že se vlastně znáboroval sám, byť verze Kristýny a Karla je prý trochu jiná.

Dorazil na Info I a vše nabralo rychlý spád. Po čtrnácti dnech už byl Tomáš na pozici Consultant a po třech měsících z něj byl Senior Consultant. Rodina ho podporovala, i on však přes raketový start narážel na překážky. „Překážky byly vždycky. V této profesi se každý dostane v jednu chvíli do fáze, kdy nemá například kam zavolat, a začne pochybovat. Pro mě ale jakákoliv komplikace znamenala vždy jeden krok dozadu a následně dva dopředu. Řídím se heslem: ‚Co mě nezabije, to mě posílí.‘“

A co ho tehdy na práci v Partners zaujalo? „Kontakt s lidmi, příležitost kariérového růstu a možnost rozhodovat sám o sobě a nenechávat svůj osud v rukou někoho jiného,“ vyjmenovává.

Nemá rád slova ne, nejde to, neumím

V Partners uplatnil svůj obchodní talent a stal se z něj excelentní hypotékař. Během své osmileté kariéry uzavřel téměř 500 hypotečních úvěrů o celkovém objemu přes 1 miliardu a pravidelně získává ocenění pro nejlepší obchodníky. Ani po letech praxe však Tomáš uzavírání hypoték nepovažuje za rutinní záležitost. „Každá hypotéka je specifická a s každou se učím i já nové věci. Je to obrovský závazek. Mám zodpovědnost vůči klientovi, kterému tak pomáhám plnit často jeho největší sen, a v mnoha případech i vůči třetí straně, typu realitní kanceláře. Někdy jsou představy klientů reálné a někdy méně. Vždy se ale snažím klientovu představu převést do metodiky různých bank a hledat cesty, aby byl spokojený. Nemám rád slova ne, nejde to, neumím.“

Podnikání v Partners vnímá Tomáš jako dlouhodobý byznys a i přesto, že je často považován spíše za obchodníka, stoupá cílevědomě po manažerském žebříčku. Na začátku tohoto roku povýšil na pozici Senior Manager a stal se také nejlepším Executive Managerem roku 2015. „Rozhodnutí, že chci být manažerem, padlo definitivně někdy v roce 2011, když jsem šel na pozici M1. Dnes mám na kontě přes 110 tisíc osobních bankovních jednotek, a kdybych zůstal na pozici VIP Consultanta, měl bych mnohem vyšší finanční obraty. Ale už od začátku jsem vnímal, že jsem schopen obsloužit pouze určité množství klientů, a k tomu, abych zajistil kvalitní službu pro více lidí, potřebuji spolupracovníky.“  

Přiznává však, že manažerské dovedností mu nebyly dány do vínku. „Na pozici M1 jsem byl 3 roky a myslím, že byly právě od toho, abych se naučil vést lidi a poučil se ze svých chyb. Na současné pozici už přesně vím, co znamená podnikat s Partners, a myslím, že mě tato nová role posunula osobnostně dopředu a mám na svou práci jiný pohled.“

Zkolaboval, ale skončit nikdy nechtěl

A na co je ve své kariéře nejvíce pyšný? „Že jsem se nezbláznil,“ odpovídá a dodává, že to myslí smrtelně vážně. „Pracuju tvrdě. Každý den jsem v kanceláři v osm ráno a odcházím v osm večer. Za den mám sedm, osm schůzek. Osmdesát procent času stále věnuji klientům a 20 procent týmu a náborovým aktivitám,“ popisuje Tomáš svůj typický pracovní den. K tomu, aby šel dál, ho motivuje možnost pomáhat lidem a plnit jim jejich sny. Připomíná si to ve chvílích, kdy je nápor práce a stres tak velký, že zkolabuje. K tomu říká: „Na čtrnáct dní úplně odpadnu, nejsem schopný vůbec nic dělat, nekomunikuju, tělo mi vypoví službu. Nikdy jsem ale neuvažoval, že bych se svojí prací skončil. Potkávám zajímavé lidi a dává mi svobodu,“ uzavírá s tím, že si pro sebe i svou rodinu přeje hlavně zdraví. To jediné totiž není schopen zajistit sám.