Jitka Lucbauerová pro Monty Rich: „Důležité jsou vyjasněné hodnoty a disciplína.”

8. 1. 2016 | Vstoupit do diskuze

Jitka Lucbauerová to ve světě finančního poradenství dotáhla až na samotný vrchol. Jak ale sama říká, je to pro ni spíše nový začátek než konečná stanice. V čem vidí hlavní smysl své činnosti a co radí ženám, aby byly úspěšné v podnikání? Čtěte v rozhovoru s Jitkou, který vyšel v lednovém čísle časopisu MontyRich.

Jaké byly Vaše začátky, vždy jste toužila být „svým vlastním pánem“?

Podnikat jsem začala už při studiu na vysoké škole. Bylo mi 22 let a dokončovala jsem třetí ročník, začátky proto nebyly jednoduché. Podnikání pro mě znamenalo první pracovní příležitost. Musela jsem skloubit školu s podnikáním, oboje s plným nasazením. Bylo to velmi náročné, ale jinak pracovat neumím. Byla jsem mladá studentka, bez kontaktů, obchodních, podnikatelských i manažerských zkušeností. Ale měla jsem velkou touhu být úspěšná a prosadit se.

Člověka formuje jeho prostředí, ovlivňuje ho. Mým hlavním motorem, snem na začátku kariéry proto bylo vyrovnat se životní úrovni své sestry. Ta se už ve svých 26 letech stala partnerkou velké poradenské firmy. Inspirovala mě svým nasazením, pracovitostí, touhou uspět v mužském světě, ve světě byznysu. Viděla jsem, že podnikání mi umožní být úspěšná, mít zdravé sebevědomí a žít svůj život naplno, že mohu dosáhnout respektu i uznání a vysoké životní úrovně.

Proč právě finanční poradenství, co se Vám na tomto oboru zalíbilo?

Podnikání ve finančním poradenství nebylo něco, po čem bych toužila už od dětství. Nic jsem o něm nevěděla a ani jsem se o ně nezajímala. Oči mi otevřelo až setkání s několika zajímavými lidmi z finančního oboru. Začala jsem si uvědomovat, o jak velkou příležitost se jedná. Pochopila jsem, že mohu podnikat a mít takový život, jaký jsem chtěla. Ukázali mi cestu, jak svého snu dosáhnout. Rozhodla jsem se s nimi budovat svůj byznys, protože jsem jim mohla a mohu věřit.

V čem vidíte hlavní smysl Vaší činnosti?

To, co děláme, má velkou přidanou hodnotu jak pro naše klienty, tak pro naše spolupracovníky. Klientům dokážeme příznivě ovlivnit život. Ukazujeme jim cestu, jak budovat, rozšiřovat a ochraňovat svůj majetek, a pomáháme jim tak dlouhodobě bohatnout.

Ze spolupracovníků vychováváme silné osobnosti s jasnou vizí, hodnotami a pevnými postoji. Je to podobné jako ve vztahu rodičů a dětí. To nejcennější, co jim můžete dát, je správné nastavení, hodnoty a praktické vzdělání.

Zvládnou pak převzít odpovědnost za svůj život, jsou proaktivní a sami vyhledávají byznysové příležitosti.

Dnes jste partnerem společnosti. Považujete to za vrchol, nebo máte ještě další, vyšší cíle?

Pozici partnera nepovažuji za vrchol své kariéry, ale za další nový začátek. Až na tomto místě jsem si naplno uvědomila odpovědnost za rozvoj a růst společnosti i za lidi, se kterými podnikáme. Chci být neustále vzorem a inspirací pro své spolupracovníky a velmi výrazně se podílet na výchově nových ředitelů a partnerů společnosti. Baví mě pracovat s motivací lidí, hledat a rozvíjet jejich mnohdy skrytý potenciál. Je krásné vidět, jak daleko se mohou posunout třeba během pouhých pěti let. Získávají nejen finanční a obchodní vzdělání, ale stanou se z nich skvělí leadeři a manažeři. Svou roli vidím ve vedení lidí, v předávání vlastních zkušeností. Pomáhám jim s bouráním jejich vlastního omezení, s odbočením z vyjetých kolejí. Sama ráda překonávám své vlastní hranice, zároveň si ale velmi cením své svobody a volnosti.

Dá se z pohledu ženy říci, jaké máte v byznysu výhody a jaké nevýhody? Jak jste se s tím poprala?

Takhle vůbec nepřemýšlím. Obecně ale platí, že ženy mají větší empatii, jsou pracovitější, takové „pilné včelky“, i důslednější. Více se bojí riskovat, jsou opatrnější, mívají menší ambice. Často jim chybí dravost a odvaha, mnohdy se zbytečně podceňují. A samozřejmě musejí skloubit náročnou roli matky a podnikatelky, manažerky.

Mám naštěstí úžasného manžela, který převzal odpovědnost za naši domácnost. Tím je moje pozice snazší. Těžím i z toho, že jsem velmi disciplinovaná. Vše se dá totiž zvládnout, když dobře plánujete, máte vyjasněné priority a umíte říci ne. Až s rodinou jsem začala být vysoce efektivní a dělat jen podstatné věci.

Jak dnes vypadá Váš typický pracovní den? Jak relaxujete?

Svým založením jsem typický skřivan, vstávám brzo ráno okolo půl páté. Mám dvě hodinky sama pro sebe. Ráno se těším na společnou snídani s celou rodinou, to je náš pravidelný rituál. Manžel odváží děti do školky a mě čekají hlavně pracovní schůzky a jednání, příprava a vedení seminářů a školení. Každý den je odlišný, a to nejen náplní, ale i délkou. Někdy se vracím ve stejný čas jako děti ze školky, někdy je to ale výrazně později. Můj největší relax znamená být s rodinou, s dětmi. Snažíme se, abychom alespoň jednou v měsíci strávili prodloužený víkend v nějakém příjemném prostředí v Čechách nebo v zahraničí. Užívám si i to, že děti něčemu novému učíme, jdeme se s nimi projít, žijeme aktivně.

Co byste poradila, nejen ženám, jako základní princip úspěchu v podnikání?

V podnikání mi velmi pomohlo vytvářet si hned od začátku správné návyky, pak už v nich pokračujete automaticky. Chce to mít disciplínu. Každý večer si třeba zhodnotím uplynulý den, řeknu si, co se podařilo a co mohu zlepšit, posouvá mě to dál.

Základním principem úspěchu je mít jasnou vizi, vědět, proč dělám to, co dělám, jaký to má smysl. Musí vás to neskutečně bavit, mít pro to vášeň a zapálení. Pak zažíváte radost a ta vám dává energii, kterou ke každé činnosti potřebujete.

Důležité je obklopovat se správnými lidmi, s pevným charakterem, který se vždy ukáže v klíčových situacích. Když ke mně přijde na pohovor někdo nový, zjišťuji, jestli máme podobné hodnoty, zda je ochotný se vzdělávat, vystupovat z komfortní zóny, posouvat se dál, i když to znamená překonávat své strachy a obavy. Spolupracuji s těmi, kdo jsou pozitivní, hledají cesty, jak dosáhnout svých cílů, nevymýšlejí důvody, proč něco nejde. Dokážou tak vytvářet inspirativní prostředí růstu. Záleží mi i na tom, aby mé podnikání fungovalo na principech fair play, a jednání vedu v duchu win – win. Jen tak může mít to, co dělám, smysl.

Rozhovor s Jitkou Lucbauerovou vyšel v magazínu MontyRich č. 11/2015.