Není zásadní rozdíl mezi klientem a spolupracovníkem

Markéta Daxnerová | 6. 5. 2016 | Vstoupit do diskuze

Info 1, vstupní brána do Partners. Bod, kdy se láme chleba, zda se dotyčný stane, či nestane spolupracovníkem. Zdeněk Šimek (M3) při něm dosahuje nadprůměrných úspěchů. V čem je jeho přístup specifický a o jaké postoje se ve svém týmu opírá?

Zdeňku, vy jste v uplynulém roce zavedl ve svém podnikání několik změn a díky nim dosahujete skvělých výsledků a daří se vám v náboru. Můžete přiblížit, o jaké změny konkrétně jde?
Zaměřil jsem se na to, aby lidé v týmu věděli, proč mají podnikat. Sedli jsme si spolu, kreslili na flipcharty, malovali obrazy a vymýšleli společnou vizi, abychom věděli, proč děláme to, co děláme. Ve druhém kroku jsem s lidmi v týmu pracoval na tom, aby pochopili, co udělat proto, aby té vize dosáhli. To znamená přijímat nové lidi a vychovávat je, ať už jako klienty, nebo spolupracovníky. Aby pochopili, že není zásadní rozdíl mezi klientem a spolupracovníkem. Klient je pouze člověk, kterému můžeme pomoci s penězi dlouhodobě, aby dosáhl svých cílů třeba za dvacet let, a spolupracovníkovi s tím můžeme pomoci hned. Může si splnit své sny za mnohem kratší dobu a mnohem lépe. A poslední krok, který proběhl, byl naučit lidi, jak to dělat. Jak vypadá náborová schůzka, schůzka s klientem, ale i jak se sestavuje portfolio a probíhá servis.

Zmínil jste vizi, jaká je ta vaše?
Naše vize je vytvářet bohatší a svobodnější lidi. Když to budu brát na klienty, tak bohatší po stránce peněz a svobodnější po stránce toho, že nebudou muset řešit svoje finance. Pokud se jedná o spolupracovníky, tak bohatší nejenom s ohledem na to, že budou více vydělávat, ale že hlavně oni sami se budou posouvat – že je naučíme, jak růst také jako osobnosti. A svobodnější z toho důvodu, že podnikání ve chvíli, kdy se ho člověk naučí, přináší svobodu. Vizí pro tento rok je zapracovat 100 nových spolupracovníků, vše ostatní přijde s tím…

Na Infu 1 míváte až 100 lidí. Co za tím stojí?
Sto lidí úplně ne. To jsme měli asi jednou a za měsíc máme obvykle mezi dvaceti až padesáti. A stojí za tím především to, že mám v týmu lidi, kteří chápou, co je hlavní předmět našeho podnikání. A to je vlastně podnikání samotné – předmětem podnikání v Partners totiž není finanční podnikání, ale podnikání ve financích. A samozřejmě za tím vším stojí nemalé množství schůzek. Jdu osobním příkladem a jsem první, kdo plní pohovorové dny a Infa.

Vysokou úspěšnost máte také v počtu lidí, kteří do spolupráce po Infu skutečně jdou. Můžete říci, v čem je vaše Info specifické, že lidi tak zaujme?
Hodně specifické je svým začátkem. Lidi přicházejí a mají v hlavě plno negativních věcí a naše Info začíná tím, že zjišťuji ta negativa. Ptám se jich na to, co slyšeli, co zažili, o čem je podle nich finanční poradenství atd. Oni hodí všechen ten odpad na stůl a já s nimi rozeberu jednu věc po druhé a vysvětlím jim, jak je to u nás, aby pochopili, že náš koncept je zaměřený na kvalitu a výchovu lidí. Druhá věc je, že cokoliv říkám, podložím konkrétními příklady. Jenom o tom nemluvím, ale konkrétně jim to ukážu ve své prezentaci. No a samozřejmě ta nejdůležitější věc je motivace. Kdo hoří, zapálí.

Vy Info školíte osobně. Jak by podle vás měl vypadat ideální školitel – jaké vlastnosti a kvalifikaci by měl mít?
Podle mě by to měla být minimálně silná M2. Měl by to být člověk, kterému už nejde o to, aby do firmy přivedl jakékoliv lidi, ale který chce zaujmout ty nejlepší. Kvalifikace školitele? Zaujmout, nadchnout a dokázat vše jednoduše vysvětlit a ukázat. No a samozřejmě se držet pravidla lepší spokojený klient než špatný spolupracovník.

Mají lidé, které si vybíráte do svého týmu nějakou společnou vlastnost? Čím jsou charakterističtí?
Řídím se pravidlem, veď mě, následuj, nebo jdi z cesty. To v prvním případě znamená, že pokud přicházíš a jsi lepší než já – máš mě co učit – tak se budu učit rád. Nebo pokud nejsi, tak se uč to, co dělám já, a pokud nechceš, uhni z cesty. Specifická vlastnost lidí v mém týmu je pak ta, že mě následují a chtějí. A pokud bych je měl charakterizovat dále, tak jsou většinou mladí, chudí a hladoví.

A kde takové lidi hledat?
Dá se říci, že to jsou všichni lidi, kteří jsou ve věku od 20 do 30 let. A kde je hledat? Školy, děti klientů nebo klienti sami, doporučení od známých, kamarádů, rodiny… Jednoduché pravidlo?  Každý člověk, kterému je mezi 20 a 30 lety měl sedět u nás na pohovoru. Proč? Protože v České republice nemá jinou příležitost, jak v životě skutečně něčeho dosáhnout, než začít podnikat. A člověk většinou sám od sebe podnikat nezačne. Lidé sní o podnikání, ale málokdo se do něj skutečně pustí. A my jim v uskutečnění jejich snu pomáháme. Protože jsou mladí, nemají ještě v hlavě zaběhlé zkušenosti z práce – nejsou semletí systémem. Jsou ochotní dělat více než ostatní a chtějí něčeho dosáhnout. Jsou schopní jít proti proudu, nebojí se vzepřít rodičům, kamarádům a jít si za svým. Starší už mají rodiny, příjem, o kterém si myslí, že je skvělý, a už se jim nechce. Ti, co vychází ze školy, mají sny a chtějí si je plnit. Ti, co už jsou po škole dlouho, sny většinou ztratili a už jenom chodí do práce. Výjimky určitě existují, ale stavět na nich svoje podnikání je hloupost.

Vedete velký tým. O jaké hodnoty a postoje se v něm opíráte?
Budu trochu kacíř. Základní postoj, který máme v týmu, není být profesionální finanční poradce –umět profesionální finanční službu. Ale zásadním postojem je dobýt trh proto, aby lidé byli bohatší. Vysvětlím. Pokud chci zařídit, aby zákazníci měli lepší podmínky a službu, tak toho nedosáhnu tím, že tu současnu službu vyšperkuji, ale docílím toho tak, že budu mít mnohem, mnohem, mnohem víc spolupracovníků a tím pádem také zákazníků. Když budu mít hodně zákazníků, budu mít velký obrat a na základě toho dokážu zařídit, že finanční instituce zajistí lepší podmínky. Bude více peněz na odměny a pro zákazníka lepší podmínky. Dokážeme pak přivést ještě lepší a kvalitnější lidi, kteří se o zákazníky dokáží lépe postarat. Přidanou hodnotu přineseme sobě a lidem jen obsazováním trhu. To znamená, že musíme získávat víc klientů a těch správných spolupracovníků. Dosáhnout toho, že z lidí uděláme milionáře a z milionářů multimilionáře. Kdykoliv jim v hlavě zazvoní zvoneček s názvem finance a budou řešit jakoukoliv situaci a sedět při tom budou doma v obýváku v teplákách, vezmou do ruky telefon a zavolají člověku, který bude od nás. Budeme firma první volby.

Ty zásadní postoje, které jsou v našem týmu, vycházejí ze sportu. A ve sportu, pokud chcete být úspěšní, musíte mít trenéra, který z týmu dokáže vytáhnout to nejlepší. Někoho, kdo vám nedá nic zadarmo. Je sice milý ve způsobu, ale tvrdý ve věci. Takový trenér z vás může vychovat někoho lepšího, než jste dnes. Pokud si vezmeme školu, tak učitel, který byl tvrdý, většinou nejvíce naučil a všichni na něj vzpomínají v dobrém. Naopak na toho, u koho si všichni mohli dělat, co chtěli, házet vlaštovky po třídě a podobně, tak na toho většinou nikdo nevzpomíná v dobrém a ani nikoho nic nenaučil. Já vím, že mě hodně z mých lidí nebude milovat, ale budou úspěšní. Nejsme dobrovolný spolek šachistů, ale podnikatelé s jasným cílem. Tím, že budou moji lidé úspěšní, mi dostatečně poděkují. Můj zásadní postoj v podnikání? Méně kecat a více dělat! Vychováváme nové lídry, a to ve všech ohledech, tak se nebojme vysvětlit i třeba to, že si mají koupit jiný oblek, protože vypadají jako kosmonauti, že si mají koupit pořádnou kravatu, vyčistit boty atd.

Zmiňoval jste sny. Jaké jsou ty vaše? Máte například nějaký Partners dream?
Přišel jsem do tohohle byznysu, protože to pro mě byla jediná možná cesta, jak něco dokázat – být první, nejlepší. Já jsem nebyl nejlepší při maturitě ani na vysoké škole nebo ve sportu. Vlastně jsem v životě nebyl nejlepší v ničem, ale vždycky jsem chtěl. A v Partners vidím příležitost, jak toho docílit. Chci být rozhodně Partner a mým snem je podnikat s rodinou. Chtěl bych skloubit osobní a pracovní život tak, aby to byl jeden celek. Nejsem určitě člověk, který by pracoval a přestal, ať už mu bude chodit jakkoliv vysoká částka. Stejné nároky mám tím pádem i na lidi okolo sebe, jak v pracovním, tak osobním životě.