Dokud mě to baví, chci své podnikání rozšiřovat

Radek Brož | 19. 4. 2017 | Vstoupit do diskuze

Pokud zavítáte do některého z měst na severní Moravě, téměř jistě narazíte na kamennou pobočku Partners, za níž stojí Zdeněk Hromek (M2). Své aktivity nyní rozšiřuje i do dalších koutů Česka. Není to náhoda, ale jeho byznysová strategie.

Než se dostal do Partners, byl Zdeněk nějaký čas zaměstnaný v městské firmě v Orlové, která měla na starosti odpadové hospodářství, evropské fondy a dotace. Dostal za úkol zpracovat projekt, jak v rámci společnosti ušetřit a naopak pro město získat více dotací. Projekt odevzdal řediteli, který ho následně zasunul do šuplíku. „Za čtrnáct dnů za mnou poslal paní, která pro město vypracovala podobný projekt. Byl to ten můj, akorát už na něm nebylo moje jméno. To jsem nesl dost těžce. Myslel jsem, že když si dám záležet, někam mě to posune. V tu chvíli jsem si uvědomil, že v tomto prostředí je to každému jedno.“

Energie z euforie

Zrovna v té době ho oslovil kamarád z gymplu a představil mu Partners. „Pocházím z Karviné, kde v té době nebyla žádná pobočka ani kancelář a on mě vnukl myšlenku, že bych tu první mohl otevřít já.“ Pro tu myšlenku se nadchl, dal ve stávajícím zaměstnání výpověď a začal se naplno věnovat podnikání v Partners. V začátcích ho dost motivovala touha vybudovat něco vlastního. V Karviné otevřeli první kancelář, která byla velká asi pětkrát pět metrů, vešly se tam všehovšudy dva pracovní stoly. Za tři čtvrtě roku se jim podařilo otevřít klientské centrum. „Stálo to dost peněz a také provoz byl nákladný. Už nešlo čerpat jen z euforie. Začali jsme se více zaměřovat na nábor a naší vizí bylo otevřít něco dalšího.“

Rozšíření vize 

V průběhu let se objevily i komplikace, například když se rozpadl tým spolupracovníků. „Odešel i hlavní tahoun, který ještě předtím stihnul ve FiPu změnit čísla klientů, abychom se jim nemohli dovolat, a pak se je snažil přetáhnout.“ Začal přemýšlet nad dalším směřováním, zda má smysl pokračovat, nebo se pustit do jiného byznysu. V té době se zrovna rozjížděl projekt franšíz, který Zdeňka oslovil. Líbilo se mu, že se jedná o kamennou pobočku s vlastním zázemím, poskytujícím bankovní služby. „Na klienty to zkrátka dobře působí, že svou pobočku najdou na stejném místě i za rok nebo za pět let. Stejně tak to může být zajímavé pro ostatní poradce jako servisní místo.“ Proto klientské centrum přebudovali na franšízu a svou vizi rozšířili: obsadit i další města v okolí. Začali hledat potenciálního franšízanta pro Orlovou a další města. Když se objevila možnost převzít expresky UCB, Zdeněk Hromek opět zpozorněl.

Promyšlená strategie

Přišlo mu skvělé zahrnout do svého byznysu pobočky, které fungují už několik let, mají svou historii, klientský kmen. Věděl, jak je těžké začínat na zelené louce, a tohle byla možnost rozvíjet už zavedenou pobočku. Povedlo se mu s franšízovými partnery převzít několik expresek na severní Moravě a neustále hledá nové parťáky do franšízového byznysu. „Vždy mě bavily strategické hry, v nichž člověk zabíral nějaké území. Stejně tak jsem přistupoval i k obsazování severní Moravy,“ s úsměvem popisuje, z čeho vychází jeho strategie. Severní Moravu považuje za specifický region hlavně v tom, že tu lidé mají méně peněz a také nižší vzdělání. Právě kvůli tomu často nedokážou rozpoznat dobrou příležitost. Jeho aktivity se ovšem neomezují jen na tuto oblast a rozhlíží se po celé republice. Možné franšízanty začal hledat mezi bankéři. Připomíná, že úspěšných bankéřů, kterým je 55 a více, je jako šafránu, což přičítá stylu bank, které své zaměstnance „vyšťaví“ a vyhodí. A takoví pak mají velké problémy s dalším uplatněním. Pracovat s klientem už moc neumí a vést lidi už také ne. „Stává se to i mnoha úspěšným bankéřům, kteří do poslední chvíle věří, že zrovna jim se tento kariérní sešup vyhne.“ Je podle něj proto důležité je oslovovat v pravou chvíli a ukázat jim možnost, jak se kariérně posunout jinam, a že existuje možnost mít svou vlastní bankovní pobočku a vybudovat si ji.

Přítomen každý den

Zdeňkova pracovní náplň se v průběhu let hodně proměnila. Přesto se i dnes při rozjezdu nové pobočky snaží pomáhat třeba se sestavováním finančních plánů nebo s kalkulacemi. Důležité podle něj je být fyzicky přítomný a ochotný řešit každý detail. Je to sice časově náročné, ale když se po půl roce franšíza zaběhne do pravidelného týdenního systému, tak už je to pak o dost jednodušší. Každý jeho franšízový parťák je momentálně v jiné fázi. Individuálně se věnuje každé z nich a není to o tom, že přijede na kafe a za 20 minut jede pryč, ale pracuje s pobočkami na týdenní bázi.

Letos by chtěl získat dvě nové franšízy. V těch stávajících pak pevněji ukotvit nastavené systémy a prohlubovat znalosti a dovednosti pracovníků. Neustále hledá další zajímavé lidi, se kterými budou pobočky prosperovat. V dlouhodobějším horizontu by chtěl mít partnery v přibližně patnácti franšízách. Rodinu zatím nemá. Proto nyní hodně pracuje, aby jednou, až přijde, měl leccos odpracováno a měl více volného času. Zdá se, že toho má ještě hodně před sebou, ale je rozhodně na dobré cestě.