Žádné obavy z bublin

Pavel Kohout | 21. 12. 2015 | Vstoupit do diskuze

Nedávné zvýšení základní sazby americké centrální banky (Federálního rezervního systému) budí dotazy ohledně dopadů na investice. Do čeho se vyplatí investovat a do čeho ne?

Pevně úročené nástroje jsou momentálně neatraktivní a asi ještě dlouho budou. Centrální banky se snaží přesvědčit veřejnost, aby zapomněla na budoucnost, vybrala úspory a probendila je ve prospěch krátkodobé spotřeby — což má podle teorie roztočit kola ekonomiky a všichni se budeme mít dobře. To je také důvod, proč se centrální banky snaží pumpovat peníze do ekonomiky. Proto roste objem peněz v ekonomice.

Nabízí se myšlenka zapřáhnout centrální bankéře, aby pracovali ve váš prospěch. Lze investovat do nějakých nástrojů, jejichž cena roste díky činnosti centrálních bank?

Ano, je to možné. Ceny akcií a nemovitostí dlouhodobě rostou s tím, jak roste objem peněz v ekonomice. Čím vyšší peněžní inflace, tím vyšší ceny akcií. A vzhledem k nynější horečné aktivitě centrálních bank peněz bude stále přibývat. To je asi nejjednodušší a pozoruhodně robustní pravidlo, které se vyplatí sledovat. Víte, že objem dolarů v americké ekonomice vzrostl od pádu Lehman Brothers o více než polovinu?

Zůstaňme ještě chvíli u americké centrální banky, Federálního rezervního systému neboli Fedu. Fed bude pravděpodobně velice opatrný, než zvýší úrokové sazby na znatelně vyšší hladinu. Amerika netrpí inflací a Fed nechce, aby dolar posílil. Celková dluhová zátěž Ameriky tvoří ohromných 225 procent HDP (počítáme-li federální dluhy, dluhy nefinančních korporací a dluhy domácností.) Fed nebude toužit po tom, aby se dluhové břemeno Ameriky prodražilo až k bodu vážných platebních problémů federální vlády, korporátní sféry ani domácností. To vše hovoří ve prospěch pokračování měnové expanze a ta hovoří ve prospěch akcií a nemovitostí.

Pokud vám to přijde jako bublina, máte do jisté míry pravdu, ale zkušenosti s inflačními ekonomikami ukazují, že tuto bublinu lze nafukovat prakticky donekonečna. V Brazílii koncem 80. a začátkem 90. let (v období hyperinflace) byly akcie a nemovitosti rovněž nejlepší investicí. Vlastně jedinou investicí, která přinesla seriózní zisk. Nechci současné USA ani Evropu přirovnávat k Brazílii — hyperinflace zde rozhodně nehrozí — ale princip měnové inflace zůstává stejný.

Příklad. Na jaře 1992 akciový index Dow Jones kolísal kolem hodnoty 3300 bodů. Nárůst cen akcií od té doby odpovídá ročnímu zhodnocení o 7,1 procenta. Zdrojem akciových výnosů je inflace. Ve vyspělých ekonomikách, jakými jsou zejména USA anebo Německo, se objem peněz v ekonomice přibližně zdvojnásobí každých deset let. To odpovídá růstu kolem 7,2 procenta ročně. Tedy prakticky stejnému tempu, jakým statisticky dlouhodobě rostou ceny hlavních akciových indexů.

Lahůdkou svého druhu jsou ovšem inflační a hyperinflační ekonomiky, kde akcie jsou jedním z mála typů investic, který neztrácí svoji hodnotu. V Brazílii od konce roku 1987 do září 1994 hodnota akcií vzrostla více než 287329687 krát (není to překlep, opravdu, více než 287 milionkrát). Díky hyperinflaci investoři nejenže neprodělali, ale dosáhli velmi slušného reálného zhodnocení.

Čteme-li tedy o kvantitativním uvolňování, devizových intervencích a dalších podivných a donedávna nezvyklých operacích centrálních bank, má to jeden velmi praktický dopad: peníze jsou a budou. Peněz bude v ekonomice pouze přibývat, což dlouhodobě bude zvyšovat ceny investic, zejména akcií a nemovitostí. Doporučení pro vybudování vlastního penzijního systému je jednoznačné.

 

Akciový index MSCI Brazil v dolarovém vyjádření

 

Akciový index MSCI Brazil v domácí měně a ve srovnání s agregátem měnové zásoby M2

 

 

54

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: