Tři roky intervencí ČNB: Úspěch či prohra?

Pavel Kohout | 10. 10. 2016 | Vstoupit do diskuze

Uplynuly tři roky od začátku intervencí České národní banky proti tehdy sílícímu kursu koruny. Jak lze hodnotit tuto akci dnes? Z povrchního hlediska vypadá úspěšně: ekonomika se od té doby zotavila, rostou mzdy, klesá nezaměstnanost. Ale jen hloupý ekonom hodnotí věci takto naivním pohledem.

Skutečností zůstává, že hrubý národní důchod (Gross National Income, GNI) České republiky je nyní na úrovni necelých 40 procent Německa a asi o 5 procent nad Slovenskem v přepočtu na hlavu. Pokud se vám tato čísla líbí, pak vězte, že v roce 2012 jsme byli na 41,3 procentech německé úrovně a o 10 procent výše než Slovensko.

Relativně chudneme vůči Německu. Konvergence se mění v divergenci. Ztrácíme i náskok nad Slovenskem: dlouhý, masivní, historicky podmíněný náskok je z velké části pryč během několika let diletantského experimentování s korunou. Sebevětší míra sebechvály a samolibosti členů bankovní rady nemůže zastřít tento holý, čísly doložitelný fakt.

Intervence byly oficiálně motivovány snahou odvrátit hrozbu deflace, poklesu cen, která prý má být fatální zhoubou hospodářského růstu všude, kde se objeví. Tak to alespoň tvrdí špatně pochopená teorie z učebnic nevalné kvality, na kterých bohužel intelektuálně vyrostla většina centrálních bankéřů.

Ve skutečnosti je známo – pokud si dáte tu práci se zjišťováním dat, historických i současných – že neexistuje žádná použitelná korelace mezi inflací spotřebitelských cen a hospodářským růstem.

Zdroj: The Economist