Příběh Partners – 2. díl

Simona Mrázková | 11. 2. 2014 | Vstoupit do diskuze

Je zde opět Petr BORKOVEC, jeden ze zakladatelů společnosti Partners, a pokračuje se svým vyprávěním o pohádce zvané Partners. Na první část rozhovoru navazuje skrze téma expanze do Polska.

Petře, v prvním dílu minisérie jste se vyjadřoval k příběhu Partners v Čechách, myslíte ale, že je možné dosáhnout podobného úspěchu na polském trhu?                                             

Polsko je pět let za českou produktovou a distribuční revolucí. Můžeme si být jisti, že v Polsku nastane, a to s námi či bez nás.  Změny jsou spojeny s vývojem produktů, snižováním úrokových sazeb, ochranou a vyšší informovaností klienta. Tedy, ano, myslím si, že to možné je. Pokud dokážeme najít dostatek polských začínajících osobností se stejnými hodnotami, kteří budou chtít růst, pak porosteme společně a za deset let bychom měli v Polsku dosáhnout podobného výsledku jako v České republice. Vzhledem k velikosti země bychom měli být v Polsku navíc tři a půl krát větší než Partners v Česku. Je dobré si uvědomit, že naše firma, tedy lidé a tým, vznikají a rostou již od roku 2000 a během prvních pár let to šlo velmi pomalu. Už v tuto chvíli je Polsko dál, než byl náš český tým v roce 2004.

Jak vzniknul nápad založit Partners v Polsku?

Chtěli jsme expandovat, růst a od začátku jsme věděli, že naším cílem je vyvést náš obchodní model do dalších evropských zemí. Naše vize byla vždy větší, než je pouhá Česká republika. Krok do Polska nám dával smysl hlavně z hlediska efektivity investic. Ve středoevropském regionu pro počátek expanze do zahraničí se jevilo nejvhodnější Polsko. Maďarský, rakouský i slovinský trh je příliš malý na to, aby se jednorázové náklady i investovaná energie vyplatila. Nebylo by to ani dostatečně motivující. Na Německo jsme si v té době naopak ještě netroufli. Trhy v Rusku, na Ukrajině a v Rumunsku jsou zase příliš zaostalé a těžko by se nám tam prosazovaly naše hodnoty a kvalita. Polsko byla obrovská výzva i risk, ale čím více jsme zjišťovali jednotlivá fakta, tím více příležitostí jsme v příchodu do Polska viděli. Jednou z intencí vstupu na polský trh byl také vstup na burzu. A pak přišla Ingrid a její energie a nadšení, to náš vstup ještě uspíšilo.

Jak moc jste museli v Polsku investovat?

Dosud naše investice do zázemí, systému, splnění regulatorních podmínek a lidí činí asi 6 milionu zlotých. Samozřejmě vůbec nepočítáme cenu softwarového vybavení pro poradce a centrálu, cenu licencí a cenu hardwaru, který se používá pro podnikatelskou činnost v Polsku (servery, videokonference, skenery). Nepočítáme také zapojení lidí na centrálách v Brně či Praze, které je nezanedbatelné. Část back office pro Polsko sedí v Praze, call centrum pro Polsko je součástí brněnského call centra, analytické centrum v Brně a v Praze pracuje na polských materiálech a analýzách atd. Vybudovat profesionální zázemí je prostě drahá záležitost. Nechceme přece vybudovat mini firmičku bez reálných šancí a ambicí.

Vývoj Partners v Polsku se zatím jeví jako pomalý. Proč je tomu tak? Jak to můžeme změnit?

Jak jsem uvedl výše, je to právě naopak. Je pravda, že naše cíle a naděje byly výrazně vyšší, ale přílišný optimismus byl dán nezkušeností a přemotivovaností. Vystřízlivěli jsme a nyní víme, že je potřeba nepřestávat pracovat a postupně růst. S nastavením a prací, kterou odvádí Magda, Iza i Petra Sznapka jsem velmi spokojen. 

Na polském trhu je množství finančněporadenských společností. Jaká je zbraň Partners vůči konkurenci?

V Polsku skuteční poradci nejsou. Stále jsou to spíše prodejci drahých investičních životních pojistek jako spořicích a investičních produktů. Dá se hovořit také o hypotečních poradcích, kteří jsou dobří pouze v hypotékách, a o zástupcích pojišťoven rovněž neposkytujících komplexní poradenství. Vidím několik poolových systémů poskytující produkty bez ochoty nést odpovědnost a pracovat na službě pro klienty. Za zmínku stojí Open finance, která poskytuje zajímavé a profesionální služby, ale jež je součástí bankovního a korporativního zla. Je postavena na zaměstnancích a nikoliv na motivaci a svobodě podnikatelů. Sečteno, podtrženo, já tu konkurenci nevidím. Naší zbraní proti ostatním je schopnost náborovat, budovat, vychovávat a poskytovat podnikatelskou příležitost a reálnou kariéru a zároveň naše odhodlání poskytovat dlouhodobě kvalitní objektivní, nezávislou a hlavně komplexní službu. Máme know-how a zázemí pro budování i obchod. Dlouhodobým trumfem budou i produkty, jejichž škála a kvalita se bude zvyšovat s rostoucím objemem byznysu.

Můžete nám prozradit, jaký je plán pro rok 2014? Kde budou polští Partners za dvanáct měsíců?

Optimistická varianta rozpočtu Tomka Pustowky počítá s obratem 10 milionů zlotých a menším ziskem. Reálná varianta počítá s obratem 7,5 milionu zlotých a nulovým ziskem či menší ztrátou. Souhlasím s druhou variantou. Možnosti jsou mnohem větší, ale lidé na to zatím nejsou dostatečně připraveni.

Petře, podělte se s námi na závěr, co by měla polská centrála, ředitelé, manažeři a konzultanti podnikat, aby byl konsolidován růst?

Důležité je soustředit se na core byznys, jednoduchost a opakovatelnost. Méně řečí, politiky a slz a více aktivit, práce, odhodlání a obětování. Podnikatelský úspěch bolí a za dlouhodobý úspěch se musí vždy zaplatit cena. Jinak to nejde a platí to samozřejmě i pro podnikatele v Polsku. Příští rok to bude ještě bolet a hodně. Core byznysem myslím analýzu, doporučení, jednoduchý prodej a realizaci řešení, která obsahuje vše podstatné – zajištění, investice a úvěr. A nikoliv jen jeden produkt! Core byznysem mám na mysli neustálý aktivní nábor vycházející z osobních kontaktů a doporučení a následně tvrdou selekci a výběr na přijímacím pohovoru, v trainee akademii a v úvodních měsících. Nepodceňujme ani zapracování nováčka, a to opět z obou pohledů – dostat je do výkonu, úspěchu a peněz i podbudovat je, nastavit na podnikání a nastartovat jejich kariéru a byznys.

Děkuji a přeji mnoho úspěchů.