„Plné peníze“ — zajímavá, leč pomýlená iniciativa

Pavel Kohout | 29. 2. 2016 | Vstoupit do diskuze

Kdo má „tvořit peníze“? Exkluzivně vám přinášíme rozhovor s Pavlem Kohoutem na téma švýcarské inciativy Vollgeld Initiative, která bojuje zato, aby schopnost vytvářet nové peníze „zůstala“ centrální bance.

Co si myslíte o snahách v některých zemích (například Švýcarsko — Vollgeld Initiative), aby komerční banky přišly o svou schopnost vytvářet nové peníze a tato „schopnost zůstala“ centrální bance? Je na této myšlence něco špatně? Pokud ano, co?
Tato iniciativa je spíše odrazem romantické zjednodušené představy, že za sérii finančních krizí mohou zlí lakotní bankéři, kterým je třeba přistřihnout křídla. Ve skutečnosti však, kdyby někdo chtěl uvést představu plného krytí úvěrů vklady do praxe, následovalo by úplné zhroucení systému.

Proč? Kterákoli banka dnes funguje tak, že vklady klientů tvoří jen část jejích finančních zdrojů. Ve vyspělých zemích je obvyklé, že to může být i menší část. Například u britské banky Barclays je to jen třetina celkové bilanční sumy. Zbytek tvoří dluhopisy, jiné cenné papíry včetně derivátů a závazky vůči jiným bankám.

Co by se stalo po zavedení předpisu o plném krytí? Banky by musely během nějaké lhůty — například během deseti let — snižovat objem aktiv, a to velmi podstatně. Pro banky jako Barclays by to by znamenalo snižování objemu úvěrů, což by byl ekvivalent krize Lehman Brothers nebo Velké deprese 30. let, s tím rozdílem, že by to bylo vážnější a na konci by nečekalo oživení, ale deprese bez konce.

Dokážete si takovou situaci představit v Česku? Proč ano/ne?
České bankovnictví se kupodivu hodně blíží ideálům plně krytých bank. Většinu svých kapitálových potřeb banky kryjí z klientských vkladů, Česká spořitelna například ze 73 procent. Fio banka dokonce z 95 procent, což již v praxi odpovídá ideálu. Ale pozor, netvrdil bych, že Fio banka je lepší než Česká spořitelna: je jen mnohem menší a má mnohem méně rozvinutý úvěrový byznys.

Argumentem zastánců těchto snah je, že vznik nových peněz je jedním z motorů růstu inflace, a proto by neměl být tento nástroj v soukromých rukou. Neřešil by proto takový krok problémy dnešních centrálních bank, včetně ČNB?
V tomto bodě nesouhlasím dvojnásobně. V první řadě, poměr krytí finančních zdrojů bank klientskými vklady nemá žádnou souvislost s inflací, jak lze zjistit prostým nahlédnutím do statistik.

Za druhé, dominantním inflačním faktorem během posledních sto let ve všech zemích, vyspělých i méně vyspělých, byly peníze v rukou státu. Švýcarsko, ačkoli má nejrozvinutější bankovnictví vyjádřeno v bilanční sumě bank vzhledem k HDP, však mělo inflaci nejnižší, protože jeho centrální banka byla na státu historicky nejméně závislá. Dokonce je dodnes částečně soukromě vlastněná na rozdíl od všech ostatních centrálních bank na světě. (Americký Fed je rovněž státní institucí, ačkoli moderní legendy tvrdí něco jiného.)

Pokud by tedy nějaké hnutí skutečně hodlalo bojovat proti inflaci, mělo by spíše propagovat privatizaci centrálních bank.