Konec levných slibů

Pavel Kohout | 19. 9. 2016 | Vstoupit do diskuze

Odborářský vůdce Josef Středula vede kampaň za vyšší mzdy. Konec levné práce, konec levných učitelů, lékařů, skladníků, řekněte si všichni sebevědomě o vyšší odměnu. Všichni nejméně o pět procent. Raději o patnáct. Jaký to dává ekonomický smysl?

Z pohledu ekonoma jsou vyšší mzdy báječná věc. Lidé mají více peněz, mohou více spotřebovávat i investovat. Spotřeba táhne tržby a zisky podniků. Jejich akcie rostou, což povzbuzuje chuť k novým investicím. Soukromá spotřeba a investice mají za následek vyšší daňové inkaso. Stát má také peníze, takže může zvyšovat vládní výdaje a veřejně investovat. Inflace? Ano, mohla by být teoreticky problém, ale v posledních letech jsme v praxi spíše čelili deflaci. Tedy bez obav vzhůru k vyšším platům!

Zrcadlový obraz vyšších mezd

Je na této logice něco vadného? Ne, kdepak. Ale podívejme se na věc z jiného úhlu: Lidé mají větší mzdy, což znamená vyšší náklady pro zaměstnavatele. Vyšší osobní náklady nutí firmy nahrazovat práci buď automatizací anebo přesunem výroby do jiných, levnějších zemí. Zaměstnanci, kteří stále ještě mají práci, mají, pravda, slušné mzdy. Rostoucí počet nezaměstnaných ovšem způsobuje ochabnutí soukromé spotřeby, investic a konečně i příjmů státního rozpočtu. Stát je nucen uchýlit se k nepopulární úsporné politice… Příběh je vlastně zrcadlově obráceným obrazem předchozího scénáře.

Příjem pro jednoho, náklad pro jiného

Oba tyto úhly pohledy mají svoji platnost. Mzda je příjem pro jednoho, náklad pro jiného. Ekonomika s nedostatečně vysokými mzdami by byla chudá, ale netrpěla by nezaměstnaností, neboť poptávka po pracovní síle by převažovala nad nabídkou. Ekonomika s příliš vysokými mzdami by sice byla bohatá (alespoň zdánlivě), ale trpěla by nezaměstnaností.

Čtenář snadno nahlédne, že vysoké mzdy a vysoká nezaměstnanost jsou charakteristiky typické pro řadu západních zemí: Francie, Belgie, Itálie, atd. Ale to není náš případ. Současná česká nezaměstnanost a pracovní trh poukazují spíše na nízké mzdy, které jen čekají na náležité zvýšení.

Mají tedy odboráři v čele s Josefem Středulou pravdu? Do jisté míry ano. Je tu jen jedno „ale“. Všichni — odboráři, ekonomové, vláda, dokonce i finanční poradci — by si přáli, abychom měli ekonomiku jako v Německu, ve Švýcarsku nebo v Americe. Vysoké platy a zároveň nízkou nezaměstnanost. Nejlepší z obou světů. Jak na to?

Příčina je v kapitálu

Vzniká otázka, proč Česko má nižší mzdy než Německo. V kvalitě a fyzické produktivitě pracovní síly to není. Skutečná příčina je v kapitálu. Němci jej vlastní hodně, Češi zdaleka ne tolik. Rozdíl je patrný i mezi západním a východním Německem. Mzdy v nových spolkových zemích dosahují jen asi dvou třetin západoněmecké úrovně: 25 let po znovusjednocení. Ani dotace v šokujícím celkovém objemu 1700 miliard euro nedokázaly srovnat příjmy (jde o odhad za prvních dvacet let, přičemž dotace do nových spolkových zemí stále plynou tempem 70-80 miliard euro ročně.)

Kdo vlastní kapitál, inkasuje dividendy a utrácí je, převážně v místě svého bydliště. Vyšší úroveň spotřeby a investic, která existuje díky přítomnosti kapitalistů, táhne vzhůru i příjmy zaměstnanců, přesně podle scénáře číslo jedna. Proto je západní část Německa bohatší než východní, proto jsou západní země obecně bohatší než východní, ačkoli obyvatelé Západu nejsou chytřejší a zpravidla ani vzdělanější než Východoevropané.

Kdo je pánem, inkasuje zisk

Americká obchodní komora v Praze publikovala zprávu, podle níž český hrubý národní důchod (HND) představuje jen asi 86 procent hrubého domácího produktu (HDP). Národní důchod odpovídá příjmům v dané ekonomice. Nezahrnuje dividendy, které jsou na území Česka sice vydělané, ale vyplácené zahraničním akcionářům. Česko je bohužel subdodavatelskou ekonomikou, která funguje na základě tenoučkých ziskových marží. Dokonce i nejkvalifikovanější práce jsou proto v Česku placeny bídně.

Příklad. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd se chlubí, že v roce 2016 získá zhruba tři miliardy korun za patenty profesora Antonína Holého. Hezká sumička, tři miliardy, což? Ale americká firma Gilead Sciences, která vyrábí léky na základě Holého patentů, za ně v roce 2015 utržila 7,7 miliardy. Dolarů.

Tak to chodí: bohatne se z kapitálu. Nikoli z dotací. A dokud nebude existovat početná, silná a prosperující vrstva českých kapitalistů, nebudou ani mzdy českých zaměstnanců nijak zázračné.

 Akcie Gilead Sciences Inc.

90 násobný růst ceny akcie během období září 1996 až září 2016!