Ekonomické důsledky Donalda Trumpa

Pavel Kohout | 14. 11. 2016 | Vstoupit do diskuze

Ekonom Justin Wolfers má dobrý důvod cítit se trapně. Pár týdnů před volbami publikoval vědecky se tvářící práci na téma „jak strašný a drtivý dopad bude mít případné Trumpovo vítězství pro akciové trhy.“ Wolfersův ekonomický model vycházel z vývoje cen akcií během prezidentských debat a z pravděpodobnosti výsledků voleb podle sázkové kanceláře Betfair. Jaká je skutečnost?

„Podle našich odhadů trh věří, že Trumpovo vítězství by snížilo hodnotu akciového indexu S&P 500 a hodnotu britských a asijských akciových trhů o 10 až 15 procent, cena ropy by poklesla o čtyři dolary, mexické peso by ztratilo 25 procent a budoucí volatilita akciových trhů by výrazně vzrostla,“ píše Wolfers.

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Investice nejsou politika

Skutečnost? Americké a asijské akcie posílily, britské mírně poklesly v rámci normální kolísavosti. Ceny ropy poklesla o dolar, v rámci běžných výkyvů, pouze pokles mexického pesa o 12 procent se řádově blíží Wolfersovým prognózám.

Jinými slovy, zde vidíme názorně důvod, proč málokterý profesor ekonomie je bohatý a proč bychom neměli míchat investiční rozhodnutí s osobními politickými preferencemi.

Politika je jedna věc. Investice jsou věc úplně jiná. Akademická ekonomie je pak ještě úplně jiný, samostatný svět, který se často obejde bez toho skutečného. Investiční profesionál se nerozhoduje podle toho, jestli v zemi právě vládne někdo, kdo je mu sympatický nebo naopak. Málokdy potřebuje velké teorie. Investiční profesionál pracuje s fakty.

Velký americký trh

Mezi tato fakta patří zjištění, že Spojené státy americké patří dlouhodobě mezi nejstabilnější a zároveň nejvýnosnější akciové trhy na světě. Amerika přežila 91% sazbu daní z příjmů za války a dlouho po válce. Přežila pokus o zavedení plánovitého socialistického hospodářství ve 30. letech, o čemž se dnes již málo ví: pokus prezidenta Roosevelta o zavedení socialismu byl příkře ukončen Nejvyšším soudem. Díky robustnosti svého politického systému, který pečlivě vyvažuje moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, se USA vyhnuly extrémním ideologiím, které bujely a bují v tolika evropských zemích (ne, nemám na mysli jen střední a východní Evropu).

Amerika rozhodně není dokonalá, ale pokud uvažujete, kde investovat, stěží najdete lepší místo na této zeměkouli. Americký akciový trh je největší na světě, má dlouhou a dobře dokumentovanou historii a v první řadě je nejlépe diverzifikovaný. Na amerických burzách se obchodují tisíce akcií z nejrůznějších odvětví, od vyspělých technologií až po pohřební služby. Zároveň neexistuje žádná jednotlivá dominantní firma, která by udávala směr, podobně jako v Česku ČEZ, ve Finsku Nokia, ve Švýcarsku Novartis a Nestlé, v Nizozemsku Royal Dutch Shell nebo v Německu Bayer a Volkswagen.

O jablko se nehraje

Největší americká firma, kterou je momentálně Apple Inc, má v indexu váhu zhruba 3,2 procenta. I kdyby Apple udělal nějaký fatální omyl, nebude to mít devastující dopad na americkou ekonomiku a na americké akciové indexy. Když propukl skandál kolem emisí automobilky Volkswagen, německý akciový index to od té doby (od 20. září 2015) pociťuje jako kouli na noze. Čím větší závislost na jedné velké firmě nebo na malém počtu velkých firem, tím je trh rizikovější. (To je také důvod, proč jsme ve společnosti Robot Asset Management SICAV zvolili USA jako naše investiční teritorium. Nikoli EU, nikoli Rusko, nikoli Čínu, ale Ameriku.)

(Ne)svobodný mezinárodní trh

Ale zpět k Trumpovi. Nově zvolený prezident prosazuje nižší daně a méně těžkou ruku státu, pokud jde o regulaci podnikání. To je jedině dobře. Většina ekonomů ovšem zelená nebo rudne v obličeji, když slyší o Trumpových výhrůžkách ohledně obchodu s Čínou. Svobodný mezinárodní obchod je považován za základ prosperity a mnozí vyhrožují světovou krizí, bude-li omezen.

Ale co je svobodného na tom, že čínská vláda plánovitě dotuje svá exportní odvětví? Čínský ocelářský průmysl je například několikanásobně předimenzovaný v důsledku státních zásahů; vláda se nyní snaží uplatnit přebytky výroby na mezinárodním trhu. Oceláři v Evropě a v Americe jsou likvidováni, nikoli ovšem svobodným obchodem, ale důsledky rozhodnutí komunistických plánovačů v Pekingu. Peking se přitom vehementně snaží, aby Čína byla oficiálně uznána za tržní ekonomiku. Tím by padla poslední omezení a svět by musel snášet důsledky rozhodnutí čínských komunistů v plném rozsahu.

Znovu opakuji: svobodný mezinárodní obchod je jednoznačně dobrá věc, ale mezinárodní obchod deformovaný rozhodnutími čínského politbyra již není svobodný. Je to, jako když máte továrnu, a v sousedním městě postaví stejnou, ovšem bohatě dotovanou. V důsledku rozhodnutí cizích úředníků nebo politiků ztratíte schopnost cenově konkurovat. Nebude to volná a rovná soutěž, nebude to svobodný obchod. Vaše továrna bude zničena nikoli trhem, ale politickým rozhodnutím.

Trump a hladový čínský trh

Trump je jediný západní státník, který snad bude schopen se postavit čínskému nátlaku. Z povrchního hlediska jeho postoj vypadá antiliberálně, ale to je skutečně jen povrchní pohled lidí, kteří nikdy nepodnikali a kteří neumějí dotahovat myšlenky do důsledků. Amerika by se nyní měla postavit tvrdě a bez kompromisů k problému deformace trhu čínskými dotacemi a státními zásahy, k tématu systematického vykrádání západního intelektuálního vlastnictví, atd. V konečném důsledku by to prospělo i Číně samotné, neboť čínský růstový model ve své současné podobě – dotovaný export a dotovaná úvěrová expanze – není zdravý a dlouhodobě udržitelný.

Trump může vystupovat z pozice síly, neboť v případě úplného kolapsu americko-čínského obchodu by sice USA nesly určité ztráty (Amerika vyváží do Číny 0,66 % svého HDP), ale čínská ekonomika, která exportuje do USA 4,5 procenta svého HDP, by se zhroutila během týdnů. Mimochodem, zapomeňme na mýtus, že bez Číny by se americká vláda finančně zhroutila, protože Čína je hlavním věřitelem Ameriky. Čína vlastní všeho všudy jen 6,1 procenta amerického federálního dluhu, přičemž tento poměr postupně klesá.

Kalifornské daňové peklo

Amerika by samozřejmě přežila i vládu Hillary Clintonové a stále by zůstala atraktivní investiční lokalitou. Kde fungují dobré zákony, stabilní podnikatelské prostředí a instituce, tam se podnikům daří, i když jde o taková socialistická daňová pekla jako Švédsko nebo Kalifornie. Největší stát americké federace, jehož voličstvo je zarputile levicové, balancoval po několik let na pokraji krize řeckého typu, neboť kalifornský státní rozpočet je závislý na velmi progresivních daních z příjmu. Kalifornie dokonce musela vytisknout dlužní úpisy fungující dočasně jako náhradní měna, což Řecku nebylo povoleno Evropskou unií. Přesto Kalifornie zůstává domovem mnoha významných světových korporací a miliardářů.

I když Clintonová měla velkou podporu mezi manažery velkých korporací a mezi boháči, pro investory je dobré, že zvítězil kandidát, který slíbil snížení, nikoli zvýšení daní. Investoři v akciových fondech, včetně fondu Quant společnosti Robot Asset Management SICAV, mohou být spokojeni. Profesor Justin Wolfers možná méně, ale to je jeho problém.

38

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: