Chudoba a chemie

Pavel Kohout | 19. 10. 2015 | Vstoupit do diskuze

Nedávno jsem dostal otázku v souvislosti s poslední Nobelovou cenou za ekonomii. Otázka zněla takto:
Mezinárodní studie varují, že se sociální nůžky mezi lidmi na této planetě neustále rozevírají. Mělo by se proti tomuto jevu nějak bojovat, a pokud ano, tak jakým způsobem? Kdy je podle vás příjmová nerovnost nebezpečná a kdy naopak žádný problém nepředstavuje? A je podle vás dnešní boj proti chudobě efektivní?

Vřele souhlasím s názorem čerstvého laureáta Nobelovy ceny za ekonomii, profesora Anguse Deatona. Podle něho nelze tvrdit, že vyšší nerovnost je automaticky dobrá a absolutní rovnost ideální. „Nerovnost je vedlejším produktem úspěchu a rozhodněte nechcete uškrtit úspěch,“ říká Deaton.

Tento názor je podpořen i faktem, že mnoho zemí zaznamenalo pokles nerovnosti v dobách, kdy se jim ekonomicky nedařilo. Vynecháme-li bývalé socialistické země, Kubu a Severní Koreu, nejnižší míru nerovnosti zaznamenávala například Velká Británie v 70. letech, kdy se jí ekonomicky dařilo zdaleka nejhůře v novodobé historii. Totéž platí pro Argentinu: pokles ekonomické výkonnosti v poválečném období byl doprovázen výrazným „zlepšením“ nerovnosti, neboť boháči a vyšší střední vrstvy valem chudli. Nakonec ovšem zchudli všichni.

Nicméně problém nerovnosti má ještě jiné rozměry než přerozdělování, daně a sociální dávky. V mnoha zemích na světě je hlavní příčinou chudoby špatná výživa. Nemyslím nedostatek bílkovin nebo živin obecně. Jde o stopové prvky.

Například nedostatek jódu a železa poškozuje inteligenci rozsáhlých populací nebo i celých národů. Existují rozsáhlé vědecké studie, které klíčový vliv těchto prvků na vývoj mozku potvrzují teoreticky i empiricky. Ale jsou i méně známé problémy. Slyšeli jste někdy o chronické otravě fluorem? Vsadil bych se, že nikoli.

V našich končinách je fluoru spíše nedostatek a v zájmu zdravé zubní skloviny se přidává do zubních past. V některých amerických městech se přidával i do pitné vody. Již se nepřidává: zjistilo se, že může mít velmi neblahé vedlejší účinky.

Těmito vedlejšími účinky se má na mysli chronická otrava fluorem v pitné vodě. Způsobuje poruchy nervového systému a masový pokles IQ populací rozsáhlých geografických oblastí, včetně severní Afriky a Středního východu. Způsobuje tudíž i války a chudobu, neboť toto vše je funkce nižšího IQ. Podíváme-li se na mapu světa, zjistíme, že otrava fluorem je běžná v problémových zemích a oblastech. Například v severní Africe a na Blízkém Východě. Nejhorší je v tomto směru situace v pásmu Gazy. (Vzniká hypotéza, že mimořádná tvrdohlavost obyvatel tohoto kusu země souvisí s chronickou otravou fluorem, ale patrně to nebude jediný faktor.)

Otrava fluorem se vyskytuje i v Austrálii a v Číně, ale naštěstí pro tyto země jen v určitých lokalitách. Byly to právě čínské studie z 90. let a z nedávné doby, které poukázaly na nižší IQ u školních dětí z oblastí postižených chronickou fluorózou. Podobné studie z Íránu tuto souvislost potvrdily. Nejde jen o děti: studie z oblastí, které jsou průmyslově znečištěny, potvrdily, že IQ může v důsledku této otravy klesat i u dospělých osob.

 

Máme nadbytek spasitelů tohoto nešťastného světa, ale málokdo z nich si povšiml, že stovky milionů lidí trpí v důsledku nedostatku nebo přebytku významných stopových prvků. Je to smutné tím spíše, že o problému se ví již nějaký ten pátek.

32

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Open seminář Bořivoje Beránka

Máte zájem o seminář: