Bankrot Řecka – pravděpodobný scénář

Pavel Kohout | 25. 6. 2015 | Vstoupit do diskuze

Podle nejnovějších zpráv z pondělí 22. června se zdá, že EU na poslední chvíli „vyměkne“ a pošle Řecku další miliardy. Ty odložení akutní problém o pár dalších měsíců nebo možná let.

Jak by ale vypadal bankrot Řecka, kdyby k němu mělo dojít ještě tento měsíc? Co by se pravděpodobně stalo a jaké důsledky by to mělo? Předpokládejme, že by nedošlo k dohodě. Zde je, co by nejspíše následovalo.

Bankovní krize posledních dní

• V nejbližších dnech (počínaje pondělím 22. června) vypuká v Řecku bankovní panika. Lidé se snaží vybrat maximum vkladů z bank, což pochopitelně žádná, ani zdravá banka nemůže přežít bez pomoci.
• Řecké banky byly doposud závislé na pomoci ze strany Evropské centrální banky, která jim půjčovala v rámci programu ELA (Emergency Liquidity Assistance). Tento program je plně v pravomoci ECB a Evropská komise ani Světová banka do něho nemohou zasahovat.
• Jelikož je povinností ECB pečovat o stabilitu eurozóny, je pravděpodobné, že program ELA bude pokračovat podle potřeb. Teoreticky lze dosáhnout odvrácení následků bankovního runu, které by za jiných okolností byly ničivé. V lepším případě tedy panika během několika dní pomine, když se ukáže, že řecké bankomaty a pobočky jsou dostatečně zásobeny bankovkami.
• V horším případě bude následovat cosi na způsob Argentiny v roce 2000 anebo Islandu v roce 2008: prázdné bankomaty, nefungující platební styk, těžká hospodářská krize s rychlým průběhem. Budoucnost bude záviset na postoji politiků. (Island to zvládl, Argentina nikoli).

Islandský a argentinský scénář

• Islandský scénář zahrnoval odmítnutí závazků, které vyplývaly z povinného pojištění vkladů zahraničních klientů islandských bank, které zkrachovaly. Šlo tedy o částečnou platební neschopnost. Islandská ekonomika se po odmítnutí tohoto dluhu rychle zotavila.
• Málo se zdůrazňuje, že toto zotavení nastalo na úkor Británie a Německa, jejichž vlády uhradily svým občanům škody způsobené ztrátou jejich vkladů v islandských bankách. Island tedy profitoval z toho, že neplnil své povinnosti (ale vzhledem k jeho miniaturním rozměrům mu to prošlo bez následných sankcí a bez velké publicity).
• Argentinský scénář byl mnohem horší. Vláda této země rovněž nezaplatila, co měla, ale tuto výhodu prohospodařila v důsledku série katastrofálních hospodářských politik, které tuto zemi ničí od roku 2000 až doposud. Levicový populismus je jejich společným jmenovatelem.
• Jaký vývoj je pravděpodobnější v Řecku, zkuste odhadnout sami.

Co bude obnášet platební neschopnost státu

• V případě, že se podaří odvrátit bankovní krizi, je tu termín 30. června, kdy je třeba zaplatit velkou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Riziko, že stát nebude mít peníze, je velmi vysoké. Co bude následovat?
• MMF pravděpodobně obratem vyhlásí oficiální platební neschopnost Řecka, což se okamžitě promítne do ratingu této země. (Teoreticky to MMF může udělat až po třicetidenní lhůtě, ale vztahy mezi řeckou vládou a MMF jsou špatné a MMF možná nebude cítit chuť udělat vládě tuto laskavost.)
• Řecká vláda bude nucena vyjít s penězi, které se jí podaří vybrat na daních a hospodařit s vyrovnaným rozpočtem (zajisté strašný úděl).
• Majitelé řeckých dluhopisů (což jsou především MMF a ECB) budou muset vytvořit opravné položky ve svých účetních bilancích, aby zohlednily pokles hodnoty těchto dluhopisů. Na rozdíl od roku 2012 však nyní již nehrozí systémová bankovní krize v rámci EU. Žádná rozumná banka nebo pojišťovna snad již řecké dluhopisy nemá.

Rozpad eurozóny (který nebude)

• Opustí Řecko eurozónu? Pro odpověď na tuto velmi častou otázku si budeme muset počkat. Platební neschopnost státu totiž nikterak neznamená nutnost nebo dokonce povinnost opustit euro.
• Není možné vyloučit Řecko z eurozóny, nejsou na to paragrafy v evropském právu. Samotné Řecko vystoupit nechce, vládní strana Syriza to ani nemá ve svém programu.
• Čistě teoreticky by vláda mohla 1. července uzavřít hranice, zavřít banky a přes noc zásobit zemi čerstvě natištěnými novými drachmami, které byly pro tento účel již dříve tajně vytištěny kdesi v Latinské Americe. Tento dramatický scénář je však nepravděpodobný: Řekové si přejí zůstat v eurozóně.
• Navíc, čistě pragmaticky, Řekové nebudou chtít zkazit letní turistickou sezonu hned na začátku. I kdyby náhodou změnili názor a chtěli zavést vlastní měnu (k čemuž je nic a nikdo nenutí), pravděpodobně by to udělali později.

Důsledky řecké krize

• V konečném důsledku se může stát překvapivě málo: Řecko přestane obsluhovat svůj dluh, vyslouží si za to rating SD (Selective Default), mezinárodní instituce zanesou do svých účtů přecenění řeckých cenných papírů, banky budou fungovat díky nouzovému mechanismu ELA a řeckému státnímu rozpočtu se uleví díky odmítnutí části dluhu. Euro se nerozpadne.
• Pokud nebudou následovat odvetná opatření ze strany EU (ale je otázka, na jakém právním základu by bylo možné je postavit), řecká ekonomika by se mohla dostat z nejhoršího a bankrot by mohl zemi pomoci.
• Anebo se může stát, že ELA nebude stačit, případně ECB vypoví tuto pomoc, na niž Řecko nemá právní nárok, EU provede trestná opatření (těžko říci jaká, ale nelze vyloučit různé možnosti) a řecká ekonomika se zhroutí.
• Hrozí v tomto případě nákaza do jiných zemí? Ne, neboť dluhopisy jiných rizikových zemí (Španělsko, Itálie, Portugalsko) mohou být snadno podpořeny v rámci intervencí prováděných Evropskou centrální bankou. Kromě toho chybí jiné převodové mechanismy, které by krizi mohly rozšířit po Evropě.
• Akciové trhy pravděpodobně zažijí otřes. Až si ale spekulanti uvědomí, že se nic zvláštního nestalo, ceny akcií na světových trzích zase porostou. (U řeckých akcií bych si tak jistý nebyl.)

ZÁVĚR

Ať už se stane cokoli, eurozóna se nerozpadne, rozšíření řecké krize po Evropě nebude následovat, nenastane žádný konec finančního světa, který reálně hrozil po krachu Lehman Brothers.