Jednorázové investice. Proč se jich lidé bojí?

Martin Tománek | 15. 4. 2019 | Vstoupit do diskuze

Představte si, že jste právě prodali svou firmu a inkasovali značnou sumu peněz. Jste už dávno dospělý a zároveň vyspělý člověk, proto o investici přemýšlíte a máte jasný cíl – udržet kupní sílu svého právě nabytého finančního majetku.

Chcete držet krok s inflací, která aktuálně dosahuje téměř tří procent a podobný vývoj očekáváte i v budoucnu. Netušíte sice, jak se průměrná míra inflace na delším horizontu vyvine, ovšem tři procenta ročně vám přijdou jako velice dobrý odhad.

Po týdnu úvah svůj cíl změníte. Chcete dosáhnout nadinflačního výnosu. Jste přesvědčeni o tom, že váš majetek musí v průběhu času růst, a to nejen v nominálním (bez zohlednění inflace), ale také v reálném vyjádření.

Máte peníze, máte definovaný cíl a máte…strach. Obáváte se, že zainvestujete zrovna před výrazným tržním poklesem. Vždyť to přeci není tak dávno, co svět „slavil“ desáté výročí od vypuknutí tzv. Velké recese. Tehdy, v roce 2008, klesly světové akcie o čtyřicet procent. Během jediného roku. A přestože víte, že takto velké poklesy jsou velice vzácné, nemůžete si pomoct.

Potom vás napadne jednoduché řešení – uděláte z jednorázové investice pravidelnou. Díky tomu snížíte riziko špatného načasování na minimum. Sláva. Teď už se jen rozhodnout, po jakou dobu budete měsíční investici do vámi zvolených investičních nástrojů posílat. Rok, dva roky, či pět?

Ne tak rychle
Možná jste si všimli, že lidský mozek je stroj na rychlé závěry. Například jako v tomto případě: pravidelná investice je všelék, dokáže eliminovat riziko špatného načasování. Ne vždy je ale rychlý úsudek správný.

Pokud se totiž na celou problematiku podíváte z hlediska statistiky, dostanete jiný obrázek. Studie Vanguard z roku 2012 pracovala s typickým vyváženým portfoliem: 60 % akcie, 40 % dluhopisy, a pozorovala výkonnost jednorázové a pravidelné investice na dlouhém horizontu 1926 až 2011. Studie definovala desetiletá období, na kterých vždy porovnávala výkonnost jednorázové a pravidelné investice. Pravidelnou investici přitom brala jako investici po dobu 12 měsíců.

Jednorázovky vyšly lépe
Autoři studie dospěli k závěru, že ve zhruba 66 % desetiletých období bylo lepší investovat jednorázově než pravidelně. Jinými slovy, ve dvou třetinách desetiletek přinesla jednorázová investice vyšší výnos než investice pravidelná.

Tento závěr není nijak překvapivý. Akciový trh má dlouhodobý rostoucí trend, pokud pomineme Japonsko jako specifický případ. Akcie tedy častěji rostou, než klesají. Statistický pohled tak mluví jednoznačně ve prospěch jednorázové investice. Za povšimnutí stojí i fakt, že značný dopad má délka pravidelné investice. Studie uvádí, že delší pravidelná investice, konkrétně po dobu 36 měsíců, byla oproti jednorázové investici méně výkonná v celých 90 % případů.

Když pravidelná investice zrovna „funguje“
Před chvíli jsme si ukázali, že jednorázová investice vede oproti pravidelné ve většině případů k vyššímu dosaženému výnosu. Na druhé straně se historicky objevilo několik období, kdy se pravidelná investice skutečně vyplatila. Stačí se vrátit do roku 2008. Pokud jste jednorázově zainvestovali pár měsíců před krachem investiční banky Lehman Brothers, dočkali jste se brzy příšerných ztrát. Ovšem byly to jen dočasné ztráty. Trh se na jaře roku 2009 nadechl k výraznému růstu. Přesto mnoho investorů ztratilo nervy a z dočasné papírové ztráty udělalo ztrátu reálnou. Každopádně lze říct, že pravidelná investice byla v roce 2008 mnohem lepší než investice jednorázová.

Zmatkování neprosívá ani pravidelkám
Má to ale jeden háček. Ve zmíněném krizovém roce 2008 jsem byl osobně svědkem toho, jak mnozí investoři své pravidelné investice pozastavili. Zrovna v době, kdy měla pravidelná investice „zlaté časy“, toho mnozí investoři nebyli schopní využít. Jejich zdůvodnění by se dalo vyjádřit asi takto: „Přece nebudu posílat peníze do černé díry, vždyť se celý finanční systém hroutí. Počkám, až se situace uklidní.“

A právě tady je problém. Je velice těžké pokračovat v posílání pravidelné investice, když je svět kolem vás v plamenech. Když jsou média plná černých titulků a veškerou pozornost na sebe strhávají různí proroci totální zkázy. Za takové situace mnozí investoři v letech 2008 a 2009 čekali, až se bouře přežene. Bohužel v době, kdy se globální ekonomika skutečně stabilizovala, byly ceny akcií už dávno mnohem výše.

K čemu jsme dospěli
Pravidelná investice není žádný univerzální recept na úspěch. Investor díky pravidelné investici nikdy nezainvestuje celý svůj finanční majetek „na vrcholu“. A tato „jistota“ bývá ve většině případů zaplacena v podobě nižších dosažených výnosů.

Pokud máte milion a máte strach ze špatného načasování, je obecně lepší investici rozložit v kratším než delším čase. Zopakujme si závěry ze studie Vanguard. Zatímco pravidelná investice po dobu 12 měsíců byla oproti jednorázové horší v 66 % desetiletých období, pravidelná investice po dobu 36 měsíců byla podvýkonná hned v 90 % období.

Východisko i pro konzervativce
Pokud tedy máte jednorázovou částku, tak ji zainvestujte opravdu jednorázově. Pokud se bojíte špatného načasování, můžete zvolit opatrnější (defenzivní) přístup. V praxi to znamená, že jste se např. po konzultaci s investičním poradcem rozhodli, že dlouhodobě chcete držet portfolio tvořené ze 60 % akcií a 40 % dluhopisů. Vzhledem k tomu, že máte obavu ze špatného načasování své investice, zainvestujete okamžitě do akcií například jen 40 % svého portfolia. Zbývajících 20 % buď dočasně přidáte do dluhopisové složky portfolia, nebo je budete držet na bankovním účtu jako „suchý střelný prach“. Tyto finanční prostředky budete mít připravené k doinvestování do akciových fondů, kdykoli se na trhu objeví zajímavé příležitosti – jiný výraz pro „ošklivý pokles“.  

Možná jste teď trochu naštvaní a říkáte si, že článek nedává žádnou jasnou odpověď. Jenže lidé jsou zkrátka různí – vždy budou existovat investoři preferující pravidelnou investici. Pro tyto investory je mnohem důležitější riziko špatného načasování než riziko dosažení nižšího výnosu. Univerzální řešení typu „jedna velikost padne všem“ neexistuje. Pokud ale ponecháme emoce a rozdílný charakter investorů stranou, faktem zůstává, že ve většině případů jednorázová investice tu pravidelnou z hlediska dosaženého výnosu válcuje.