Amerika: Hra a skutečnost

Pavel Kohout | 31. 10. 2016 | Vstoupit do diskuze

Všichni sledujeme vývoj kolem americké předvolební kampaně. Ale jak vlastně funguje americká ekonomika a jak ji lze modelovat?

Během posledního roku jsem se zabýval vývojem ekonomického modelu USA. Model má nyní podobu počítačové hry, což možná nevypadá dostatečně seriózně. Nicméně model obsažený ve hře funguje lépe než ten, který používá Kongresový rozpočtový výbor a podobné instituce.

Klíčem k tvorbě modelu je identifikace hlavních růstových faktorů, které pohánějí nebo brzdí americkou ekonomiku. Které to jsou?

Faktorem prvořadé důležitosti je dluh. Nejen státní, ale celkový dluh ekonomiky. Dluh má mnohem větší význam, než jen pro účely stimulace ekonomiky během recesí. Ukazuje se, že dluh, veřejný i soukromý, byl během poválečného období hlavním motorem růstu americké ekonomiky. Celkový dluh byl jedním ze dvou faktorů, které dokázaly od roku 1950 prakticky dokonale popsat růst amerického hrubého nominálního produktu. Dluh je pro hospodářství daleko důležitější než cokoli jiného.

Na vývoj objemu dluhů má zásadní vliv řada dalších vlivů: hospodářská politika a války v první řadě. Reaganova hospodářská politika umožnila rozhýbat americkou ekonomiku na řadu let i po odchodu prezidenta Reagana, i když to bylo za cenu zvýšeného federálního dluhu. Můžete si vyzkoušet, jak by se americká ekonomika vyvíjela, kdyby Reaganova daňová reforma nepřišla. Anebo kdyby byla ještě radikálnější.

Dalším faktorem jsou války. Rozhodnete-li jako prezident o válce, má vaše rozhodnutí dalekosáhlé následky. Ekonomika sice roste, ale dluhy rovněž. Můžete si to vyzkoušet díky hře The President na vlastní kůži. Bezrizikově. Ve hře The President můžete vyhlásit válku a nikomu se nic nestane.

Co říká ekonomický model hry The President nyní? Amerika není v úplně nejhorším stavu, ale mohlo by být lépe. Starosti působí ztráta tempa hospodářského růstu, i když toto tempo je stále velmi dobré ve srovnání s Evropou.

Proč Amerika ztrácí dynamiku? V roce 1939 — tedy na začátku zlaté éry produktivity — federální zákon o dani z příjmů zahrnoval 504 stran, uvádí nakladatelství Wolters Kluwer. V roce 1974, tedy na konci zlaté éry růstu, to bylo již 19 500 stran.

Pokud vám to připadá jako šokující a drastický nárůst složitosti, ano, máte pravdu. Ale to není všechno. Wolters Kluwer uvádí, že v roce 1995 federální zákon o daních z příjmů nabyl na 40,500 stran. O patnáct let později, v roce 2010, to bylo již 71 684 stran. A podle posledních údajů z roku 2014 to bylo již 77 687 stran.

Samotný IRS (Internal Revenue Service, tedy federální úřad pro výběr daní) uvádí ve svých materiálech toto:

• Daňoví poplatníci a podniky ve Spojených státech stráví přibližně 7,6 miliardy hodin ročně vyplňováním různých daňových přiznání, které IRS vyžaduje. Kdyby plnění daňové povinnosti bylo průmyslovým odvětvím, patřilo by největším v USA, neboť tento počet hodin odpovídá 3,8 milionu zaměstnanců na plný úvazek.
• Toto číslo nezahrnuje miliony dodatečných hodin, které daňový poplatník musí vynaložit, aby odpovídal na výzvy IRS k doplnění informací a audity.
• Náklady na daňovou povinnost jsou obrovské vzhledem k objemu vybraných daní. Služba na ochranu daňových poplatníků (TAS – Tax Advocate Service, což je úřad daňového ombudsmana při IRS) odhadl, že v roce 2006 náklady na daňovou povinnost dosáhly hodnoty 193 miliard dolarů — neuvěřitelných 14 procent hodnoty vybraných daní.
• Od začátku roku 2001 do roku 2008 byl zákon o dani z příjmů změněn více než 3250 krát. 

Také tíha byrokratické zátěže je jedním ze zásadních vstupů do ekonomického modelu hry. Můžete se jako prezident buď smířit s neustálým růstem byrokracie, anebo proti němu něco dělat. Můžete sledovat do simulace, jak by mohla vypadat hospodářská politika prezidentky Clintonové nebo prezidenta Trumpa.

Hra je k dispozici například na adrese https://hydeparkarts.itch.io/the-president

Pokud jako prezident uspějete, máte šanci zapsat se do výsledkové listiny nebo dokonce získat hodnotnou cenu!