Dnes slavíme Den finanční gramotnosti!

Tereza Píchalová, Lucie Weissová | 8. 9. 2020 | Vstoupit do diskuze

Ku příležitosti Dne finanční gramotnosti (8. 9.) jsme stejně jako každý rok nechali vypracovat průzkum, jehož výsledky se prezentovali na tiskovce. Tentokrát jsme se zaměřili na téma: Koronavirus a jeho finanční dopad na Čechy. A přišla si nás natočit i Česká televize!

Včera proběhla tisková konference k našemu neziskovému projektu Den finanční gramotnosti, který má za cíl zvyšovat finanční gramotnost obyvatel. Kromě aktivit, jako je výuka na školách či ve firmách, každý rok zadáváme průzkum, jenž se věnuje aktuálnímu tématu. Tentokrát nepřekvapivě padla karta na Koronavirus a finanční dopad na Čechy.

Jeho výsledky na tiskovce prezentovala lektorka DFG Lucka Baslová (M2), o zkušenosti z tohoto období se podělila Zdena Prokopová, místopředseskyně spolku ROSA - centrum pro ženy, a v neposlední řadě promluvil náš ekonom Martin Mašát, který s novináři probral výhled na další měsíce jak na poli finančních trhů, tak co se týká úroků u hypoték. Nakonec přišla řada na otázky novinářů a natáčení pro rádio Impuls a Českou televizi.

Jak dopadl průzkum?

Účet za koronavirus: Češi přišli o 13 tisíc Kč
V průměru každá česká domácnost přišla kvůli celostátním opatřením souvisejícím s koronavirem během jarního období téměř o 13 tisíc korun. Toto období přineslo více než polovině (57 %) Čechů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje, některé domácnosti postihlo obojí. Častěji oproti uvedenému průměru (57 %) finančně dopadl koronavirus na Pražany (67 %) a z dílčích skupin pak na podnikatele (72 %). Zajímavé je, že nejméně pandemie zasáhla finančně skupinu seniorů. Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací neziskový projekt Den finanční gramotnosti připravila agentura MindBridge Consulting.

Nižší příjmy: Češi ztratili 24 tisíc Kč
Zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů (21 %), které tratily celkem 32 tisíc Kč. Snížení příjmu přineslo toto období téměř polovině (43 %) českých domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o 24 tisíc Kč. Vyšší ztráty z příjmu uváděli respondenti s vyšším stupněm dosaženého vzdělání, nejcitelnější ztrátu však zaznamenali lidé s maturitou. „Zajímavé je, že nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace,“ říká Lucie Baslová, lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners.

Více než třetina domácností (35 %) musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř 8 tisíc Kč. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do výše 2 tisíce Kč, více než pětinu stála epidemie přes 5 tisíc Kč. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy. „Průzkum ukázal, že vyšší výdaje uváděli respondenti s vyšším vzděláním a příjmem. Vysokoškoláci měli výdaje přes 10 tisíc Kč, lidé bez maturity pak necelých 6 tisíc Kč,“ konstatuje Lucie Baslová.

Češi se zbytečně nezadlužovali
Průzkum projektu Den finanční gramotnosti přinesl i dobré zprávy. Ukázalo se, že většina rodin se kvůli navýšeným výdajům či sníženým příjmům zbytečně nezadlužovala. Více než tři čtvrtiny respondentů, které pandemie finančně zasáhla, je kompenzovaly z předchozích úspor. „Ti, kterým peníze chyběly, pomohla solidarita okolí, rodiny a příbuzných. To se týkalo zejména lidí s nižšími příjmy a vzděláním,“ vysvětluje Lucie Baslová. Bankovní půjčkou řešily své finanční problémy jen 3 % respondentů, využití podpory od státu uvedlo 6 % lidí.

Jak jste nahradili zvýšené výdaje či nižší příjmy v období koronaviru?

Tento příznivý výsledek reflektuje, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou z příjmů vytvářet i úspory, 22 % lidí vyjde „taktak“ a zbytek, 6 % lidí, si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory. Lépe situovaní jsou mladí svobodní lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním, které obvykle znamená i vyšší příjem. Tyto skupiny mají také častěji vytvořené rezervy.

Druhá vlna: Největší obavy mají ti nejchudší
Horší je to bohužel už s výhledem na podzim. Většina respondentů očekává, že přijde druhá vlna koronaviru a bude podle většiny stejná jako to ze začátku letošního roku. Avšak lidé, kteří mají zkušenosti s finančním dopadem z jara, vyjadřují častěji, že bude horší a mají z ní obavy.

Jak se dnes připravujete na druhou vlnu koronaviru?

Srpnový průzkum projektu Den finanční gramotnosti ukázal, že domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely v průměru sedm měsíců, 15 % domácností by bez příjmu vydrželo déle než jeden rok, 40 % domácností má rezervy na nejvýše 2 měsíce. „Minimální úspora by přitom měla být alespoň ve výši tří měsíčních příjmů,“ doporučuje Lucie Baslová. Doba, po kterou domácnost vydrží bez příjmu, je přímo závislá na současné výši příjmu a provázaně také na dosaženém vzdělání respondenta. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší příjem.

Lidé s nižšími příjmy jsou pandemií finančně ohroženi několikanásobně více – jednak bez příjmu nevydrží tak dlouho, jednak mají mnohem častěji obavu ze ztráty zaměstnání než lépe zabezpečení respondenti. Ztráty zaměstnání v následujících 12 měsících se hodně obává 9 % respondentů. Méně placené pozice tak představují pro respondenty nižší míru jistoty zachování práce v souvislosti s koronavirem.