Jedna noc, dva dny, koloběh a barevná typologie v Beskydech

Jaroslav Gall | 18. 9. 2018 | Vstoupit do diskuze

„Budou to asi nevšední dva dny, říkám si v neděli ráno v 5:24, když znaven nočním hokejovým zápasem nasedám na vlak Praha – Vsetín a pak s kolegy mířím na Horský hotel Vsacký Cáb. Před námi je 5. ročník teambuildingu ředitelství Jitky Lucbauerové, zvané Lucky nebo také Luciferky.“ Začtěte se do reportáže z akce od Jardy Galla.

Po uvítání frgálem a kávou vyrážíme autobusem typu minimax do Velkých Karlovic na návštěvu Karlovského muzea. Organizátorka paní Hanka J. se nejspíš zná s čínskými inženýry, kteří umí ovlivňovat počasí. Tolik slunka a tepla jsme v půlce září nečekali.

Koloběžka v ohrožení aneb 2x drama na cestě

Po instruktáži pravou Valaškou, sympatickou Martinou, jsme naskočili na žluté koloběžkové speciály a vyrazili na osvěžující jízdu podél řeky Vsetínská Bečva. Vše probíhalo s úsměvem a pohodě. Tedy až na pár dramat.

Drama číslo 1: Nejmenovaná kolegyně Lenka M. chtěla zaujmout nás kolegy speciálním během sounož kolem koloběžky. Jenže v té rychlosti nepočítala se setrvačností a dopadlo to parakotoulem, naraženými žebry a odřenými koleny. Sledována celým pelotonem však hrdinně vstala, ani nepípla, nechala se oprášit a olepit náplastí a navzdory zraněním vyrazila směr cíl – obří kopec točené zmrzliny v Hovězím. Popravdě jsme ochutnali víc točených věcí než jen zmrzlinu. A RTG a slušně štiplavá tinktura ve Vsetíně potvrdili, že Lenka M. je držák.

Drama č. 2: Představte si partu rozjívených kolobrndářů z Partners na úzké cyklostezce. Blokovali jsme kde jakou křižovatku. Nedbaje na narážky místních cyklistů typu: „To vám to tady všecko snad patří či co?“ jsme po dvou kilometrech cítili jako profijezdci. Až v jednom kritickém úseku se ze zatáčky odkudsi vyřítil nerudný stařík na elektro vozítku a moc nepěkně nás počastoval za blokování silnice. Navíc před rozjíždějícím se kolegou hodil „myšku“ a snažil se ujet. Jenže, chyba. Netušil, že Michal K. je vicemistr Hronovska ve zvedání a házení 150 kg kamenů. Jaké bylo staříkovo překvapení, když tento stoneman a srdcař vyrazil s vervou za ním a s vypětím všech sil staříka nejenže dojel, ale i předjel… (pozn. autora: naštěstí neměl žádný kámen po ruce). Naše čest byla zachráněna! Děda alespoň od neděle ví, co to znamená, když se řekne „To je borec z Partners“.

Master Chef aneb burger, jaký svět neviděl

Po návratu na hotel Vsadský Cáb nás čekala soutěž. Rozděleni do 6 týmů jsme měli vyrobit burger atakující Michelinskou hvězdu. Měli jsme k dispozici základní suroviny, jako maso z masa, zeleninu, tajemné koření, housky a gril. Být tam Pohlreich, tak znáboruje minimálně Honzu J. a Honzu Š. Tajemství jejich luxusního burgeru nám prozradili, ale bohužel zůstalo zapomenuto v kalíškách slivovice během řádění cimbálové kapely. Mimochodem, ta musela jet na nějakých steroidech. Jen se někdo ocitl na parketu, nepřestali a nepřestali hrát a prodlužovali píseň do nekonečna. Jenže, to neznají fištrona Jardu G. Vždy, když už únavou sotva klopýtal, položil jim svou taneční partnerku do cimbálu, a byl na chvilku klid, čas na oddych, pokec, kýtu, víno, pivo, slivovicu… Takže od neděle muzikanti z cimbálovky ví, co znamená, když se řekne „To je borec z Partners“.

Tak se neděle plynule změnila v pondělí. To bylo malinko pracovní. Ranní studeno-horká sprcha, míchaná vajíčka s frgálem, banánem a dvojitá káva to jistila.

Barevná typologie aneb jak na Trumpa

Červená, žlutá, zelená a modrá. To jsou barvy typologie DISC, která se dá uplatnit nejen ve vztazích obchodních. Mimochodem, už jste viděli na Youtube video, jak prezident USA (červeňák jako Brno) podává ruku? Jediná obrana proti tomuto typu lidí je mu ruku vůbec nepodat nebo se schovat za strom (náš výcvik probíhal u lesa, pozn. autora). Od Trumpa to je „jen“ způsob jeho mocenské komunikace. Takže až jednou Ivana seznámí svého bývalého s někým z nás, tak Donald T. pochopí, co znamená „To je borec z Partners“.

Cílem barevné typologie není manipulovat, ale být schopen se domluvit s různými lidmi na podobných hodnotách a tím využít vzájemné synergie a nastavit si strategii komunikace v různých situacích. Když budu červeně křičet na „modrou“ geodetku, že mi to zaměřila blbě, asi mi vyjde vstříc méně, než když s ní promluvím po „modrém“, tedy věcně a fakticky, možná až racionálně…

Vystupte z kruhu aneb co udělat, až vás někdo „sestřelí“

Možná se vám to někdy stalo. Slabé stránky vašich partnerů/ek se vám opakují, to samé s bývalými kolegy či klienty… Proč si často vybíráte ty samé, nefunkční vztahy? Aha. Napište si slabé stránky pěti posledních…Neopakují se náhodou? Až budete „nabírat“ dalšího, zamyslete se, není to další budoucí bývalý? Ano? Aha.

A ještě, než vás někdo v budoucnu sestřelí, ať je to klient, partner, či kolega. Za prvé: Sepište si své silné stránky. A za 12 hodin znovu. Jsou stejné? Ne? Tak druhý den znovu. Do té doby, než víte na 100 %, v čem jste silní. Za druhé: Zeptejte se pěti svých nejbližších, kolegů či kamarádů, co na vás mají rádi, v čem vás oceňují. Je to balzám na duši. Aha. Ale pozor. Třeba zjistíte, že si vaše okolí o vás myslí, že jste taktní, se smyslem pro humor, kultivovaný, důvěryhodný, a ten váš hlas… Že jste parťák do vozu i do kočáru…Že jste fakt chlap, profi kolega, fér člověk, nadšený a odvážný tanečník… Aha.

Tak to jsme my, borci z Partners, borci od Lucky, Luciferky. Pardon, od ředitelky Jitky Lucbauerové.

Další obrázky v galerii